Zanedbaná silniční síť a chybějící páteřní komunikace z Hradce Králové k polským hranicím, to je největší bolest Královéhradeckého kraje. Stěžují si na ni místní podnikatelé, regionu se kvůli ní vyhýbají i zahraniční investoři. Chronickou potíží už je, že výstavba dálnice D11 z Prahy skončila tři kilometry před krajskou metropolí a od roku 2006 se nedařilo s problémem pohnout. Potíž s pozemky farmářky Ludmily Havránkové stát sice loni vyřešil, dostavba dálnice do Hradce Králové by měla skončit v roce 2014, termíny jejího dalšího pokračování jsou ale v nedohlednu.
Spojení s Polskem je přitom podle hejtmana Lubomíra France (ČSSD) klíčové a stát by měl na výstavbu této komunikace konečně uvolnit finance. „Hradecký kraj je dlouhodobě opomíjen a patří k regionům s nejmenší dálniční sítí,“ říká Franc. A dodává, že stát by měl také centrálně podpořit financování oprav silnic druhé a třetí třídy. Ty kraj kdysi převzal od státu ve špatném stavu.
Opoziční ODS je přesvědčena, že do budoucna nebude možné v regionu nynější hustou síť silnic udržet. Podle volebního lídra strany Miloslava Plasse bude muset kraj uvažovat o její redukci. Zároveň by měl mít připravené projekty oprav tak, aby na ně mohl získat peníze z fondů EU v letech 2014 až 2020.
Podnikatelé považují za velký hendikep i fakt, že v blízkosti krajského města chybí průmyslová zóna. Jiné zóny, například ve Dvoře Králové nad Labem, trpí právě špatnou dopravní dostupností a není o ně zájem.
Pokud by se ale kraj měl poměřovat třeba mírou zaměstnanosti, patří k těm šťastnějším. Vlna masivního propouštění se mu vyhnula, a pokud jde o počet lidí bez práce, kraj se v posledních čtyřech letech stále pohyboval na čtvrté až páté nejnižší příčce celorepublikového žebříčku. Průměrná mzda v kraji ovšem není závratná: region se pohybuje na osmém místě v zemi, v letošním prvním čtvrtletí lidé brali v průměru 21 769 korun, za celorepublikovým průměrem tak zaostávali o 2357 korun.
Čtěte také:
Boj o vládu nad kraji začíná naostro
Petr Gazdík: Z politiky na mě padá hrozná skepse
Přípravy na krajské volby jdou do finiše. Kdo se stane hejtmanem?
Kraj v uplynulých čtyřech letech investoval nemalé částky hlavně do ekologie, zejména staveb nových vodovodních a kanalizačních sítí. Stovky milionů korun směřovaly do kanalizací a čistíren odpadních vod na Jičínsku, Trutnovsku a ve Vrchlabí. Díky nim jsou čistší řeky Cidlina, Úpa a horní Labe. Téměř osm procent produkce elektřiny v regionu zajišťují sluneční zdroje. Spolu s vodními elektrárnami pochází z obnovitelných zdrojů přes 17 procent elektřiny.
V posledních třech letech přišel kraj kvůli ekonomické krizi na daních o téměř jednu miliardu korun, takže investice držely nad vodou hlavně dotace z Evropské unie. A také čerpání úvěrů ve výši 1,4 miliardy korun. O přijetí půjček rozhodlo už předchozí krajské vedení v čele s ODS. Dál kraj zadlužila i ČSSD – na chystanou přestavbu náchodské nemocnice si sociálnědemokratické vedení půjčilo 600 milionů.
Podle hejtmana prošla krajská ekonomika od roku 2008 historicky nejtěžším obdobím: „Výrazně klesly příjmy kraje, ještě stále nedosahují výše z roku 2007. Přitom jsme museli řešit zadlužení především v oblasti zdravotnictví a také leasingovou smlouvu na sídlo krajského úřadu.“ Na krizi kraj reagoval úsporami ve svých organizacích. Díky tomu v roce 2010 hospodařil s přebytkem 423 milionů korun, letos počítá s přebytkem ve výši 100 milionů.
Opoziční ODS uznává, že nynější vedení kraje dokázalo správně využít úvěrů. Naopak se jí nelíbí netransparentnost při rozdělování evropských dotací.
Tady lidé věří levici
Volební preference zatím jasně říkají – vládu nad krajem by si měla udržet sociální demokracie. Případné vítězství socialistů ale nejspíš nebude ani zdaleka tak přesvědčivé jako v roce 2008. Sociálním demokratům ubírají hlasy Paroubkovi národní socialisté – LEV 21 a také SPOZ Miloše Zemana. Preference druhé uvedené strany jdou nahoru od té doby, co do čela kandidátky postavila uprchlíka z ČSSD Vladimíra Drymla. „Záleží jen na voličích. Buď se rozhodnou volit zkorumpovanou sociální demokracii, anebo dají svůj hlas alternativě, což je v podstatě tým ČSSD B, tedy strana Miloše Zemana,“ říká přeběhlík. Senátor, šéf soukromé vrchlabské nemocnice, patří k velkým kritikům vedení kraje. Podle tamních sociálních demokratů proto, že se v regionální politice nedokázal prosadit a především ztratil vliv na zdravotnictví v kraji.
Sociální demokraté už do boje vyrazili. Do kraje vyslali dvě bílooranžové škodovky s podobiznou favorita voleb, dosavadního hejtmana Lubomíra France. Kampaň podle nich bude střídmá, finančně přiměřená a kontaktní. Ústřední heslem je stejně jako v jiných regionech Stabilita a prosperita, tady samozřejmě pro občany Královéhradeckého kraje. Jeden a půl milionu korun hodlají socialisté utratit v krajských volbách, na zisk senátorské pozice věnují půl milionu. Lidem slibují generální rekonstrukci náchodské nemocnice či podporu výstavbě dálnice D11 a rychlostní silnice R35. Na Rychnovsku chce ČSSD zlepšit dopravní obslužnost v menších obcích, na Trutnovsku umožnit rodinám s dětmi bydlet ve startovních bytech pro mladé a na Jičínsku podpořit výstavbu čistírny odpadních vod v Kopidlně. Minulé volby vyhrála ČSSD se ziskem osmnácti mandátů z pětačtyřiceti.
Na paty socialistům šlapou komunisté, podle průzkumů by mohli získat až dvacet procent hlasů. A volby v Hradeckém kraji mají i dva černé koně. Překvapit může nové hnutí Východočeši, které se opírá o štědrou finanční podporu Andreje Babiše. Podnikatel jim slíbil 2,5 milionu korun. Největší podporu z celé republiky mají v kraji véčkaři. Pravice do voleb příliš výrazné kandidáty nenasadila.
