Minimální mzda v EU se má zvýšit, v Česku může přesáhnout 20 tisíc. Pokud ale bude vláda chtít

Minimální mzda v Česku je každý rok předmětem politických debat.

Minimální mzda v Česku je každý rok předmětem politických debat. Zdroj: Profimedia.cz

Europoslanci rozhodli o pravidlech pro určování minimální mzdy v členských státech. V ideálním případě by podle nich měla dosáhnout alespoň 50 procent průměrné mzdy. Oproti současné české minimální mzdě 16 200 korun by to znamenalo navýšení o zhruba čtyři tisíce korun. Směrnici musejí členské státy překlopit do svých zákonů do dvou let, pravidlo má však jen doporučující charakter. Vláda Petra Fialy (ODS) si tak může zvolit i nižší cíl.

Výše minimální mzdy se v jednotlivých státech Evropské unie radikálně liší. Nejnižší je v Bulharsku, kde dosahuje 312 eur měsíčně, což je asi 7650 korun. V bohatém Lucembursku si lidé přijdou nejméně na 2142 eur měsíčně, tedy v přepočtu na více než 52 tisíc korun. Místo nastavení rovné sazby tak ve směrnici stojí, že by minimální mzda měla odpovídat alespoň polovině průměrné mzdy v dané zemi nebo 60 procentům mediánové mzdy. To v současné době nesplňují dvě třetiny členských států.

„Tato hranice vlastně určuje okamžik, kdy víte, že máte problém. Momentálně je v České republice minimální mzda na úrovni asi 47 procent té mediánové,“ řekl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. „Směrnice dává návod, jakým způsobem má probíhat vyjednávání mezi firmami a odbory. Nenařizuje konkrétní minimální mzdu, což je z mého pohledu rozumné řešení. Řada lidí je nicméně postižená zdražováním a vyjednávání o mzdách se bude muset tak jako tak odehrát, směrnice tomu dává jakýsi rámec,“ vysvětluje europoslanec.

Pokud by se vláda opravdu rozhodla procentuálně svázat růst minimální mzdy třeba s růstem průměrné mzdy, jak navrhuje směrnice, došlo by fakticky k valorizaci minimální mzdy. Její zvyšování je nyní každý rok předmětem debat odborů se zaměstnavateli a i mezi členy vlády. To se nelíbí hlavně firmám, které tak nemohou předvídat své mzdové náklady pro další rok.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na konci července České televizi řekl, že vláda už letos se zvyšováním minimální mzdy nepočítá. První možné zvýšení podle něj může nastat od ledna 2023.

S minimální mzdou se v České republice zvedají zaručené mzdy, což vytváří tlak na růst platů ve veřejném sektoru i mezd v soukromém sektoru. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku stoupla průměrná mzda v České republice na 40 086 korun. Dlouhodobě platí, že na průměr nedosáhne většina obyvatelstva. Lépe vypovídající je proto medián, tedy střední hodnota mezd, kdy polovina lidé bere více a polovina méně. Ten nyní činí 34 111 korun.

Pokus o nastavení minimální mzdy v EU narazil na odpor řady zemí. Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko například minimální mzdu vůbec nemají určenou v zákoně. V severských státech se mzdy téměř výlučně stanovují v kolektivních smlouvách, země tudíž dostaly ze směrnice výjimku. Evropská unie také požaduje, aby země, kde se kolektivní vyjednávání příliš nevyužívá, tedy i Česko, vypracovaly plán na jeho rozšíření do více odvětví. Země by se také měly snažit o zacelení rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami pracujícími na stejných pozicích.

Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022

Video placeholde
Zdražování v Česku - Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022 • Videohub

Čeští europoslanci, kteří o směrnici tento týden ve Štrasburku hlasovali, vítají, že má norma nakonec spíše formu doporučení. „Systém by měl zůstat zachovaný tak, jak je. Myslím si, že není toto potřeba na evropské úrovni upravovat,“ řekl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Může to vést k tomu, že budou lidé demotivovaní a nebudou si hledat lépe kvalifikovanou práci nebo se vzdělávat,“ uvedl.

Podle Hospodářské komory je důležité zavedení valorizace minimální mzdy, ideálně podle růstu mediánové mzdy. Prudké navýšení minimální mzdy by firmy podle ní nezvládly. „V současnosti zejména menší firmy v prostředí mimořádně vysokých nákladů na energie a dalších výrobních vstupů nemají finanční sílu na to, aby zvýšené náklady zvládly,“ uvedl šéf legislativního odboru komory Ladislav Minčič.