Maláčová a Schillerová se neshodují na kurzarbaitu | E15.cz

Na kurzarbaitu se Maláčová se Schillerovou neshodují. Hrozí skluz

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Vláda má ve středu schvalovat návrh zákona o kurzarbeitu, který předložila šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zda kabinet normu přijme tak, aby platila už od listopadu, kdy skončí program Antivirus, není úplně jisté. Maláčová se neshoduje s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) na tom, jak velkou část čisté mzdy by zaměstnanci dostávali.

Ministryně práce navrhuje vyplácení sedmdesáti procent čisté mzdy pod podmínkou, že daný člověk bude minimálně dva dny v pracovním týdnu chodit do zaměstnání. Po třech měsících by se podpora snížila, hradila by se nejvýše devět měsíců. Maláčová tvrdí, že se dohodla s odbory a zaměstnavateli a má i podporu ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO).

„Chybí ale shoda s ministerstvem financí. Proto je možné, že parametry se budou drobně měnit. Argumentuji tím, že ministerstvo práce a sociálních věcí má v této oblasti nejlepší odborníky. Inspirovali jsme se Německem, kde kurzarbeit funguje,“ řekla v rozhovoru pro server E15.cz Maláčová s tím, že chce, aby předlohu po schválení vládou přijal parlament ve zkráceném režimu.

Havlíček potvrdil, že mezi ministry panují rozpory. „Stát by měl zaplatit za zaměstnance padesát až sedmdesát procent čisté mzdy, na výši ale ještě shoda není,“ uvedl. Míní, že zaměstnanci na kurzarbeitu by mohli zůstat doma i čtyři dny v týdnu.

Ministerstvo financí odmítlo své představy konkretizovat. „Připomínkové řízení nevedeme přes média. Platí, že cílem zavedení trvalého kurzarbeitu je, aby plynule navázal na protikrizový program Antivirus na ochranu zaměstnanosti. Ten byl vládou na konci srpna prodloužen o dva měsíce do konce října,“ sdělil Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva.

Kurzarbeit neboli zkrácení pracovní doby má zabránit propouštění. Cílem opatření je pomoci firmám, které například kvůli epidemii nedokážou své pracovníky plně zaměstnat. Podniky platí mzdu za odpracovanou dobu a stát pak lidem výdělek dorovnává za zbývající čas.

„Principiálně jde o to, že připravíme zákon, který bude mít značnou dávku flexibility, aby byl formou vládních nařízení upraven na konkrétní situaci. A nepůjde jen o epidemie. Jednou provždy budeme mít pružný zákon, který umožní vládě reagovat,“ dodal ministr průmyslu a také dopravy.

Maláčová navrhuje, aby vláda zavedla kurzarbeit po splnění několika podmínek. Tři měsíce po sobě by muselo meziročně přibýt nezaměstnaných o více než patnáct procent a jejich počet by musel dosáhnout nejméně 400 tisíc.

V srpnu zůstala nezaměstnanost v Česku na červencové úrovni 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně ubylo zhruba o šest stovek na 279 tisíc, což je nejvyšší srpnová hodnota za poslední tři roky.

Požadavky podnikatelských svazů ke kurzarbeitu

Hospodářská komora a Svaz obchodu a cestovního ruchu považují zavedení kurzarbeitu za správný krok. K návrhu zákona ministerstva práce a sociálních věcí však mají několik zásadních připomínek:

– HK míní, že předloha neřeší situace, do nichž se dostanou zcela uzavřené provozy. Vláda na jaře nařídila uzavřít restaurace nebo obchodní centra, a kvůli tomu musely přerušit činnost i navazující provozy a firmy. MPSV by mělo deklarovat, že je připraveno řešit i takovéto mimořádné situace, a to například aktivací současného režimu A programu Antivirus.

– Komora chce také upřesnit kritéria, podle nichž bude vláda rozhodovat o aktivaci kurzarbeitu v konkrétním odvětví a regionu a jaké ekonomické ukazatele prokážou, že zásah vyšší moci měl dopad na daného zaměstnavatele

– Svaz obchodu a cestovního ruchu kritizuje, že by zaměstnanci měli dostávat podporu do pěti pracovních dnů. Podle svazu by to byl problém u firem s více než tisícem lidí.

– Svaz v návrhu postrádá možnost spuštění kurzarbeitu pro konkrétní firmy. „Mohou nastat situace, kdy nějaké mimořádné okolnosti, jako jsou živelní pohromy nebo sankce vůči nějaké zemi, dostanou do problému pouze jednu či několik firem a sektorová či regionální aktivace kurzarbeitu nebude dávat smysl,“ uvedl šéf svazu Tomáš Prouza, který je zároveň viceprezidentem Hospodářské komory.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.