Hlavní město do nového roku nevstupuje právě ideálně. Po zářijových komunálních volbách stále nemá novou koalici. Nejen městské firmy a instituce, ale ani magistrátní zaměstnanci tak nevědí, jaké priority bude mít nová vláda a na co se třeba už peníze nenajdou. Novou radu, ať už menšinovou, nebo koaliční, čeká hned v příštím roce řada úkolů a důležitých rozhodnutí.
Úkol číslo jedna: složit koalici
Většina Pražanů, která ještě vydržela sledovat povolební tahanice ve svém městě, je přinejmenším rozmrzelá. Praha vstoupí do nového roku s dosluhující vládou Zdeňka Hřiba (Piráti) poté, co se politici na magistrátu nedokázali ani na třetím setkání zastupitelstva dohodnout na novém vedení metropole.
Poslední prosincové zastupitelstvo dokonce skončilo vyloženým fiaskem pro vítěznou koalici Spolu, která se neúspěšně pokusila o zvolení Bohuslava Svobody (ODS) primátorem, ale bez sestavení kompletní rady. Volbu na hranici toho, co umožňují zákony, pohřbila senátorka a radní Hana Kordová Marvanová, která se na poslední chvíli rozhodla Svobodu nepodpořit. Nechtěla totiž hlasovat s hnutím ANO, se kterým Spolu vyjednává toleranci pro svůj menšinový kabinet. Dohromady disponují 33 hlasy z 65.
Hlasování ukázalo, jak nevhodná by menšinová nebo většinová koalice Spolu s ANO bez podpory další strany byla, neboť by stačila nemoc nebo neposlušnost jediného zastupitele a jakékoli hlasování by znovu skončilo blamáží a paralýzou města.
Zástupci koalice Spolu neskrývají rozčilení z jednání Marvanové, která se před nimi během dotyčného jednání zastupitelstva raději zavřela do kanceláře. Svoboda lituje, že populární kolegyni na kandidátku vůbec kdy dával. „Tohle mě opravdu nenapadlo. Nyní je to pro mě člověk, se kterým už nechci komunikovat,“ řekl serveru iDnes.
Mnohými preferovaná koalice na vládním půdorysu – Spolu, Piráti a STAN – je ale také téměř nemožná. Jednání ztroskotala na nedohodě na rozdělení křesel v jedenáctičlenné radě i na požadavku Pirátů přibrat do koalice Prahu sobě. Strany si v médiích navzájem kladou vinu.
Starostové se rozhodli, že koalici s ANO v žádné formě nepodpoří, a tak zůstává situace zabetonovaná. Mezitím z mlhy nenápadně vykukují tváře tří zastupitelů SPD, kteří si místa ve vedení města možná právě vyčekali. Rozhodnout se má až 9. února, tedy po prezidentských volbách.
Úkol číslo dvě: stavět metro D
Vedení města bude muset začátkem roku vybrat stavebníka druhého úseku metra D z chystané Olbrachtovy stanice na Nové Dvory. Bude vybírat ze tří konsorcií, která tvoří šestnáct firem z pěti zemí. Vítěze má město vyhlásit do konce března a stavět by se mělo začít ve druhé polovině roku.
„Zakázka zahrnuje výstavbu tří stanic, Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory včetně mezistaničních provozních, technologických a přístupových tunelů, ale také vybudování systému napájení,“ uvedla mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková. Stavba prvního úseku z Pankráce do Písnice začala v dubnu, jako poslední se bude stavět třetí úsek z Nových Dvorů do Depa Písnice. Celkové náklady se předběžně odhadují na 52 miliard korun.
Na potřebě v metropoli stavět se shodují všechny strany na magistrátu. Svoboda i další zástupci Spolu nicméně opakují, že neméně důležitou stavbou je městský okruh, k jehož dokončení stále chybí značný kus. Obě stavby by se měly podle Spolu stavět současně.
Stávající koalice však argumentuje, že pro metro má Praha zajištěné finance, a proto by se mělo prioritně stavět. Městský okruh podle zástupců současné rady nepůjde postavit bez zapojení státu, který se však k investici sahající ke stovce miliard korun nemá. Magistrátu navíc scházejí veškerá povolení ke stavbě.
Dopravní podnik plánuje kromě metra stavět v příštím roce i tramvajové tratě včetně té v horní části Václavského náměstí za více než miliardu korun. Začne také se stavbou trolejbusové trati z Veleslavína na letiště či umožní bezkontaktní nákup jízdenek ve všech autobusech.
Úkol číslo tři: dokončit Metropolitní plán
V Praze se nyní staví podle územního plánu z roku 1994. Pokud vše půjde podle představ, měl by v hlavním městě od příštího roku začít platit dlouho připravovaný Metropolitní plán. Vzhledem k tisícům připomínek, které se k němu letos ze strany veřejnosti i městských částí sešly, však není jisté, že se podaří termín 2023 dodržet. Poslední slovo budou mít zastupitelé, kteří budou muset plán schválit.
Právě v tomto případě chybí nová koalice a její vize. Představy politiků o Metropolitním plánu se poněkud rozcházejí a nová rada může tlačit na přepracování plánu, což by jeho přípravu mohlo prodloužit o další roky. Není tajemstvím, že největším odborníkem na plán a územní plánování je dosavadní náměstek a bývalý šéf Institutu plánování a rozvoje Petr Hlaváček (STAN). Není jasné, jestli bude součástí nové koalice, nebo jeho pozici převezme někdo jiný. Jedná se nicméně o jednu z nejsložitějších gescí, kterou budou ostatní strany jen obtížně obsazovat.
Úkol číslo čtyři: rozhodnout o energocentru
Vytápění pražských domácností za využití splaškové vody je pomyslným dítětem současné koalice. Projekt energocentra na Císařském ostrově se vyvíjí už přes dva roky. Na opravdové spuštění projektu je ale třeba silné politické shody. Vybudování energocentra by stálo 7,5 miliardy korun, část by mohly pokrýt dotace, čímž by se zajistilo vytápění až pro 200 tisíc lidí na levém břehu Vltavy.
„Odpadní vody přitékající do čistírny odpadních vod mají díky významné spotřebě teplé užitkové vody relativně vysokou teplotu,“ stojí ve studii proveditelnosti. Energocentrum by pomocí výměníků dokázalo získávat přebytečné teplo ze zpracovávané vody, čímž by snížilo závislost metropole na zemním plynu. Záměr vychází z klimatické strategie, kterou Hřibova vláda schválila v loňském roce. Koalice Spolu se ke klimatickým otázkám dosud stavěla spíše rezervovaně; v této oblasti se tak čeká na jasné politické zadání.
Praha bude muset dál vzdorovat energetické krizi, měla by spustit štědrý balíček pomoci rodinám, které mají problémy s vysokými cenami energií i potravin. K tomu bude muset pokračovat ve snižování energetické náročnosti městských budov, vozidel městské hromadné dopravy a dalších oblastí.
Úkol číslo pět: rozhodnout o budoucnosti městského developera
Příspěvkovou organizaci Pražská developerská společnost založila na popud Petra Hlaváčka končící Hřibova koalice. Společnost dostala za úkol zhodnotit městské pozemky k výstavbě a připravit projekty městského nájemního bydlení. Členové současné koalice, tedy Piráti, Praha sobě, STAN a TOP 09, se většinou shodují, že nájemní byty by mělo stavět město. Koalice Spolu oproti tomu chce nechat výstavbu na developerech, se kterými by se město dohodlo. Jaká bude budoucnost Pražské developerské společnosti či Městské nájemní agentury nebo jaké nové úkoly dostanou, tak nyní není jasno.
