Propad hospodářství o jedenáct procent. Horší výsledek tu ještě nebyl
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o jedenáct procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Na výsledku se negativně podepsal především pokles zahraniční poptávky. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Koncem července statistici odhadovali meziroční pokles na 10,7 procenta a mezikvartální na 8,4 procenta.
Největší podíl na propadu měla zahraniční poptávka s příspěvkem minus 7,9 procentního bodu. Spotřební výdaje domácností přispěly k poklesu minus dvěma procentními body. „Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak mírně pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí.
„Restriktivní opatření proti šíření koronaviru způsobila historicky nejhlubší propad české ekonomiky. To nejhorší však již máme za sebou. Situace by se v následujících čtvrtletích měla zlepšovat. Celkový pokles našeho hospodářství za letošní rok by se měl pohybovat kolem úrovně 7,5 procenta,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,9 procenta, meziročně však o 4,8 procenta klesla. Vyšší byly pouze investice do ostatních budov a staveb. Největší propad zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.
Saldo zahraničního obchodu se ve druhém čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 miliardy korun na 44,1 miliardy korun. To je nejnižší hodnota od druhého kvartálu 2012. Vývoz zboží a služeb meziročně klesl o 23,3 procenta. Dovoz zboží a služeb meziročně klesl o 18,2 procenta.
„Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl,“ uvádí ČSÚ.
