Vláda se pře o financování Národního plánu obnovy. Stanjura vyčkává na aktualizaci z Bruselu

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: ČTK / Šimánek Vít

Osud Národního plánu obnovy, tedy téměř dvou set miliard korun na oživení české ekonomiky zasažené covidem, je krajně nejistý. Ani po několika týdnech se vláda nedohodla na dodatečných výdajích, které si cíle vytčené Evropskou unií vyžádají. Jde o oblasti, jako je digitalizace, ekologická doprava, podpora podnikání či zdraví obyvatelstva. Česko musí stovky těchto milníků splnit do roku 2026, aby o peníze z Nástroje pro oživení a odolnost EU nepřišlo.

Česká spoluúčast na investicích má být výrazně vyšší, než předpokládal minulý kabinet Andreje Babiše (ANO), jenž plán připravil. Místo přibližně deseti miliard korun to bude trojnásobně více, vyšlo před měsícem ministerstvu průmyslu a obchodu. O způsobu, jak díru zalepit, se nadále pře šéf rezortu Jozef Síkela (STAN) především s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).   

„Návrh usnesení vlády byl formulován s cílem vyvolat dialog mezi ministerstvem financí a ostatními rezorty a jednoznačně a koordinovaně vyřešit otázku financování projektů. Do usnesení se to ale nepromítlo,“ uvedl k poslednímu jednání kabinetu tiskový mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.

Síkelův úřad jako koordinátor Národního plánu obnovy předložil vládě jasné požadavky na financování. Byly zaměřeny jak do oblasti pokrytí dalších nákladů, jako je proplacení DPH nebo rostoucí ceny energií a stavebních materiálů, tak do oblasti financování takzvaných českých komponent, které v plánu jsou, avšak nemají zakalkulované a přiklepnuté prostředky z EU.

Podle auditu, který si Síkela nechal vypracovat, chybí celkem 29,4 miliardy korun. Kontroloři posuzovali přes 240 cílů z plánu a zjistili, že splnitelných je pouze 67 procent z nich. Dalších patnáct procent vyžaduje dodatečné financování a zbytek plánů je třeba upravit.

Rezort financí se k samotnému vyčíslení dodatečných nákladů odmítl vyjádřit, odmítá ale, že by situace byla natolik závažná. „Předložení materiálu ministerstva průmyslu považujeme za předčasné s ohledem na plánovanou aktualizaci finančního příspěvku ze strany EU do poloviny letošního roku,“ uvedlo ministerstvo.

Ze závěrů auditu plyne, že Babišova vláda špatně vyčíslila rovněž náklady na administraci projektů a další položky. „Předělávat plán je naprostý nesmysl a výmluva ministra. Je vidět, že nemá rezort vůbec pod kontrolou a naskakuje na lobbistické zájmy. Ty byly i za nás, ale tvrdě jsem je odmítl. Plán vznikal v úzké spolupráci s Evropskou komisí, která ho ocenila,“ reagoval Síkelův předchůdce Karel Havlíček (ANO).

Vedle chybějících tří desítek miliard korun musí současné vedení ministerstva průmyslu vyřešit také centralizaci řízení Národního plánu obnovy. Jde o „styčné důstojníky“ na jednotlivých úřadech, kteří by za projekty nesli odpovědnost. I v tomto ohledu nepanuje mezi členy kabinetu úplná shoda.

„Vláda přijala usnesení, aby na každém rezortu byla určena osoba odpovědná za koordinaci plánu. Oslovíme jednotlivé úřady, aby navrhly konkrétní osobu a jednoho náhradníka. Ti budou přímo pověřeni jednotlivými ministry,“ dodal mluvčí ministerstva průmyslu. Zdaleka ne všechny rezorty ovším s tímto návrhem v připomínkovém řízení souhlasily. „Lze očekávat výhrady,“ potvrdil Srnka.  

Ministerstva zatím ujišťují, že vážné problémy s plněním plánu nehrozí. Například rezort zemědělství má během prvních měsíců letošního roku uzavřít soutěže na čtyřicet projektů protipovodňové ochrany. U některých to zřejmě nestihne, ve skluzu mohou být do budoucna i další.

„V důsledku dlouhého schvalování Národního plánu obnovy v souběhu s vlivy pandemie covidu-19 a pomalého průběhu výběrových řízení na zhotovitele došlo k posunům několika projektů a zkrácení časového prostoru pro jejich realizaci,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Přesto věří, že konečný termín dotažení všech milníků do cílové pásky v roce 2026 bude dodržen.