Mezi deseti nejlepšími univerzitami v regionu se umístily tři české školy

V první desítce žebříčku THE New Europe 2018 ranking, který hodnotí vysoké školy ze 13 zemí, jež od roku 2004 vstoupily do Evropské unie, se umístily tři české univerzity. Nejlépe si v hodnocení vedla Univerzita Karlova, která obsadila čtvrté místo, brněnská Masarykova univerzita je na sedmé příčce a Univerzitě Palackého v Olomouci patří desátá pozice. V čele žebříčku je Univerzita v Tartu z Estonska. Prestižní rankingová společnost Times Higher Education zveřejnila hodnocení na globálním summitu, který od úterý hostí olomoucká univerzita.

Žebříček zahrnuje 53 institucí, z nejnovějších členských států EU chybí pouze Malta. Česká republika má v rankingu nejpočetnější zastoupení, celkem 13 vysokých škol. Polsko figuruje na 12 příčkách, Maďarsko má sedm zástupců a například Rumunsko pět, řekla dnes ČTK mluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Podle předsedy České konference rektorů a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy taková srovnání dokládají, že české vysoké školství je na vysoké úrovni. Připomněl, že 13 zastoupených českých institucí je polovina všech veřejných vysokých škol v ČR. "Je však potřeba brát podobné výsledky nejen jako povzbuzení, ale především jako výzvu pro všechny, kterým záleží na pověsti a kvalitě českého vysokého školství," uvedl.

Vysoké školy v ČR podle něj čelí řadě výzev. Potřebují systematicky navyšovat rozpočet, vytvářet moderní a kvalitní studijní programy, posilovat mezinárodní spolupráci, kvalitní výzkum a vědeckou práci, upřesnil.

EU se 1. května 2004 rozšířila o ČR, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko, Slovinsko, 1. ledna 2007 se členy unie staly Bulharsko a Rumunsko, 1. července 2013 přibylo Chorvatsko.

Také podle rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera je stále důvod se zlepšovat, i když desáté místo své školy považuje za úspěch.

Z dalších českých vysokých škol se na 20. pozici umístilo České vysoké učení technické následované Vysokou školou chemicko-technologickou. Ve třetí desítce je i Vysoké učení technické (24. místo) a Ostravská univerzita (30. místo), dodala mluvčí olomoucké univerzity.

Rankingová společnost použila stejnou metodiku jako u celosvětového žebříčku. Soustředila se na hodnocení univerzit v několika oblastech, jakou jsou kvalita výuky, věda a výzkum, citovanost, mezinárodní prostředí instituce a příjmy plynoucí ze spolupráce s průmyslem. Například Univerzita v Tartu skončila na špici i v hodnocení kvality výzkumu. Celkově druhá je Kyperská technologická univerzita a třetí místo zaujímá Kyperská univerzita.

Univerzita Palackého hostí mezinárodní summit Times Higher Education tento týden. Akce podobného formátu, na níž se sjíždějí vědci, akademici, politici a byznysmeni, se koná ve střední Evropě vůbec poprvé.