O něco vyšší daň z hrubé mzdy místo patnáctiprocentní sazby schválené Poslaneckou sněmovnou a méně skokový nárůst slevy na poplatníka než o téměř devět a půl tisíce korun. To jsou možné kompromisní úpravy původně vládního daňového balíčku, k nimž směřuje Senát. Jeho plénum má o změnách hlasovat nejdříve 10. prosince. Konečné slovo však budou mít poslanci.
Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše spolu s opoziční ODS a SPD, které nahrazení superhrubé mzdy dvěma sazbami z hrubé mzdy ve výši 15 a 23 procent prosadily ve sněmovně, nemají v horní komoře parlamentu většinu.
„Vycházím z toho, že v Senátu je stejná ODS jako ve sněmovně. ODS tvrdí, že chce snižovat daně jako my,“ řekl premiér, který přesvědčoval šéfy senátních klubů. Hlavně proto, že předseda komory za občanské demokraty Miloš Vystrčil avizoval, že premiérem prosazovaná úprava v Senátu narazí.
Většina senátorů kritizuje značný pokles příjmů státu a také krajů a obcí, které by razantním snížením daně z příjmu přišly o celkem 85 miliard korun ročně. Alternativní zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na průměrnou výši hrubé mzdy, tedy na 34 125 tisíc korun, by pak připravilo veřejné rozpočty o dalších 45 miliard. Toto řešení, byť by bylo osekané, má v Senátu jasnou podporu. Strany míní, že je vůči zaměstnancům s nižšími příjmy spravedlivější než Babišův návrh.
Vedení ODS se už na postupu dohodlo. Trvá na modelu schváleném sněmovnou. Případně nabízí k jednání sazby 16 a 23 procent s tím, že sleva na poplatníka by se zvedla pouze na 28 800 korun. Odvody pro živnostníky by zůstaly na patnácti procentech.
„Také je potřeba vyřešit dopad do rozpočtů samospráv, který by pocítily těsně před začátkem nového roku,“ uvedl místopředseda modrých Martin Kupka s tím, že v Senátu bude strana navrhovat kompenzace pro obce a kraje ve výši 50 procent výpadku.
„Myslím, že cesta vede přes nějakou kombinaci. Že daň nebude patnáct, ale třeba sedmnáct procent, přičemž budeme muset zohlednit OSVČ, a sleva na poplatníka nestoupne na 34 tisíc,“ nastínil šéf výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart z hnutí STAN, které má v Senátu druhý nejsilnější klub.
Piráti by podle svého místopředsedy Mikuláše Ferjenčíka šli na ODS navrhované zvýšení slevy na poplatníka ve výši 28 800 korun, ale za předpokladu, že daň z příjmu bude 17 procent.
Úplně zapadnout by nemusela ani předloha šéfa ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka, který by superhrubou mzdu nahradil sazbami 19 a 23 procent a slevu na poplatníka zvýšil na 30 tisíc. I Hamáček o tom přesvědčoval senátory.
„U slevy na poplatníka se můžeme bavit o postupném náběhu, nemusí to být hned více než 34 tisíc,“ připustila předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková.
Šéf socialistů po jednání se senátory za ODS a TOP 09, STAN a lidovců a klubu Proregion, kam patří zástupci ANO a ČSSD, řekl, že musí být zachována rovnost mezi zdaněním živnostníků a zaměstnanců. Senát by měl rovněž hlasovat o výši slevy na poplatníka a kompenzacích pro kraje a obce. „Je shoda, že oprava sněmovní verze Senátem by tyto parametry měla obsahovat,“ podotkl Hamáček.
I když se Senát dohodne na kompromisní úpravě, může ji sněmovna přehlasovat. Zatím není úplně jisté, zda poslanci stihnou finální verzi, která zamíří k podpisu prezidenta na Hrad, odsouhlasit do konce roku.
Dalším sporným bodem daňového balíčku je návrh Pirátů, kteří prosadili zrušení daňové výjimky pro cenné papíry v hodnotě nad 20 milionů korun. Pro progresivní zdanění kapitálových příjmů hlasovali spolu s Pirátskou stranou poslanci ANO, ČSSD a KSČM. ODS a další pravicové strany jsou proti.
