Může být hůř, připouští Schillerová. Chce šetřit a revidovat spotřební daně
Raketový růst veřejného dluhu Česka začíná intenzivně zaměstnávat ministerstvo financí. V návrhu Konvergenčního programu, který vláda vždy v dubnu posílá Evropské unii, úřad Aleny Schillerové (ANO) poprvé přiznává nutnost výraznějších úspor alespoň 0,5 procentního bodu HDP ročně. Zároveň chce revidovat daně kvůli posílení příjmů. Až dosud ministryně takové požadavky Národní rozpočtové rady a analytiků odrážela argumenty, že země má oproti jiným evropským ekonomikám dluh nízký.
„Scénář v konvergenčním programu reflektuje chystané úspory. Jedná se o kombinaci opatření na výdajové i příjmové straně, díky kterým by zadlužení za tři roky dosáhlo hodnoty o dva procentní body HDP nižší,“ uvedla Schillerová.
Dodala, že v opačném případě by už v roce 2024 nabobtnal dluh na 54,6 procenta HDP. Pedál dluhové brzdy stanovené na 55 procent by se tak ocitl téměř u podlahy. Pokud by se to stalo, stát by musel sáhnout k mnohem drastičtějším krokům ve své správě i v daňové zátěži lidí a firem. Ve hře je také možné zhoršení ratingu, které by obsluhu dluhu ještě více zdražilo. Už na konci loňského roku přesáhlo zadlužení České republiky úroveň dvou bilionů korun. Za letošní první čtvrtletí vzrostlo o 370,2 miliardy na 2419,9 miliardy.
V Konvergenčním programu, který shrnuje ekonomické výhledy země a její úsilí o slaďování se s EU, šéfka rezortu financí chystaná opatření konkretizuje. Pomocí nich by umořovala dluh o 25 až 30 miliard korun ročně.
Výdaje Schillerová plánuje snížit zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, což má vygenerovat jednotky miliard korun. Zhruba tři až šest miliard pak hodlá získat seškrtáním provozních výdajů ministerstev o pět až deset procent.
„Například v letošním roce představují provozní výdaje bez platů 65,3 miliardy korun. Je nutné si uvědomit, že tyto úspory budou mít pozitivní vliv také na hospodaření v dalších letech,“ řekl mluvčí rezortu financí Michal Žurovec.
Na příjmové straně chystá ministryně Schillerová komplexní revizi daňového mixu, včetně úprav spotřebních daní. Co přesně by zdražila, však zatím neuvádí. Možná i s ohledem na říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Odborníci odhadují, že ze spotřeby lze získat až 15 miliard korun. „Místo plošného zvyšování těchto daní by se stát měl podívat na harmonizaci výjimek, kvůli nimž třeba u levnějšího tabáku v doutnících či v náplních u bezdýmného kouření utíká pět miliard ročně,“ míní hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal.
Národní rozpočtová rada by se zaměřila na alkohol. „Nemáme vůbec zdaněné takzvané tiché víno. Za úvahu by stálo i zvýšení spotřební daně u piva, které je v Česku jedno z nejlevnějších v Evropě,“ připomněla předsedkyně rady Eva Zamrazilová.
Dalších pět miliard korun si rezort financí slibuje od nové pětiprocentní digitální daně pro globální internetové společnosti, s jejímž zavedením nadále kalkuluje. Peníze by státnímu rozpočtu mohla dodat i nová ekologická daň z plastů připravovaná EU.
Růst veřejného dluhu ČR (v procentech k HDP)
- 2019 30,2
- 2020 38,1
- 2021 44,8 *
- 2022 48,2 *
- 2023 51,5/50,7 **
- 2024 54,6/52,8 **
* Odhad MF
** První údaj je odhadem vývoje bez úspor navrhovaných MF, druhý tato opatření na výdajové i příjmové straně zahrnuje
Schodky státního rozpočtu (v miliardách korun)
- 2019 − 28,5
- 2020 − 367,4
- 2021 − 500 *
* Schválený schodek na letošní rok, který se může změnit
Pramen: MF
Zadlužování sousedních zemí
Ačkoli veřejný dluh Česka narůstá poměrně dramaticky, za loňský rok si země stále drží postavení jedné z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Podle dat za třetí čtvrtletí 2020 narůstal veřejný dluh České republiky meziročně o 6,9 procentního bodu. Oproti tomu například v Maďarsku se zvyšoval o 7,1 procentního bodu, v Polsku o 9,7 procentního bodu a na Slovensku o 11,9 procentního bodu. Podle analytiků je však alarmující dynamika růst zadlužení ČR. Navíc hrozí, že řada zemí EU začne své veřejné finance ozdravovat rychleji, což by postavení Česka v mezinárodním srovnání zhoršilo.
Pramen Eurostat
