Kontroloři přezkoumali přes tři desítky akcí z let 2007 až 2012 za celkových 2,6 miliardy korun, které putovaly ze dvou dotačních programů spravovaných ministerstvem zemědělství (MZe). To ale závěry inspekce odmítlo, vyjádření resortu uvádíme v rámečku.
Například v programu rekonstrukcí nádrží se kontroloři zabývali 15 projekty a u osmi akcí konstatovali, že peníze šly na akce, které měly pro ochranu obyvatel a majetku před povodněmi malý nebo vůbec žádný význam. „Na těchto osm projektů dalo ministerstvo 111 milionů korun,“ upřesnila mluvčí NKÚ Olga Málková.
Kontroloři vytkli ministerstvu zemědělství hlavně vágnost při stanovení cílů a vlastností projektů protipovodňové ochrany. „U programu na obnovu rybníků ukazatele zaměřené na počet chráněných obyvatel nebo rozsah ochráněného majetku chyběly úplně, takže nebude možné vyhodnotit, jestli byly peníze z hlediska prevence povodní proinvestovány skutečně efektivně,“ vysvětlila Málková.
Dražší firma uspěla díky vyšší smluvní pokutě za průtahy
Příjemci dotací zase podle úřadu například nestanovili v soutěžích nejvyšší možnou smluvní pokutu či délku záruční doby. Někteří uchazeči ve výběrovém řízení nabídli neopodstatněně vysoké smluvní pokuty nebo nepřiměřeně dlouhé záruční doby. Díky tomu získali zakázky, i když nabídli vyšší cenu než ostatní firmy.
Tak postupovalo třeba Povodí Odry v tendru na ochranou hráz v ostravské čtvrti Hrušov. Vítěz sice požadoval za provedení zakázky o 15 milionů korun více, než činila nejnižší nabídka, ale navrhl několikanásobně vyšší smluvní pokuty za průtahy stavby než všichni ostatní uchazeči.
Za každý den prodlení by zaplatil 3,5 milionu, zhruba pět procent z ceny celé stavby, což bylo třikrát více než u uchazeče, který skončil druhý. Ostatní zájemci o zakázku nabízeli pokutu jen do jednoho procenta z nabídkové ceny.
| Ministerstvo zemědělství označilo zprávu NKÚ za dezinformování veřejnosti |
|---|
| Podle vyjádření Mze v protokolu předaném na závěr kontroly podobné výhrady a kritiky nebyly uvedeny, protože inspekční skupina NKÚ pochopila rozdílnost hodnocených programů z hlediska indikátorů efektivity. Program prevence před povodněmi bude možné vyhodnotit po ukončení všech projektů, a to počtem ochráněných obyvatel a hodnotou ochráněného majetku. V případě projektu na Litoměřicku (viz níže) i nedokončená stavba zabránila velkým škodám a plně se osvědčila. Vypuštění tří lokalit mělo opodstatnění, náklady na jejich realizaci by totiž přesáhly hodnotu ochráněného majetku. |
Povodí Labe u projektu na Litoměřicku postupně vypustil tři z pěti lokalit, v nichž se měla protipovodňová ochrana budovat. „Délka ochrany proti povodním se tak zkrátila oproti původnímu plánu o pětinu, náklady však vzrostly o 12 procent,“ uvedla mluvčí.
Podle dokumentace pro územní řízení měla vyrůst osmikilometrová protipovodňová ochrana v pěti lokalitách za 631 milionů korun. Nakonec ale náklady stouply o zhruba 74 milionů, kdežto délka protipovodňové ochrany se zkrátila o téměř dva kilometry. Stavbu povodí zahájilo v roce 2010, nyní je téměř dokončena. Stát ji dotuje zhruba 650 miliony korun, píše v kontrolní zprávě NKÚ.
