Koronavirová pandemie spustila v českém zdravotnictví překotnou digitalizaci, která ovšem nemá právní zakotvení. S tím přichází ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), který chce s návrhem zákona o elektronizaci zdravotnictví dosáhnout vyšší efektivity. Nemocnice, pojišťovny, lékaři, hygienici či pacienti by si mohli v budoucnu sdílet data v reálném čase a stát by měl zároveň přehled, kdo všechno se na zdravotnictví podílí.
Kdyby Česko využívalo jednotné systémy, situace na jaře při rozpuku pandemie by byla výrazně jednodušší, míní ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Patnáctého března jsme nebyli přesně schopni říct, kolik máme v kterém kraji praktických lékařů a ambulantních specialistů a kolik mají zaměstnanců, abychom jim mohli dodat ochranné pomůcky,“ uvedl. „Systém nebyl připraven na komunikaci s pacientem v reálném čase. Tento zákon by měl nastavit fungování datového rozhraní tak, aby to už nikdy nenastalo,“ dodal Dušek.
Cílem návrhu, který by měla vláda projednat během září, je především zavedení integrovaného datového rozhraní, jehož vytvoření a uvedení do provozu vyjde zhruba na 300 milionů korun. To by mělo umožnit všem účastníkům bezpečně sdílet data. Postupně by se měly propojit všechny stávající systémy, například eRecepty či lékové záznamy. Stát by přitom měl těžit z jednotných aktualizovaných registrů poskytovatelů péče, lékařů a pacientů.
V praxi budou moci lékaři například vzájemně sdílet výsledky vyšetření pacienta, což omezí časté návštěvy ambulancí nebo zbytečná vyšetření. Zákon se nepokouší zavádět databázi elektronických zdravotních karet, karty zůstanou nadále u lékařů a v nemocnicích. Vyřešit se však musí způsob identifikace lékařů či pacientů, v úvahu přicházejí občanské průkazy s čipy či bankovní identita. Rodná čísla se podobně jako v celé státní správě přestanou postupně používat.
Datové rozhraní má fungovat od roku 2022, ale ministerstvo už teď ví, že se termín nestihne. Zákon totiž měl být hotov už v březnu, ale koronavirus přípravy zbrzdil. „Vše se kvůli tomu posunulo a já doufám, že i přesto se podaří zákon protlačit,“ řekl Vojtěch. Nemocnice a lékaři mají nicméně povinnost dodržovat navrhované standardy elektronického zdravotnictví až od roku 2031, do té doby to má být dobrovolné.
Pirátský poslanec Petr Třešňák návrh zákona vítá, ale vadí mu, že se má projevit až deset let po nabytí účinnosti. „Běžně se hardware i software mění v daleko kratším intervalu, proto bych byl rád, kdyby tato lhůta byla zkrácena alespoň na pět let,“ řekl Třešňák, který se problematice věnuje.
„Hrozí nám situace jako u eReceptu, kdy se bude opakovaně prodlužovat lhůta bez toho, aby se systém zavedl. Ministerstvo lékaře zbytečně podceňuje. Pokud bude systém dostatečně uživatelsky přívětivý, jeho zvládnutí nebude o nic složitější než používání e-mailu,“ míní poslanec.
Na desetiletém přechodném období trvala Česká lékařská komora, podle které by v této době mělo být využívání těchto nástrojů pouze dobrovolné.
