Kurzarbeit připraví zaměstnance o spoustu peněz, kritizují návrh firmy i odbory | E15.cz

Kurzarbeit připraví zaměstnance o spoustu peněz, kritizují návrh firmy i odbory

Pavel Otto

Ani aktuální návrh kurzarbeitu neboli zkrácené pracovní doby se nezamlouvá firmám a odborům. Svaz průmyslu se shoduje s vedením největší odborové centrály v zemi, že nový zákon je pro zaměstnance nevýhodný, protože je připraví o velkou část jejich příjmů.

V průběhu tří týdnů diskusí mezi vládními stranami a také v rámci tripartity jde už o několikátou variantu předlohy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Problém je v tom, že místo toho, aby změny směřovaly ke kompromisu, narážejí na stále větší odpor.  

„Materiál je vládě předkládán bez rozporů, a to v návaznosti na jednání stran vládní koalice dne 16. září,“ uvádí ministerstvo práce v podkladech k normě.

Maláčová serveru E15.cz řekla, že zákon navrhne projednat v Poslanecké sněmovně zrychleně ve stavu legislativní nouze, aby platil od listopadu a navázal na program Antivirus. Jeho fungování kabinet prodloužil do října.

Zástupci podnikatelské sféry mají k paragrafům několik zásadních výhrad. Odmítají například, aby se zaměstnancům vyplácela náhrada pouze do výše celostátní průměrné mzdy. Ta letos činí 33 423 korun. Dřívější úprava Maláčové počítala 1,5násobkem průměrné mzdy.

„Limit průměrné mzdy je skutečně podpásovka pro zaměstnavatele, kteří mají kvalifikované zaměstnance. Přitom se mluví o tom, že nechceme levnou ekonomiku. Trestáme firmy za to, že lépe platí,“ prohlásil viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula míní, že koaliční strany nepochopily systém kurzarbeitu a jeho možný efekt pro ekonomiku. „Zaměstnanec dostane přes ústa. Bude jediný, kdo to zaplatí. Zaměstnavatel ušetří, zaměstnanci se peníze seberou," řekl s tím, že navrhovaná náhrada 70 procent čistého výdělku limitovaná průměrnou mzdou je nízká.

„Lidé na kurzarbeitu by přišli o velkou část příjmu. Oslabila by se jejich kupní síla a přestali by utrácet, což by dopadlo na podniky a živnostníky v jejich okolí,“ dodal odborář.

Pokud by vláda předlohu nepřepracovala, ČMKOS by trvala na dosavadní zákonné možnosti takzvané překážky v práci. Při překážce firma platí zaměstnanci minimálně 60 procent jeho průměrného hrubého výdělku, dohodnout je možné i vyšší podíl.

Odbory se budou snažit o to, aby se nastavení upravilo při projednávání zákona v dolní komoře parlamentu. Stejný plán mají i zaměstnavatelé. „S finálními parametry jsme nespokojeni. Dohoda vládních stran na stávající předloze je velmi nešťastná,“ podotkl Rafaj ze Svazu průmyslu.

Nahrazovat až 70 procent čisté mzdy zpočátku odmítala šéfka státní pokladny Alena Schillerová (za ANO). Údajně trvala na 60 procentech. Následně se koaliční strany měly podle dostupných informací dohodnout na zvýšení o deset procent, avšak se zastropováním do výše průměrné mzdy a nikoliv do jejího 1,5 násobku.

Maláčová, stejně jako šéf rezortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), zaměstnavatelé i odbory opakovaně hovořili o tom, že Česko převezme německou podobu kurzairbeitu. „Aktuálně navrhovaný český model se ale od německého výrazně liší. Čeští zaměstnanci na tom budou mnohem hůř než němečtí,“ uvedl odborový předák Středula.

 

Aktuální návrh kurzarbeitu ministerstva práce

- Náhrady by vyplácel stát ve výši 70 procent čistého výdělku, ale maximálně do celostátní průměrné mzdy. Ta letos činí 33 423 korun. (Dřívější návrh předpokládal vyplácení 60 až 80 procent čistého výdělku do 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy.)

- Náhrady by se poskytovaly nejvýše rok zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou, pro něž by zaměstnavatelé neměli práci na jeden až čtyři dny v týdnu.

- Zaměstnavatelé by hradili sociální odvody jak z odměny za odpracovaný čas, tak i z příspěvku od státu.

- Vláda by svým nařízením umožnila využití zkrácené práce se státní podporou při vážném ohrožení ekonomiky, epidemii, kyberútoku nebo přírodní pohromě. Upřesnění toho, co znamená „vážné ohrožení ekonomiky“, návrh nového zákona neobsahuje.   

 

Jak funguje kurzarbeit v Německu

Firmy mohou zkrácenou pracovní dobu využít, pokud minimálně desetině zaměstnanců kvůli výpadku práce klesne výdělek o více než deset procent. V prvním čtvrtroce za neodpracované hodiny dostávají 60 procent čisté mzdy, ve druhém 70 a poté 80 procent. Pracovníci s dětmi mají 67, 77 a 87 procent, přičemž některé kolektivní smlouvy navyšují náhrady až na sto procent. Příspěvky se obvykle vyplácejí až 12 měsíců, v současné koronavirové krizi je to až 21 měsíců.

 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!