Schváleno: Odstupné podle odpracovaných let a za podvádění vyhazov | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Schváleno: Odstupné podle odpracovaných let a za podvádění vyhazov

Schváleno: Odstupné podle odpracovaných let a za podvádění vyhazov
Jaromír Drábek
• 
ZDROJ: E15 Robert Zlatohlavek

jih, ČTK

Poslaneckou sněmovnou prošla další revoluční změna z dílny Nečasovy vlády - novela zákoníku práce. Usnadnit život má především firmám, a to je i důvod, proč normu tvrdě kritizují odbory. Jejich experti některá nová ustanovení dokonce označují za protiústavní a nejspíše budou usilovat o to, aby změny posoudil Ústavní soud. Podle ČSSD i KSČM novela oslabuje postavení zaměstnanců i odborů a naopak posiluje postavení zaměstnavatelů. Předloha míří do Senátu, kde má ČSSD většinu.

Navržené změny zákoníku mají vést podle vlády k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření pracovních míst. Předseda KSČM Vojtěch Filip k tomu dnes ale řekl, že změna zákoníku práce je nepřijatelná, protože „přivodí poruchy v pracovněprávních vztazích“. „Tento zákoník práce je třeba odmítnout,“ uvedl.

Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) novelu hájil. Podle něj jde o jednoznačný krok k lepší srozumitelnosti zákona i k větší právní ochraně zaměstnanců.

Výše odstupného se nově má řídit počtem odpracovaných let. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, dosáhne jako dosud jeho odstupné výše tří průměrných výdělků. To má podle vlády více motivovat zaměstnavatele k tvorbě pracovních míst na dobu neurčitou.

Zaměstnavateli pak dává novela možnost propustit zaměstnance, pokud ten zvláště hrubým způsobem poruší režim v pracovní neschopnosti. Týkat se to má prvních 21 dnů pracovní neschopnosti, kdy nemocenskou vyplácejí zaměstnavatelé. Současně s tím uloží zákon zaměstnancům povinnost, aby se v této době zdržovali v místě pobytu a dodržovali stanovené podmínky, například pokud jde o vycházky.

Na doporučení sněmovního výboru pro sociální politiku byla do novely zapracována pravidla pro vyplácení odstupného v okamžiku, kdy zaměstnanec dostane výpověď uprostřed tzv. vyrovnávacího období. Jde o situaci, kdy zaměstnavatel uplatňuje konto pracovní doby. V takovém případě by měl zaměstnanec právo na trojnásobek průměrného výdělku a k tomu ještě odpovídající částku podle odpracovaných let.

Drábek řekl, že v tomto případě vyhověl sociálním partnerům a že jde o úpravu, která má tento nástroj učinit pružnějším. Dodal, že kromě této úpravy už sociální partneři nebudou požadovat v novele žádné další změny.

Novela mimo jiné zvyšuje časový limit na dohodu o provedení práce z nynějších 150 hodin za rok na 300 hodin ročně. Novela zároveň nastavuje strop měsíčního příjmu na základě dohody o provedení práce na 10 tisíc korun. Z příjmů nad tuto částku se pak bude platit zdravotní a sociální pojištění. Práce na dobu určitou by podle novely neměla přesáhnout tři roky a u stejného podniku by se neměla opakovat víc než třikrát po sobě.

Co se změní?

Výpověď

K dosavadním důvodům pro výpověď ze strany zaměstnavatele má patřit i zvlášť hrubé porušení režimu nemocenské po dobu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. To znamená povinnosti zdržovat se v určeném místě pobytu a také dodržování doby a četnosti povolených vycházek. Nejasné ale je, kdo bude moci říct, že v daném případě skutečně došlo ke zvlášť hrubému porušení pracovního práva. Zřejmě to budou muset být soudy.

Výpověď a konkurenční doložka

Novela zákoníku práce by měla přinést dvě novinky: konkurenční doložku by mělo být možné sjednat i na čas zkušební doby, snížit by se však měla minimální výše peněžitého vyrovnání na polovinu výdělku zaměstnance.

Zkušební doba

Podle nových paragrafů by zaměstnavatelé mohli vedoucím zaměstnancům prodloužit zkušební dobu až na půl roku. V případě, že zaměstnanec uzavírá kontrakt na dobu určitou, by mělo platit, že zkušební doba může činit nejvýše polovinu délky sjednaného pracovního poměru. Pro ostatní zaměstnance platí to, co dosud, tedy tříměsíční zkušební doba.

Odstupné

Nová ustanovení by měla firmám ulehčit život. Ten, kdo je zaměstnán méně než rok, měl by mít nárok na odstupné ve výši jednoho měsíčního platu. Při zaměstnání po dobu roku až dvou by nárok činil dva platy. Na to, co platí nyní, tedy nárok na tři měsíční platy, by dosáhli jen lidé, kteří jsou u jedné firmy zaměstnaní přes dva roky.

Pracovní doba

Sjednotit by se měly podmínky pro zaměstnance při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Maximální délka směny by měla být vždy dvanáct hodin. Rozvrh pracovních směn by byl zaměstnavatel povinen zpracovat a zaměstnance s ním seznámit dva týdny před začátkem platnosti.

Práce na dobu určitou

Platí, že práci na dobu určitou lze prodloužit na tři roky, podle novely zákoníku práce by už však takové smlouvy nebylo možné neomezeně řetězit, prodloužit ji by bylo možné maximálně dvakrát. Poté by musela následovat minimálně tříletá pauza. Celkem tedy bude možné pracovat na dobu určitou v jedné firmě devět let v kuse.

Dohody o provedení práce

Na dohodu o provedení práce by mělo být možné u jednoho zaměstnavatele pracovat nikoliv dnešních 150 hodin, nýbrž 300 hodin ročně. Z dohod s výdělkem nad deset tisíc korun by se však nově platilo pojištění. Nyní je to 15procentní srážková daň.

Práce přesčas

Za práci přesčas by už zaměstnavatelé nemuseli dávat pětadvacetiprocentní příplatek k průměrnému výdělku anebo náhradní volno. Přesčasovou práci by podle novely mohli zaměstnavatelé zahrnout do dohodnuté běžné mzdy, a to až do 150 hodin ročně.

Příplatky

Podle současných pravidel musí příplatek za práci v noci, o sobotách či nedělích činit v soukromých firmách alespoň deset procent průměrného výdělku pracovníka. Nově by zaměstnavatelé měli mít možnost dohodnout si se zaměstnanci podmínky individuálně, příplatky by tedy mohly být i nižší.

Autor: jih, ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!