Proti Babišovi chtějí stát ve volbách dva opoziční bloky. Jeden povedou Piráti, druhý ODS

Petr Fiala (ODS) a Ivan Bartoš (Piráti)

Petr Fiala (ODS) a Ivan Bartoš (Piráti) Zdroj: Foto Blesk - Robert Klejch

Předseda Pirátů Ivan Bartoš
Předseda STAN Vít Rakušan
Zleva předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda ODS Petr Fiala
Předseda ODS Petr Fiala
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová
7
Fotogalerie

Opozice se spojuje – byť nemá definitivně vyhráno. Vedle vznikající trojkoalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se ve sněmovních volbách v příštím roce postaví zřejmě další blok. Pirátská strana po několikadenním hlasování v pondělí rozhodla, že vedení může začít vyjednávat o předvolební koalici se Starosty a nezávislými. Oba opoziční celky, které chtějí porazit hnutí ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem, čeká těžké vyjednávání o programu, formě spolupráce, lídrovi i obsazení kandidátek. Na této úrovni už řada pokusů o sestavení koalice ztroskotala.

Vedení Pirátů a STAN nicméně sázejí na programovou shodu i sdílení zkušeností.  „Jsem přesvědčený, že kombinace zkušených Starostů a energických Pirátů je lék na několikaletý marasmus provázející fungování našeho státu,“ řekl předseda Starostů Vít Rakušan.

Piráti si nechali vypracovat analýzu, jak moc se jim vyplatí jít do voleb se STAN. Mezi členy strany panovaly obavy, že kvůli popularitě některých Starostů by mohli být ve volbách kroužkováním přeskočeni pirátští kandidáti. Předseda Pirátů Ivan Bartoš obavy spolustraníků mírní, analýza podle něj ukázala, že 70 procent pirátského programu lze uvést v život právě se Starosty.

„Témata jako transparentnost, boj proti korupci, digitalizace, důraz na liberální demokracii, snaha o zajištění vzdělávacího systému hodného 21. století, dostupné bydlení, citlivá sociální politika či zjednodušení podnikání jsou praktickým potvrzením toho, co nás s hnutím STAN spojuje,“ řekl Bartoš, který má měsíc na to, aby členům předložil k odsouhlasení koaliční smlouvu. 

Na smlouvě i programu nyní pracuje i konzervativní pakt pod vedením občanských demokratů, které zatím uzavřelo jen memorandum o spolupráci. Politologové upozorňují, že je klíčové, jak strany zvládnou vyřešit programové rozpory.

„KDU-ČSL i TOP 09 se orientují proevropsky, ODS se řadí k euroskeptikům. Zatímco občanští demokraté zavedení eura odmítají, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si tento cíl vyšila na předsednickou korouhev,“ upozornil politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy. Rozpory se naposledy ukázaly například při hlasování o zrušení superhrubé mzdy, kdy se ODS jako jediná z partnerů postavila na stranu hnutí ANO.

Bude záležet také na tom, v jaké podobě budou chtít oba bloky do voleb. Mohou jít jako koalice s tím, že musí překonat vyšší práh pro vstup do sněmovny, tedy 10 procent pro koalice a 15 procent pro trojkoalice. Nebo mohou vytvořit účelovou předvolební stranu. „Ta by tím pádem čelila jen pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Je jasné, že v této formě by byla do jisté míry potlačena identita jednotlivých stran,“ řekl politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

 

Koalici se podařilo do sněmovny dostat jen jednou

Úspěšná koalice pro volby do Poslanecké sněmovny je v historii samostatné České republiky spíše výjimkou, už kvůli současnému ustanovení volebního zákona, který koalice dvou až čtyř stran nezvýhodňuje proti samostatně kandidujícím stranám. Zatímco volební práh pro jednu stranu je pět procent, pro koalici dvou stran je to deset a tří stran 15 procent. Koalice čtyř a více stran pak pro proniknutí do sněmovny potřebuje získat nejméně 20 procent hlasů.

Ve volbách do sněmovny uspěla jen v roce 2002 Koalice, tedy spojení lidovců a Unie svobody-DEU, která navazovala na Čtyřkoalici. Ta vznikla jako reakce na opoziční smlouvu mezi ODS a ČSSD po volbách do sněmovny v červnu 1998.

Vážné úvahy o předvolební koalici sněmovních stran přišly znovu na přetřes teprve v roce 2017, kdy se začala rodit koaliční spolupráce mezi STAN a KDU-ČSL. Kvůli nízkým preferencím, jež hrozily vypadnutím ze sněmovny, ale KDU-ČSL koalici před volbami zrušila a nabídla STAN místa na své kandidátce, což vedení hnutí nepřijalo a rozhodlo se kandidovat samostatně. Obě strany se nakonec probojovaly do sněmovny.

Běžnější než koalice je předvolební spolupráce, při níž byli členové jedné strany na kandidátce jiného uskupení. V nedávné minulosti toho využilo například hnutí STAN, jež ve volbách v letech 2010 a 2013 mělo své členy na kandidátních listinách TOP 09.