Druhá masivní vlna desítek tisíc žadatelů o odchod na předčasný odpočinek zvýší dosud odhadovaný schodek takzvaného důchodového účtu. Podle ministerstva financí bude v prvním průběžném pilíři, na němž stojí výplata všech penzí, v prosinci chybět téměř osm desítek miliard. V tak hlubokém propadu systém zatím nikdy nebyl, historicky největší deficit za pandemický rok 2020 byl poloviční.
„Předpokládáme, že na konci letošního roku bude schodek důchodového účtu zhruba 78 miliard korun,“ řekl Filip Běhal z tiskového oddělení rezortu financí. Výsledek by přitom byl ještě horší, kdyby zaměstnanci nepobírali před Vánocemi odměny. „Ty zvyšují příjem sociálního pojistného a snižují tak schodek penzijního systému,“ dodal Běhal.
Česká správa sociálního zabezpečení dosud nemá přesně vyčísleno, kolik peněz další nápor žádostí o předčasný důchod spolkne. Bude záležet na množství lidí, kteří z ekonomicky aktivního života nakonec odejdou. Řada z nich vyčkává na finální podobu zpřísňujících opatření pro předčasnou penzi. Nové podmínky, o nichž bude tento měsíc jednat Senát a musí je podepsat prezident, mají podle plánu vlády platit od září.
„Odhadujeme, že do konce roku 2023 budou České správě sociálního zabezpečení scházet mandatorní výdaje na dávky důchodového pojištění ve výši 15,5 miliardy korun,“ uvedla mluvčí správy Jitka Drmolová.
S touto částkou však kabinet ve schváleném státním rozpočtu na tento rok nepočítal, na penze mělo chybět 63 miliard korun. I proto šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) přišel s požadavkem, aby ministerstva nad rámec konsolidačního balíčku ušetřila ještě dvacet miliard. „Dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách v této výši, podaří se nám dodržet plánovaný schodek státního rozpočtu pro letošek stanovený na 295 miliard korun,“ řekl Stanjura.
Loni skončil důchodový systém v minusu přibližně 21,5 miliardy korun, předloni to bylo 2,3 miliardy. Nejkritičtější byl rok 2020 poznamenaný hlavním náporem epidemie koronaviru, kdy například OSVČ neplatily část roku pojistné. Propad na penzijním účtu tehdy přesáhl 40,5 miliardy.
Na aktuálním vývoji se podepisuje loňská první velká vlna odchodů na předčasnou penzi a dvě mimořádné valorizace důchodů způsobené vysokou inflací. Letos se senioři dočkali lednového řádného zvýšení, v červnu pak dostali výjimečně přidáno v průměru 700 korun. Kdyby kabinet nezměnil pravidla, průměrná penze by se zvedla o 1700 korun. Přijaté změny na návrh opozice nyní zkoumá Ústavní soud.
Výdaje na důchody jsou mandatorní neboli povinnou součástí státního rozpočtu, chybějící prostředky tedy stát doplňuje z výběru přímých daní nebo emituje dluhopisy. „Už nyní si vláda půjčuje i na běžné výdaje. A to penzijní systém nečelí významnější demografické změně, která se začne projevovat v třicátých letech, kdy rapidně ubude ekonomicky aktivních obyvatel,“ uvedl před časem odborník na veřejné finance a člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Česká společnost postupně stárne. Nyní tvoří lidé ve věku nad 65 let asi pětinu obyvatel, v padesátých letech by to mohla být třetina. Podle střední varianty propočtů by starších osob mohlo být asi o 700 tisíc více než dnes, tedy přes tři miliony. Výdaje na důchody budou prudce stoupat právě od 30. let, kdy začnou odcházet na odpočinek silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti.
