Podání přiznání s daňovým poradcem: Jaké jsou výhody a kdo nese odpovědnost?
Termín prvního července se blíží a s ním i poslední možnost podat daňové přiznání prostřednictvím daňových odborníků. Jaké výhody má pro poplatníky spolupráce s poradcem a kdo nese zodpovědnost za případné nedostatky?
Standardní termíny pro podání daňového přiznání už skončily, a to prvního dubna pro papírovou formu a druhého května pro elektronické podání.
Poplatníci, za které daňové přiznání podává daňový poradce či advokát nebo podléhají povinnému auditu účetní závěrky, však podávají daňové přiznání k dani z příjmů do 1. července.
Výhodou jsou odborné znalosti i více času
Tříměsíční prodloužení termínu pro podání přiznání s odborníky tak poskytuje více času na přípravu dokumentů. Přínosů odborného daňového poradenství je ale více.
Daňoví poradci sledují měnící se daňovou legislativu a znají všechny možnosti daňové optimalizace. Dokážou identifikovat uplatnitelné slevy a odpočty, které by laik mohl lehce přehlédnout.
„Odborníci znají správné postupy a dokážou předejít častým chybám, jako je chybný výpočet daňového zvýhodnění na vyživované dítě či chybné uplatnění odečitatelné položky úroků z hypotečního úvěru, které dělají nezkušení poplatníci,“ říká Ivana Brancuzká, partner a CEO poradenské společnosti Crowe.
„Profesionální zpracování daňového přiznání tak často vede k výrazným úsporám, které mnohdy až mnohonásobně převyšují náklady na poradce. Chybně vyplněné daňové přiznání může vést k pokutám nebo dodatečným doměrkům,“ dodává Brancuzká s tím, že ceny za zpracování daňového přiznání se pohybují obvykle v rozmezí tří až patnácti tisíc korun u fyzických osob, u osob právnických je cena ve většině případů stanovena vždy individuálně s přihlédnutím ke konkrétní situaci.
Podle odbornice jsou přitom daňoví poradci vhodní zejména pro podnikatele s komplikovanou účetní evidencí, osoby s příjmy z více zdrojů, majitele nemovitostí k pronájmu nebo pro osoby s příjmy ze zahraničí.
V případě daňové kontroly pak poradce může poplatníka zastupovat a komunikovat s finančním úřadem. „Tato služba je neocenitelná zejména pro podnikatele s komplikovanější daňovou situací, jako jsou třeba situace, kdy fyzická osoba uplatňuje takzvané skutečné výdaje a je zde riziko, že ve výdajích jsou položky, které nelze daňově uplatnit, anebo obecně u společností, které mají různorodou škálu nákladů,“ doplňuje Ivana Brancuzká.
Povinnosti při využití daňového poradce
Využití služeb daňového poradce není nutné finančnímu úřadu předem oznamovat. Zmocnění daňového poradce k podání daňového přiznání stačí přiložit až k podanému formuláři. Dále je nezbytné udělit poradci písemnou plnou moc.
Poplatník musí poskytnout poradci všechny relevantní dokumenty včetně příjmových dokladů, výdajových dokladů, potvrzení o zaplacených zálohách a dalších podkladů nezbytných pro zpracování přiznání. Před podáním je důležité zkontrolovat bezchybnost všech údajů. Odpovědnost za správnost údajů v daňovém přiznání nese vždy poplatník, nikoli poradce.
I při využití služeb daňového poradce se ovšem může stát, že finanční úřad doměří při následné daňové kontrole podnikateli daň. Pokud se tak stane, za doměrek daně je zodpovědný podnikatel, který ale může náhradu škody na daňovém poradci vymáhat.
Daňoví poradci jsou povinni při zjednání nápravy spolupracovat a úlevou pro podnikatele je i to, že za něj převezmou komunikaci se správcem daně. „Daňoví poradci jsou ze zákona na riziko způsobené škody pojištěni,“ vysvětluje Martina Šotníková z poradenské kanceláře Rödl & Partner.
„Je však důležité si uvědomit, že poradce nemůže za správnost přiznání ručit, pokud mu klient dodal neúplné, zkreslené nebo nesprávné údaje. Maximální otevřenost klienta vůči daňovému poradci je tedy podmínkou,“ dodává.