Statisíce firem začnou posílat hlášení o zaměstnancích. Asi to zpočátku zaškobrtne, připouští stát
- Zapojená ministerstva a úřady tvrdí, že po několikaměsíčním náběhu systém uleví firmám od administrativy.
- Zaměstnancům má nové opatření pomoci při kompletaci evidenčních listů důchodového pojištění nebo při žádostech o dávky či spotřebitelské úvěry.
- Problémy čekají hlavně malé podnikatele nebo ty, kteří zaměstnávají sezonní pracovníky.
Především střední a malé podniky čeká jedna z největších změn za poslední roky. Počínaje dubnem naplno startuje digitální revoluce pracovněprávních a daňových agend, takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ).
Stát odhaduje, že nově začne posílat vládním nařízením definované údaje o zaměstnancích a také o lidech s dohodou o pracovní činnosti zhruba 400 tisíc firem. Povinnost přitom bude platit i pro subjekty pouze s jedním dohodářem nebo pro společenství vlastníků jednotek v případě, že někomu vyplácejí odměnu.
Evidence k důchodu, dávky i úvěry
JMHZ běží už od loňska v pilotním provozu, zostřeně od ledna. Dosud ho provázela řada nejasností. Zapojená ministerstva a úřady tvrdí, že po několikaměsíčním náběhu systém uleví firmám od administrativy. Místo vyplňování až 26 různých tiskopisů zasílaných různým úřadům a institucím, kde se data často překrývala, bude stát vyžadovat vždy do 20. dne následujícího měsíce jen jeden souhrnný digitální formulář.
„Nejde o nové povinnosti, pouze o jejich sjednocení a digitalizaci. Systém ušetří čas podnikům i státu. A pomůže i zaměstnancům při kompletaci evidenčních listů důchodového pojištění nebo při žádostech o dávky,“ vyzdvihl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Právě v souvislosti se sociálními dávkami, o něž je v některých případech nutné žádat i čtyřikrát ročně, mají ve druhé polovině roku odpadnout papírová potvrzení o příjmu pracovníka. Elektronicky je má poskytovat stát například i při žádostech o spotřebitelské úvěry.
Zpočátku pokuty hrozit nebudou
Spolu s resortem práce, ČSSZ nebo Českým statistickým úřadem se na přípravě JMHZ podílelo také ministerstvo financí. „Jde o obrovský krok dopředu a první krok k jednomu inkasnímu místu. Budeme maximálně nápomocni rozjezdu,“ uvedla šéfka Finanční správy Simona Hornochová.
Za pozdní nebo chybějící jednotné hlášení může zaměstnavatel dostat pokutu až pět tisíc korun za každého pracovníka a za zanedbání registračních povinností může zaplatit dokonce až sto tisíc korun. Juchelka i Hornochová nicméně ujistili, že zpočátku žádné postihy hrozit nebudou. Jak dlouho bude stát případné chyby a opomenutí tolerovat, však neřekli.
Boháček připustil, že zpočátku se mohou objevovat „zaškobrtnutí“. „Systém prošel pilotním provozem, chyby a problémy asi budou, jsme na ně připraveni. První období bude náročné pro zaměstnavatele i ČSSZ. Prosíme o toleranci, projekt přinese klientům a státu posun do 21. století,“ řekl.
Co všechno bude stát vyžadovat
Z pohledu velkých zaměstnavatelů nejde podle ředitele ČSSZ o nic nového. „Všechny požadované údaje nám už delší dobu posílá jedna pětina největších českých firem, které zaměstnávají osmdesát procent ekonomicky aktivních lidí,“ vyčíslil. Nyní povinnost dopadne na čtyři pětiny menších podniků, kde působí zbylých dvacet procent pracovníků.
Zdaleka ne všechny subjekty údaje doposud posílaly, navíc nemusely vyplňovat všech až 26 papírových formulářů. „Proto jim připadá, že je toho hodně. Ze začátku jsou jejich stížnosti pochopitelné, ale za několik málo měsíců se myslím jejich pohled změní,“ doufá Boháček.
Jednou ze změn je osobní identifikační číslo zaměstnance (OIČ), které bude daného člověka provázet po celou výdělečnou fázi života. Samotné digitální hlášení ve formě takzvané datové věty, kterou by po nezbytné aktualizaci měl připravit mzdový software, bude mít tři části. V první uvede zaměstnavatel své údaje, včetně celkové daňové povinnosti. Ve druhé, pojistné části, budou čísla o souhrnné výši odváděného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V poslední, individuální části pak firma vyplní přesné informace o mzdě, daních, pojištění, profesi a nejvyšším dosaženém vzdělání každého zaměstnance. Malé subjekty mohou formulář zasílat přes datovou schránku ČSSZ, druhou variantou je nahrát soubor na ePortál správy.
ČSSZ provede základní kontrolu hlášení a pošle ho do centrálního datového skladu, odkud si budou data přebírat všechny oprávněné úřady a instituce, tedy například Finanční správa, Úřad práce nebo Český statistický úřad.
„Co se týče daňové povinnosti, pojistných odvodů a mezd, nic nového systém nepřináší. Všechny tyto údaje se měly evidovat a spravovat vždy. To, co je nové, se týká statistické služby. U řady zaměstnavatelů se mohlo stát, že až dosud do těchto sběrů dat nespadali. Ale ani v tomto případě se nevyžadují nové údaje, pouze se sběr může týkat více menších subjektů,“ doplnil Boháček.
Systém dopadne na malé firmy
Právě v dubnu čeká zaměstnavatele nejvíce práce s novými pravidly. Budou muset přihlásit nejen všechny stávající zaměstnance, ale i ty, kteří měli uzavřený pracovní poměr v prvním čtvrtletí, a to i v případě, že k začátku dubna danou firmu opustili. Podnik následně získá potřebná OIČ a bude moci podat první ostré měsíční hlášení.
Pravidla se týkají i nových firem, které dosud žádného zaměstnance nemají, avšak plánují jej přijmout. Těm zákon určuje, aby se od 1. července do evidence zaregistrovaly nejpozději dva dny před nástupem prvního zaměstnance. Pokud se přihlásí a žádný zaměstnanec nenastoupí, musí to oznámit nejpozději do osmi dnů.
Kritická je mimo jiné Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). „Pro malé podniky jde o naprosto nerealistický a v praxi neproveditelný požadavek. Většina z nich nemá vlastní účetní a potřebuje přijímat zaměstnance flexibilně, často ze dne na den. Takto nastavená lhůta je pro ně neudržitelná,“ upozorňuje asociace.
