O Janouškovi rozhodne čtvrtý posudek. Víme, kolik bude stát

Roman Janoušek, nehoda, rekonstrukce

Roman Janoušek, nehoda, rekonstrukce Zdroj: ctk

Kvůli nehodě lobbisty Romana Janouška už různí odborníci sepsali tři posudky, které měly odpovědět na otázku, jak k ní došlo. Čtvrtý a klíčový mají dát dohromady experti z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Na otázky k posudku E15.cz odpověděl zástupce ředitele a tajemník ústavu pro vnější vztahy Aleš Vémola.

Posudek brněnského ústavu si objednal pražský městský soud. Má jednak zodpovědět otázky položené předsedou senátu a přezkoumat tři dříve podané posudky.

Předseda soudního senátu Tomáš Kubovec uvedl, že kvůli čekání na posudek bude hlavní líčení pokračovat nejdříve v únoru. Přitom už tak kvůli přípravě posudků začal proces s Janouškem více než po roce od havárie. „Ke konkrétnímu případu pana Janouška, na který se ptáte, nemůžeme sdělit žádné informace. Podle zákona o znalcích a tlumočnících, jsme vázáni mlčenlivostí. Musím se omezit na odpovědi obecné,“ řekl na úvod E15.cz Vémola.

E15.cz: Jak se tedy dělá posudek ve vašem ústavu, který je uznávanou autoritou. Má důvěru jeden či jen několik málo znalců, nebo se na něm podílí tým expertů?

Na zpracování znaleckých posudků Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně se vždy podílí tým odborníků. V případě nutnosti může být k řešení přibrán i konzultant. Všechny posudky zpracovávané ústavem podléhají internímu oponentnímu řízení, v rámci kterého jsou kontrolovány věcnost, správnost a úplnost zpracování i formální náležitosti. Jedná se tak o kolektivní práci týmu odborníků.

E15.cz: Proč tedy bude trvat zpracování posudku tak dlouho?

Náš ústav zpracovává posudky v pořadí, v jakém jsou orgány veřejné moci zadávány. Znamená to, že v současnosti řešíme posudky dříve zadané a nemůže preferovat jeden z posudků například z důvodu, že o něj má zvýšený zájem veřejnost. Z kapacitních důvodů tak nemůžeme posudek zpracovat dříve, než je obvyklá doba šest až devět měsíců. Navíc máme i další povinnosti.

E15.cz: Jaké?

Ústav soudního inženýrství je znaleckým ústavem, který je zapsán v druhém oddílu seznamu znaleckých ústavů ministerstva spravedlnosti. Naší povinností je kromě znalecké i činnost vědecko-výzkumná. Jako vysokoškolské pracoviště se ústav musí věnovat i činnosti pedagogické, kde je mimo jiné jedinou institucí v ČR, která zajišťuje specializační vzdělávání pro oblast analýzy silničních nehod.

E15.cz: Od nehody už uplynul rok a půl. Jak znalec s touto prodlevou pracuje?

Podle trestního řádu důkazy zajišťuje orgán činný v trestním řízení, nikoliv znalec. Ohledání místa dopravní nehody vždy provádí policie. Znalci bývají k prvotnímu ohledání přibíráni spíše výjimečně. Znalec tedy prakticky vždy vychází z podkladů opatřených policií.

E15.cz: Takže jste odkázáni na preciznost práce policie?

To, že mezi dopravní nehodou a zpracováním revizního posudku uplyne lhůta delší než rok, je vcelku běžné, časté jsou i lhůty delší. Možnost objasnění nehodového děje tak spíše opravdu závisí na kvalitě podkladů, které jsou opatřeny v rámci prvotního ohledání a dalším šetřením.

E15.cz: Máte tedy podklady, jak postupujete dál?

Někomu se to možná bude zdát složité. Vlastní řešení zahrnuje totiž přípravu vstupních údajů do algoritmu řešení, vlastní realizaci, prezentaci výsledků, jejich analýzu a v konečné fázi zodpovězení otázek zadaných soudem. Nedílnou součástí řešení je i objasnění možností účastníků nehody zabránit jejímu vzniku. Tato část pak soudu slouží jako podklad pro posouzení o zavinění jednotlivých účastníků.

