Samosprávy přijdou v příštím roce v důsledku koronavirové pandemie o desítky miliard korun. Výpadek má ještě umocnit navrhované zrušení superhrubé mzdy doprovázené faktickým snížením daně z práce a zvýšením slevy na poplatníka. Kvůli daňovým změnám, které minulý týden schválili poslanci a které nyní čekají na projednání v Senátu, by měly obce přijít o 31 miliard korun a kraje o 12 miliard korun. Hejtmané a starostové požadují po státu kompenzace.
„Po roce 1990 ještě nikdy nebyl přijat zákon s tak obrovským negativním dopadem na samosprávy,“ řekl europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který je předsedou Sdružení místních samospráv. V době krize jde podle něj o neodpovědné rozhodnutí, které způsobí výpadek v příjmech samospráv až o 15 procent. Sdružení chce jednat se senátory o nahrazení výpadku. „Jinak příští rok většina samospráv zcela zastaví své investice, nebudou mít na spolufinancování evropských projektů. Mnohé menší obce nebudou mít pokryté ani mandatorní výdaje,“ řekl Polčák.
Kompenzace požadují hejtmané a starostové napříč stranami. „Vláda nemůže takto ohrožovat stabilitu veřejných rozpočtů a je nutné urychleně jednat o řešení a kompenzaci prostředků samosprávám,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta (SLK). „Díky schváleným opatřením teď budu mít při práci s rozpočtem v ruce jen červenou tužku a škrtat. Až budete nadávat, že v kraji nejsme nic schopni postavit a opravit, volejte přímo na vládu,“ vyzval voliče jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Rozhodnutí poslanců minulý týden ostře kritizoval i pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). „Je nutné velmi rychle snížení příjmů doprovodit dramatickými úsporami. Pokud k tomu nedojde, skončíme jako jižní státy, kterým jsme se donedávna smáli,“ uvedl hejtman, který dokonce vyzval spolustraníky k odchodu z vlády. Výpadek v krajském rozpočtu podle něj ohrožuje investice do silnic, ale i financování činnosti hasičů, neziskových organizací a kulturních aktivit.
Opatření se nelíbí ani hejtmanům za ANO. „Bohužel s přijetím zákona o zrušení superhrubé mzdy nebyla přijata žádná kompenzační opatření vůči samosprávám. Absolutně nezbytné bude v co nejkratší době rozhodnout o novém rozpočtovém určení daní,“ řekl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Právě změnu rozpočtového určení daní, což je systém, podle kterého se dělí část daňových příjmů mezi stát, kraje a obce, požaduje také opoziční STAN. To má v Senátu druhý nejsilnější klub.
Premiér Andrej Babiš (ANO), ale i šéf opozičních občanských demokratů Petr Fiala, naznačují, že by se daly využít peníze z chystaného Fondu obnovy EU. „My jsme připraveni s hejtmany o tom jednat,“ řekl Babiš v České televizi o případných kompenzacích. „Jsou tam evropské peníze samozřejmě, takže se o tom budeme bavit,“ řekl. Letos už obce jednou kompenzace získaly a to dohromady ve výši 13,4 miliard korun, když se jich dotkla vládní opatření. Kraje náhradu nedostaly.
Nervozitu v samosprávách vystupňoval v posledních dnech fakt, že poslanci minulý týden schválili dvě daňové změny, které si byly navzájem konkurenční. Podle navrhovatelů nikdy nebylo míněno, aby oba návrhy prošly současně a zvýšily tak celkový výpadek ve veřejných financích na 130 miliard korun.
Za návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a jeho nahrazení dvěma sazbami daně ze mzdy hrubé se postavili poslanci z ODS, SPD a KSČM. Pirátský návrh na významné zvýšení slevy na poplatníka, který měl být levnější variantou Babišova návrhu, podpořila kromě dalších opozičních stran i koaliční ČSSD. Čeká se tedy, že Senát si vybere jeden z návrhů a změnu pošle zpět do sněmovny, kde budou opět rozhodovat poslanci. Rozhodovat může i prezident Miloš Zeman, který má právo veta.
Nejistá budoucnost ohledně daňových příjmů ale trápí kraje, města a obce, které nyní vytvářejí své rozpočty na příští rok. „Jsme v situaci, kdy musíme nachystat rozpočet a vlastně nevíme, jak ten výpadek bude velký,“ řekl hejtman Vondrák.
Některé kraje a obce dokonce uvažují o rozpočovém provizoriu s tím, že nový rozpočet přijmou až na začátku příštího roku, poté co budou definitivně známé daňové změny. Většina samospráv nicméně počítá s přijetím rozpočtu pro příští rok již v těchto týdnech s tím, že se v příštím roce případně novelizuje.
Řada ekonomů počítá s tím, že novelizace čeká i návrh státního rozpočtu pro rok 2021 ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), protože jeho současná podoba s navrhovaným deficitem 320 miliard korun vychází z makroekonomické predikce z poloviny září, která je kvůli průběhu druhé podzimní vlny zastaralá.
