Růst daní pro lidi s vyššími příjmy rozděluje vládu. Návrh lidovců a STAN odmítá ODS

Tisková konference po jednání vlády: Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Tisková konference po jednání vlády: Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: Úřad vlády

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) byl hostem speciálního Epicentra Blesku k válce na Ukrajině
3
Fotogalerie

Daňová progrese včetně zvýšení odvodů všech zaměstnanců a živnostníků je patrně nejspornějším tématem v jednáních pětice vládních stran o balíčku opatření pro snížení schodků státního rozpočtu nejméně o sedmdesát miliard korun ročně. Nárůst zdanění vysokopříjmových skupin obyvatelstva navrhují lidovci a STAN. Zároveň hodlají alespoň částečně vrátit daň z příjmů fyzických osob před zrušením superhrubé mzdy.

Daňová zátěž střední třídy by podle některých modelů mohla být dokonce vyšší, údajně může stoupnout až o osm procentních bodů ke stávajícím patnácti procentům. Proti podobným změnám se staví ODS, více danit zaměstnance odmítají i Piráti. Jednání mají skončit příští týden.  

Zavedení progresivního zdanění zdůvodňuje šéf KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka solidaritou. „Německý systém ukazuje, že to bohaté lidi netrestá. Německá ekonomika rozhodně není rovnostářská nebo socialistická, ale je solidární,“ argumentuje Jurečka.

Fiala věří: Konsolidační balíček i důchodovou reformu stíháme představit v půlce května

Video placeholde
Fiala věří: Konsolidační balíček i důchodovou reformu stíháme představit v půlce května • ČTK/Blesk Zprávy

Podle lidoveckých politiků není cílem, aby lidé s vysoce nadprůměrnými výdělky přibližně nad 140 tisíc korun hrubého měsíčně platili daň blížící se padesáti procentům jako v severských státech. Míní, že sazba by mohla činit 25 až 30 procent. Určitá progrese platí už nyní, vedle 15procentní sazby existuje ještě takzvaná milionářská daň z příjmů fyzických osob ve výši 23 procent.

Posílení daňové progrese doporučila v březnu Česku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Think-tank Idea s výzkumnou organizací PAQ Research vypracovaly model, který počítá se třemi pásmy daně. První, 17procentní pásmo by se vztahovalo na lidi s nízkými příjmy. Druhé pásmo pro střední třídu by se pohybovalo v rozmezí 20 až 23 procent. Skupiny obyvatelstva s nejvyššími příjmy by odváděly 25 až 33 procent.  

Například Starostové a nezávislí údajně navrhují, aby lidé s příjmy od dvojnásobku aktuální průměrné hrubé mzdy, tedy od necelých 81 tisíc korun, podléhali 21procentní dani. Uskupení však nechce podrobnosti komentovat. „Máme bobříka mlčení do doby, než se celá vládní koalice dohodne,“ uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru za STAN Josef Bernard.  

Právě STAN podobně jako řada ekonomů poukazuje na to, že zrušením superhrubé mzdy, které v roce 2020 prosadilo ANO s podporou ODS a SPD, stát každoročně přichází o sto miliard korun ročně. Pokud by se vláda podle odborníků spokojila se zvýšením daně na 17 procent pro všechny příjmové skupiny s výdělky do 140 tisíc korun hrubého měsíčně, získala by kolem 40 miliard ročně. To by byla více než polovina finančních prostředků, které má přinést úsporný balíček na snížení rozpočtových deficitů.   

Proti daňové progresi a také byť i mírnému zvýšení daně z příjmů zaměstnanců a živnostníků je ODS. „Nezvyšovat přímé daně byl náš klíčový volební slib,“ říká ministr financí za občanské demokraty Zbyněk Stanjura. Domnívá se, že řadě domácností by musel stát růst odvodů kompenzovat sociálními dávkami. Více danit zaměstnance odmítají i Piráti.

Aby balíček vynesl 70 miliard korun, však připadá STAN a také TOP 09 málo. Navrhují srazit bobtnající schodky až o 150 miliard, z toho polovinu mají tvořit škrty ve státní správě nebo v dotacích pro firmy. Vedle zvýšení daně z příjmů fyzických osob je ve hře i růst 19procentní daně z příjmů právnických osob. Podle informací E15 by mohla stoupnout o jeden až dva procentní body, což by posílilo rozpočtové příjmy o 11 až 22 miliard korun.  

Špičky pěti koaličních stran se ve formátu K15, což znamená předseda uskupení a dva jeho zástupci, naposledy sešly ve středu. Nyní návrhy projednávají vnitřní orgány partají. „Ministerstvo financí musí ještě vyčíslit nějaké položky, abychom jasně věděli, kolik by daná úspora přinesla, anebo naopak kolik bychom získali na příjmech. Pak se k tomu vrátíme a budeme se snažit směřovat k dohodě,“ uvedl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.