Poslanci prodloužili nouzový stav nejméně do 17. května

Sněmovna o koronaviru a stavu nouze: Miroslav Kalousek (TOP 09) se rozlítil kvůli amaterismu, aroganci a slovům o tahnutí za jeden provaz, sledovala to i Schillerová (za ANO) (28.4.2020)

Sněmovna o koronaviru a stavu nouze: Miroslav Kalousek (TOP 09) se rozlítil kvůli amaterismu, aroganci a slovům o tahnutí za jeden provaz, sledovala to i Schillerová (za ANO) (28.4.2020) Zdroj: Reprofoto ČT

Sněmovna o koronaviru: Andrej Babiš při projevu (28.4.2020)
Sněmovna a koronaviru a stavu nouze: Alena Schillerová (za ANO) (28.4.2020)
Sněmovna o koronaviru a stavu nouze: Jana Maláčová (ČSSD( si několikrát musela opravovat sklouzávající roušku (28.4.2020)
Sněmovna o koronaviru a stavu nouze: Poslankyně ODS Miroslava Němcová (28.4.2020)
Sněmovna o koronaviru a stavu nouze: Miroslav Kalousek (TOP 09) se rozlítil kvůli amaterismu, aroganci a slovům o tahnutí za jeden provaz, sledovala to i Schillerová (za ANO) (28.4.2020)
7
Fotogalerie

Po celodenní debatě poslanci odhlasovali prodloužení nouzového stavu do 17. května. S tímto termínem souhlasila sněmovna podle návrhu poslanců KSČM, kteří v dolní komoře tolerují menšinový kabinet ANO a ČSSD. Vláda původně požadovala prodloužení až do 25. května. Pro prodloužení do 17. května bylo 54 ze 101 přítomných poslanců.

Vláda chtěla, aby nouzový stav mohl pokračovat až do pondělí 25. května, a to v souvislosti s vládními plány postupného uvolňování restrikcí hlavně obchodu a služeb. Kabinet v žádosti varoval před tím, že pokud by omezení skončila najednou, hrozilo by „závažné riziko významného zhoršení epidemiologické situace“. Poslanci ale uváděli, že se sněmovna může v případě potřeby znovu sejít a nouzový stav ještě prodloužit.

Opoziční pravice se přikláněla k pokračování nouzového stavu nejvýše ještě v první květnové dekádě. Její zástupci vinili kabinet z toho, že postupuje protiprávně a navíc chaoticky, a to i při postupném uvolňování restrikcí.

O termínech prodloužení nouzového stavu sněmovna hlasovala postupně podle předchozího orientačního hlasování. Návrhu vlády, o němž sněmovna rozhodovala jako o prvním, chyběl jediný hlas. Návrh pravice na pokračování stavu nouze do čtvrtka 7. května plénum zamítlo. Komunistický návrh podpořilo 54 ze 101 přítomných poslanců, proti jich bylo 24. O dalším návrhu pravice s termínem neděle 10. května už dolní komora nehlasovala.

Žádost poslala vláda poslancům po verdiktu pražského městského soudu, který zrušil hlavní omezující opatření ministerstva zdravotnictví zejména v obchodu a službách vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu je má vydávat vláda podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil. Po tomto datu by už měla podle vlády stačit opatření ministerstva přijímaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

V doprovodném usnesení Zdeňka Ondráčka (KSČM) sněmovna vyzvala vládu, aby poslance seznámila s omezeními přijatými podle zákona o ochraně veřejného zdraví po ukončení nouzového stavu. Kabinet by měl také předložit návrh novely, která umožní centrální nákupy zdravotnických ochranných pomůcek zejména od českých výrobců.

Další návrhy doprovodných usnesení sněmovna zamítla. Předseda SPD Tomio Okamura neuspěl s požadavkem, podle kterého by dolní komora podpořila prověření dosavadních nákupů pomůcek Nejvyšším kontrolním úřadem. Úřad už ale oznámil, že věc zkontroluje.

Sněmovna nepodpořila ani požadavek šéfa lidovců Mariana Jurečky, aby se vláda řídila od května při nákupu ochranných prostředků zákonem o zadávání zakázek.

Místopředseda ODS Martin Kupka neprosadil výzvu kabinetu, podle které měl vyčlenit 15 miliard korun z pomoci z evropských fondů na investice ve městech, obcích a krajích.

Dostatečný počet hlasů nezískala ani předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro návrh, aby vláda předložila do konce května návrh zákona o odškodnění podnikatelů, na které dopadly vládní restrikce.

Nouzový stav platí v Česku od čtvrtka 12. března, sama vláda jej může vyhlásit nejvýše na 30 dnů. Sněmovna stav nouze už jednou prodloužila rovněž podle návrhu komunistických poslanců do konce dubna, ač vláda žádala o sobotu 11. května.

Poslanci se v úterý sešli z preventivních důvodů opět zhruba v polovičním počtu. Pro veřejnost byly sněmovní budovy nadále uzavřeny.