Komise blokuje 180 miliard z plánu obnovy kvůli střetu zájmů politiků. Blažek předložil řešení
Česká republika si stále nesáhla na mimořádný krizový balíček ve výši téměř 180 miliard korun na postcovidovou obnovu ekonomiky. Evropská komise už loni v létě podmínila výplatu peněz tím, že vláda vyřeší systémovou hrozbu střetu zájmů veřejných činitelů. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) před víkendem předložil k připomínkám návrh novely zákona o evidenci skutečných majitelů, kterou chce projednat ve sněmovně zrychleně. Jinak by Česko mohlo přijít i o další dotace.
Zástupci Evropské komise opakovaně varovali, naposledy při své únorové návštěvě v Praze, že pokud Česká republika neupraví evidenci skutečných majitelů v souladu s evropskou směrnicí proti praní špinavých peněz, nebude země moci čerpat peníze na mimořádný Národní plán obnovy.
„Novelou zákona komise dodatečně podmínila možnost podání první žádosti o platbu v rámci Národního plánu obnovy,“ upozornil rezort spravedlnosti. „Z tohoto důvodu je třeba v celém legislativním procesu postupovat velmi rychle, aby zákon nabyl účinnosti již ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Tehdy je totiž nejpozději nutné onu žádost o platbu podat,“ dodal. Pokud to vláda nestihne včas, může komise zaslat takzvané odůvodněné stanovisko, což by navíc ohrozilo čerpání evropských dotací na politiku soudržnosti za 550 miliard korun. Jednalo by se totiž o systémové pochybení v transpozici směrnice.
Blažkův rezort rychle vypracoval novelu, která má vyřešit největší výtku komise, a to definici skutečného majitele. Podle evropské směrnice je skutečným majitelem ten, kdo společnost ovládá a je tedy takzvanou osobou s koncovým vlivem. Český zákon, který schválila minulá vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO), naproti tomu vytvořil dvě kategorie, a to přímý a nepřímý skutečný majitel. U holdingu Agrofert byl jako přímý skutečný majitel s koncovým vlivem dosud uveden manažer holdingu Zbyněk Průša coby správce svěřenského fondu. Babiš byl veden jako koncový příjemce výhod a nepřímý skutečný majitel. Blažkova novela rozdělení ruší.
Očima guvernéra: Hodnota koruny
Komise při výhradách k českému pojetí zákona vycházela z vlastního auditu, podle kterého byl expremiér Babiš ve střetu zájmů, protože i při vykonávání politické funkce nadále ovládal Agrofert, byť ho vložil do svěřenských fondů. Minulá vláda závěry auditu zpochybňovala. Komise rozhodla o neproplacení dotací firmám z Agrofertu za období, kdy byl Babiš premiérem.
Ministr navrhuje zrychlené přijetí zákona ve sněmovně už v prvním čtení. Tedy aby se neprojednával několik týdnů ve výborech a nešel do dalších dvou standardních čtení. Vládní strany mají ve sněmovně pohodlnou většinu a vzhledem k tomu, o jaký balík peněz jde, se dá očekávat, že Blažkovu záměru vyhoví.
Národní plán obnovy má do české ekonomiky rozdělit zhruba 180 miliard korun, stát k tomu přidá více než deset miliard korun z vlastních zdrojů. Peníze mají do roku 2026 mířit především do udržitelné ekonomiky, na digitalizaci, vývoj a výzkum či na snižování nerovností. Řada projektů v plánu obnovy, který připravila Babišova vláda, však má nedostatky a hrozí, že je komise neproplatí. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce plán předělat.
