Kdo podá své daňové přiznání online, získal o měsíc delší lhůtu. Zatímco papírové přiznání k dani z příjmů fyzických osob bylo nutné podat do 3. dubna 2023, při elektronickém podání se lhůta prodloužila do 2. května 2023. Pokud však lidé tento termín nestihnou, mají stále možnost vyhnout se pokutě za jeho pozdní podání. Pokud totiž přiznání podají přes poradce (daňového poradce či advokáta), mají čas až do 3. července.
Nově musí podat daňové přiznání elektronicky například živnostníci a všichni, kterým byla státem zřízena datová schránka. Přes 2,2 milionu lidí tak má letos povinnost podat svá daňová přiznání elektronicky. Elektronicky samozřejmě mohou své daně řešit i nepodnikající fyzické osoby. Je to rychlejší a zdarma. Slouží k tomu online finanční úřad na portálu MOJE daně, kam se jednoduše přihlásí pomocí Bank iD.
Na portál MOJE daně je potřeba se přihlásit elektronickou identitou, nejoblíbenější je díky své jednoduchosti bankovní identita. „Bankovní identita je nejvyužívanějším nástrojem na ověřování totožnosti při komunikaci se státem. Lidé oceňují, že si své úřední záležitosti vyřídí kdykoli a odkudkoli. Projevilo se to i na portálu MOJE Daně, kam se vloni hlásilo 80 procent uživatelů právě přes bankovní identitu,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel Bankovní identita, a.s.
Možnost jednoduchého a pohodlného vyplnění a odeslání daňového přiznání z domova mají Češi už třetím rokem. Jen vloni vyřešilo své daně online 92 procent právnických a 30 procent fyzických osob.
V případě, že má živnostník povinnost podat daňové přiznání elektronicky, ale podá ho v listinné podobě, bude vyzván k nápravě. Pokud tak však neučiní, dostane pokutu ve výši 1 000 korun.
„Od letošního roku platí, že všechny podnikající osoby mají datovou schránku a musí ze zákona podat daňové přiznání pouze elektronicky. Ostatní osoby, tedy subjekty s příjmy jinými než z podnikání, mohou takové přiznání podat v listinné podobě. Pokud však daňové přiznání podáno v dané lhůtě nebude, hrozí daňovému subjektu pokuta za opožděné podání,“ říká Michal Jelínek, partner V4 Group.
Přehled sankcí
- 0,05 procenta stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 procent stanovené daně, 0,05 procent stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 procent stanoveného daňového odpočtu, nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 procent stanovené daňové ztráty. „Přitom platí, že se pokuta nevyměří, pokud její výše nepřesáhne částku 1000 korun. Nepodá-li však poplatník daňové přiznání ani po výzvě správce daně, vypočte se z horní hranice procentního rozmezí a činí minimálně 500 korun. Maximální výše pokuty může činit až 300 tisíc korun,“ dodává Michal Jelínek.
Pokuta se však nevyměří, pokud prodlení s podáním přiznání není delší než pět pracovních dnů. Je-li podané přiznání vadné, musí správce daně dotyčného nejprve vyzvat k opravě vady. Pokud na tuto výzvu nereaguje a vady neodstraní, dojde poté k vyměření pokuty.
„Tomu, kdo ani na výzvu správce daně neodstraní vadu podání, vzniká ze zákona povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 korun. Přičemž tato pokuta může být zvýšena až na 50 tisíc korun, pokud poplatník neodstraní vady podání a tato skutečnost závažně ztěžuje správu daní,“ upřesňuje Michal Jelínek.
V případě, že poplatníkem nejsou vady odstraněny, nehrozí jen pokuta. Přiznání může být také považováno za neúčinné. V takovém případě se na něj hledí, jako by vůbec nebylo podáno. Pak je nutné podat přiznání znovu, a pokud to bude až po lhůtě, hrozí opět sankce za pozdní podání.
Nejčastější chyby při podání přiznání online
Špatný formát
„Nejčastěji se chybuje ve formátu, ve kterém daňoví poplatníci daňové přiznání podávají. Daňová správa vyžaduje zaslání elektronického daňového přiznání ve formát XML. Nestačí tedy vyplnit formulář na papíře, naskenovat a poslat jako PDF. Musí se jednat o elektronický soubor s příponou .xml, který lze odeslat i jiným způsobem než jen datovou schránkou,“ říká Jana Jáčová, zakladatelka a šéfka české účetní firmy UOL Účetnictví.
Elektronický soubor lze vytvořit buď na portálu Moje daně, nebo softwarem třetích stran, které ale musí dodržet stanovená pravidla.
Soubor pak lze zaslat buď např. přes portál Moje daně s elektronickým podpisem, datovou schránkou nebo přihlášením se do daňové informační schránky DIS+. Pokud mají ale daňoví poplatníci zřízenou datovou schránku, nemusí daňové přiznání podat výhradně touto cestou, můžou i tak využít jiné formy elektronického podání.
Stáhněte si chytré daňové formuláře >>
V přiznání něco chybí
Nezapomeňte na žádost o vrácení přeplatku a přílohy. Mezi ně patří třeba potvrzení o daru, o zaplaceném penzijku a podobně.
Jak se postupuje, pokud je žádost neúplná?
„Pokud správce daně zjistí, že v podání něco chybí, vyzve daňový subjekt k doložení nebo vysvětlení skutečností uvedených v daňovém přiznání. Telefonicky nebo e-mailový kontakt bývá nejrychlejší, u oficiální cesty pak úřad také stanoví přesnou lhůtu, do kdy je třeba chybějící dokumenty doložit,“ vysvětluje Jana Jáčová.
Kdo nestihne květnový termín, může podat přiznání přes daňového poradce
Kdo nestihne podat daňové přiznání v květnu, může se vyhnout sankcím za jeho pozdní dodání v případě, že využije služeb daňového poradce nebo daňově poradenské společnosti nebo advokáta a podá přiznání přes ně.
„V takovém případě je termín pro podání daňového přiznání až 2. července. Je však třeba myslet na to, že spolu s příslušným přiznáním je potřeba odeslat i plnou moc, která příslušného poradce či společnost k jeho podání zmocňuje,“ říká Jakub Klíma, daňový poradce ze společnosti BDO. Zároveň dodává, že letos již není nutné oznamovat finančnímu úřadu záměr podat přiznání přes poradce předem, jak tomu bylo v minulých letech. Plnou moc stačí zaslat na finanční úřad až spolu s přiznáním.
A kdy podat přehledy pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ
„V případě zdravotního pojištění musí OSVČ předložit zdravotní pojišťovně přehled o výši daňového základu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla osoba povinnost podat daňové přiznání, a to osobně, poštou nebo elektronicky. Nedoplatek je nutné uhradit do 8 dnů po podání přehledu. U sociálního pojištění je lhůta pro podání přehledu o příjmech a výdajích obdobná a odvíjí se také od lhůty pro podání daňového přiznání. Rovněž nedoplatek se musí uhradit do 8 dnů od podání tiskopisu. Přehled může být podán přes ePortál ČSSZ, v papírové formě či ve formátu PDF, který lze odeslat i přes datovou schránku,“ shrnuje Ivana Brancuzká, Country manažerka společnosti Crowe a upozorňuje, že pro komunikaci se správou sociálního zabezpečení se nepoužívá rodné číslo, ale variabilní symbol přidělený příslušnou OSSZ.
