Tuzemským vysokoškolákům se nedaří. Studium nedokončí dvě pětiny z nich | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

Tuzemským vysokoškolákům se nedaří. Studium nedokončí dvě pětiny z nich

Tuzemským vysokoškolákům se nedaří. Studium nedokončí dvě pětiny z nich
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia

ČTK

Zhruba dvě pětiny studentů, kteří nastoupí na vysoké školy, studium nedokončí. Většina z nich školu opustí v prvním ročníku bakalářského programu. Vyplývá to z odpovědí zástupců vysokých škol. Vysoká studijní neúspěšnost podle nich souvisí zejména s tím, že se část absolventů středních škol neumí přizpůsobit vysokoškolskému typu studia. Řada lidí se podle nich také zpočátku zapíše na více oborů, protože přesně neví, pro jaký se rozhodnout. Za posledních deset let se studijní neúspěšnost zásadně nezměnila.

Nejčastěji posluchači končí studium neúspěšně v prvním ročníku bakalářského studia, ve vyšších ročnících se pak neúspěšnost snižuje, shodli se zástupci oslovených vysokých škol. V celorepublikovém průměru podle nich studium absolvuje kolem 60 procent lidí, kteří se na školu zapíšou.

Obecně platí, že malé a vysoce výběrové studijní programy mají studijní neúspěšnost nižší, než velké studijní programy, kam se dostane hodně uchazečů. Humanitní a umělecké obory dostuduje větší počet posluchačů než fakulty zaměřené přírodovědně nebo technicky, kde podle zjištění bývají pro některé studenty obtížné hlavně teoretické základy matematiky, statistiky, fyziky, chemie či botaniky.

Nejmenší problém s neúspěšností mají podle zástupců škol lékařské či právnické fakulty. Ačkoli je studium na nich náročné, má jasné profesní zaměření, takže podle nich přitahuje motivované uchazeče, kteří navíc musí absolvovat nesnadné přijímací zkoušky.

Důvody neúspěšného ukončení studia jsou podle mluvčích různé. Patří mezi ně obtížnost studia a nejasné představy o jeho zaměření. Podle mluvčího Mendelovy univerzity v Brně Filipa Vrány jde i o klesající úroveň středoškolského vzdělání a to, že stále více studentů má specifické vzdělávací potřeby. V základních a středních školách mívají tyto potřeby zejména handicapovaní a sociálně znevýhodnění žáci, kterým mohou školské poradny doporučit třeba různé speciální pomůcky nebo asistenta pedagoga.

Kellnerova nadace rozdělí mezi studenty miliony korun

To, že student opustí jedno studium, ale podle mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Terezy Fojtové neznamená, že posluchač nedostuduje něco jiného. "Z průzkumů víme, že většina studentů, která předčasně studium ukončuje, si v dohledné době plánuje podat přihlášku znovu," upozornila. Z dat je podle ní rovněž zřejmé, že asi 20 procent neúspěšných studentů se zapsalo na více škol či oborů a po čase se rozhodlo zůstat při studiu toho, co jim víc vyhovuje.

V případě oborů informačních technologií je podle mluvčí Vysokého učení technického v Brně (VUT) Radany Kolčavové častým problémem, že firmy lákají posluchače do komerční sféry na vysoké nástupní platy už před dokončením studií.

Mezi jednotlivými obory jsou ve studijní neúspěšnosti velké rozdíly. Například na Masarykově univerzitě se podle Fojtové pohybuje mezi deseti a 70 procenty. "Souvisí to se zájmem o obor, z kolika studentů je možno vybírat, a rovněž s náročností oborů," řekla.

Na Univerzitě Karlově je podle Petra Podzimka z odboru vnějších vztahů nejlepší poměr absolventů k nastupujícím studentům na právnické fakultě, a to 73 procent. Naopak nejvyšší množství studujících končí neúspěšně na fakultě humanitních studií UK, kterou v posledních deseti letech absolvovalo zhruba 33 procent lidí, kteří se na ni zapsali.

České univerzity ve světové lize pokulhávají

Na Českém vysokém učení technickém v Praze odešlo loni z prvního ročníku bakalářského studia 43 procent zapsaných posluchačů. Z výroční zprávy školy vyplývá, že nejvíc neúspěšných bylo v prvním ročníku na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, a to 59 procent. Více než polovina byla neúspěšná také na fakultě informačních technologií a fakultě dopravní. Naopak nejméně studentů odpadlo po prvním roce z fakulty architektury, kde to byla pětina.

Mendelova univerzita v Brně zaznamenala loni největší studijní neúspěšnost na některých oborech lesnické a dřevařské fakulty a Univerzita Palackého v Olomouci na fakultě dopravní. Na Vysokém učení technickém v Brně postoupilo nejméně studujících bakaláře na chemické fakultě. Na Univerzitě Hradec Králové je největší pravděpodobnost, že posluchač studium nedokončí, na fakultě informatiky a managementu. Na České zemědělské univerzitě v Praze je nejmenší studijní úspěšnost v bakalářském studiu technických oborů, na Technické univerzitě v Liberci je to na fakultě textilní a na Univerzitě v Hradci Králové na fakultě technologické a fakultě aplikované informatiky.

Mezi deseti nejlepšími univerzitami v regionu se umístily tři české školy

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!