E15.cz: Vy ale budete dělat laicky řečeno i posudek na posudky?

V případě revizních znaleckých posudků je náročnost zpracování posudku vyšší, poněvadž kromě vyřešení nehody je pro další řízení nutné též objasnit případnou rozdílnost použitého řešení od posudků dříve zpracovaných. Tato činnost je časově velmi náročná a často trvá i déle než samotné vyřešení dané dopravní nehody.

E15.cz: Takový posudek musí zřejmě hodně stát? Váš ústav vydělá…

Asi byste se divil. V současné době v řízení před soudy, policií a jinými orgány veřejné moci platí stejné zásady jako v 60. letech minulého století. Od roku 1967 se tento systém nezměnil.

E15.cz: Můžete být konkrétnější a dát na stůl nějaká čísla?

Pravdou je, že znalec má nárok na odměnu za svoji činnost i to, že ke změně došlo jen ve výši hodinové sazby. Ta byla naposled upravena před 11 lety na 100 až 350 korun za hodinu. Můžu vás ubezpečit, že to zdaleka nepokryje náklady na mzdy, sociální a zdravotní pojištění a režijní náklady. O výši znalečného jednostranně rozhoduje ten, kdo znalce ustanovil, zpravidla tedy orgány soudu nebo policie.

E15.cz: A liší se nějak ceny posudků podle jejich náročnosti? A kdo je vůbec platí?

Pokud znalec připravuje posudek pro policii, tak zvaný prvoposudek, můžete si být jist, že běžně nedostane proplaceno více než 8 až 12 tisíc korun. Tedy při sazbě 350 Kč za hodinu to je 23 až 34 hodin práce. Časová náročnost ústavního posudku – revizi již podaných znaleckých posudků – bývá dvakrát až třikrát náročnější, ojediněle i čtyřikrát. Z toho lze následně odvozovat i finanční náklady. Posudky zpracovávané pro orgány veřejné moci platí zadavatel, tedy potažmo vždy stát. Posudky zpracovávané pro obhajobu či poškozené znalci zaplatí zadavatel, nikoliv stát.

E15.cz: Souhlasíte tedy, že váš posudek bude pro kauzu Romana Janouška rozhodující?

Složitost revizního znaleckého posudku spočívá právě v tom, že znalec, kromě nalezení správného řešení se musí zabývat i případnými chybami v posudcích předchozích, což je ve složitých případech s řadou vstupních veličin velmi složité. Soud tedy předpokládá, že náš ústav soudního inženýrství nejen předloží objektivní řešení, ale bude se zabývat i posudky dříve podanými. Závěry těchto posudků buďto potvrdí, nebo objasní, proč jsou nesprávné a soud tak bude moci rozhodnout. V tomto smyslu lze zřejmě chápat výrok soudu prezentovaný ve médiích, že by posudek našeho ústavu měl být rozhodující.

Co se bude řešit

Lobbista Roman Janoušek loni v březnu v pražské Vyskočilově ulici narazil svým Porsche Cayenne do vozu před sebou, přičemž kolizi neřešil a jel dál. Když zastavil na červenou na světelné křižovatce, řidička nabouraného vozu ho doběhla a postavila se před jeho auto. Podnikatel ji srazil a ujel, policisté mu následně při dechové zkoušce naměřili přes dvě promile alkoholu.

Žena po nehodě strávila zhruba měsíc a půl v nemocnici. Janoušek je obžalován z pokusu o vraždu. Předvolaní znalci se počátkem září při hlavním líčení nedokázali shodnout, kde přesně jedenapadesátiletá žena v okamžiku kolize stála. To přitom může být při posuzování nehody klíčové.

Podle státní zástupkyně musel Janoušek ve chvíli, kdy se s autem rozjel, vědět, že ženu může usmrtit. On se hájí tím, že ji nesrazil úmyslně. Obhajoba se proto snaží dokázat, že ženu pouze zachytilo zpětné zrcátko. Janouškovi, který poškozené již vyplatil 900 tisíc, hrozí za pokus o vraždu a ohrožení pod vlivem návykové látky až osmnáct let vězení.