Ve vrcholících jednáních pětice koaličních stran o úsporném balíčku, který má srazit schodky státního rozpočtu alespoň o 70 miliard korun ročně, se jedním z nejtřaskavějších témat stává vyšší zdanění firem. Návrh už několik měsíců opakovaně vznáší vicepremiér a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, obsahuje ho i soubor více než šesti desítek zvažovaných opatření. Konečnou podobu balíčku plánuje vláda představit příští týden.
Případný nárůst daně z příjmů právnických osob by podle informací E15 činil jeden až dva procentní body, přičemž by vynesl 11 až 22 miliard korun. I někteří ekonomové odhadují inkaso na nižší desítky miliard.
„Nemůžeme si myslet, že strukturální deficit veřejných financí a zadlužování této země vyřešíme jen úsporami. Stát za poslední roky vynaložil obrovské prostředky na podporu firem za covidových zákazů a energetické krize, což je v pořádku. Ale v okamžiku, kdy se podnikům začne dařit, by minimálně část té pomoci měly vrátit. Přijde mi to férové,“ míní Jurečka. Dodal, že vyšší zdanění by mohlo platit po omezenou dobu.
Podle dostupných informací je návrh stále ve hře. „V rámci konsolidačního balíčku o zvýšení zdanění právnických osob jednáme, klíčový je ale celkový pohled na příjmy a výdaje státního rozpočtu. Přesné parametry jsou předmětem jednání,“ uvedl člen sněmovního rozpočtového výboru za TOP 09 Jan Jakob.
Zcela proti nejsou údajně ani občanští demokraté, kteří zvyšování přímých daní až doposud odmítali. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se však s ohledem na probíhající jednání, která mají vyvrcholit v následujících dnech, nechtěl k záměru vyjádřit.
Podniky nicméně poukazují na jedny z nejvyšších sociálních odvodů, které v Česku ve srovnání s jinými zeměmi OECD platí za zaměstnance. Případná další zátěž by do soukromého sektoru vnesla nejistotu, varují jeho představitelé. Za minulý rok vybral stát na 19procentní dani z příjmů firem 228,7 miliardy korun. Za letošní první čtvrtletí to bylo 53,6 miliardy, meziročně o 22,2 procenta více.
„Plzeňský Prazdroj dlouhodobě patří mezi dvacet nejvýznamnějších plátců daně z příjmů právnických osob. V roce 2021 jsme do státní pokladny odvedli na přímých a nepřímých daních pět miliard korun. Svým dodavatelům pivovarnický sektor ročně zaplatí přes 20 miliard korun,“ řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář, podle kterého je nešťastné, že vláda řeší zvyšování daně z příjmů firem i daně z přidané hodnoty v situaci, kdy se pivovarský obor stále nevrátil na předcovidová čísla.
Vyšší daně odmítá i stavební sektor. „Každoročně státu odvádíme stovky milionů korun na daních, mnoha desítkami milionů korun každý rok přispíváme na obecně prospěšné účely, na realizaci staveb veřejné infrastruktury pro Prahu. Další stovky milionů vynakládáme na ekologickou dekontaminaci brownfieldů,“ vypočítala výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Tomášková. Z každého nově postaveného bytu má podle ní stát v průměru 1,5 milionu korun. „Spíše než zvyšování daní se tak nabízí vytváření podmínek pro zdravé a efektivní fungování trhu,“ dodala. Podle stavební firmy Metrostav je současné daňové zatížení firem a zaměstnanců dostatečné. „Další zatížení nespatřujeme jako východisko,“ řekl za stavební firmu Metrostav Radim Mana.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by se měla vláda zaměřit spíše na přebujelé daňové výjimky. „Co by mělo smysl, je vyčištění daňového systému od stovek nepřehledných výjimek a srovnat podmínky pro zdanění firem bez ohledu na to, v jakém sektoru působí. Vyčištění výjimek státnímu rozpočtu přinese výrazně více než plošné zvednutí sazby, které se velké části firem kvůli výjimkám nebude týkat,“ domnívá se Prouza.
Otázkou zvýšení daně z příjmů firem se před několika lety zabývala ekonomka Danuše Nerudová. „Modelovali jsme progresivní zdanění firem podle velikosti, zahrnuli jsme tam i ty největší včetně technologických, na něž by se měla vztahovat digitální daň. Vycházely nám částky ve výši desítek miliard korun,“ řekla Nerudová. Podobně jako další ekonomové opakovaně kritizovala minulý kabinet Andreje Babiše (ANO), který v roce 2020 s podporou ODS a SPD zrušil superhrubou mzdu a snížil daně z příjmů především zaměstnanců na 15 procent. Stát tak každoročně přichází zhruba o sto miliard korun, které si musí půjčovat. „Vyšší zdanění korporací je pouze doplňkové řešení deficitů státního rozpočtu, hlavní opatření to není,“ domnívá se ekonomka.
