Do první pětky se přitom dostala jen jedna neamerická škola – po MIT, Stanfordu, Harvardu a kalifornském CALTECHu – ji uzavírá britský Oxford. Ten také v posledním vydání žebříčku vyhrál věčný souboj o post nejlepší britské, respektive evropské univerzity nad rivalem Cambridge.
České vysoké školy v tomto srovnání extra nezáří: v tisícovce jich bylo zmíněno jen pět z celkem šestašedesáti a nejlépe se umístila Karlova Univerzita na 317. pozici, ze sta možných bodů získala 33,2, tedy méně než průměr. Jako další z Česka je pak možné najít ČVUT, Masarykovu univerzitu, VUT či Palackého univerzitu Olomouc. Tvůrci žebříčku přitom školy hodnotí na základě šesti hlavních kritérií.
Největší váhu má v hodnotícím indexu akademická reputace, následuje ukazatel počtu pracovníků a studentů, případně citace školy za uplynulých pět let. Důležitou roli hraje i to, jak se univerzitě daří připravit studenty pro budoucí profesní dráhu a jak působí na globálním trhu vzdělání z hlediska spolupráce s ostatními univerzitami či přijímání studentů z ciziny.
| Pořadí | Univerzita | Index | Čeští studenti |
| 1. | Massachusetts Institute of Technology (MIT) | 100 | 3 |
| 2. | Stanford University | 98,6 | 0 |
| 3. | Harvard University | 98,5 | 3 |
| 4. | California Institute of Technology (CALTECH) | 97,2 | - |
| 5. | University of Oxford | 96,8 | 53 |
| 317. | Univerzita Karlova | 33,2 | - |
Zdroj: QS World University Ranking.
