Ředitel botanické zahrady Černý: Zatím zaléváme pitnou vodou | E15.cz

Zatím zaléváme pitnou vodou, říká ředitel botanické zahrady Bohumil Černý

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Pražská botanická zahrada slaví letos padesáté výročí svého založení. Po mnoha letech udržování stávajících expozic se ředitel zahrady Bohumil Černý chystá postavit nové návštěvnické budovy i klíčový vodovod. Rozsáhlé investice půjdou až k půlmiliardě. Dosud jedinou moderní stavbu v zahradě, skleník Fata Morgana, přitom stále provází soudní spor. „Nechápu, že někdo mohl schválit původní plán. Všem muselo být jasné, že ta stavba bude dražší,“ říká Černý.

V čem je pražská botanická zahrada unikátní oproti světovým zahradám?
 
Slaví sice krásné kulatiny, na druhou stranu nepatří mezi nejstarší, jako je například slavná Kew Gardens v Londýně, spíše jde o mladici. To s sebou přináší pochopitelně určité nevýhody, protože naše expozice nejsou tak vzrostlé. Za komunismu se toho moc nevybudovalo. Z těch padesáti let můžeme říci, že se třicet let nedělo nic zásadního. Až po revoluci se začala zahrada intenzivněji rozvíjet. Ovšem velkou výhodou je, že ji budujeme na zelené louce. Můžeme přizpůsobovat nové stavby, nové expozice aktuálním potřebám nejenom zahrady, ale i návštěvníků.
 
Okolí skleníku Fata Morgana, jedné z dominant zahrady, teď připomíná spíše velké staveniště. Co se chystá?
 
Začalo se stavět zázemí pod skleníkem, což je zásadní část pro rozvoj celého komplexu, protože hodláme převést hlavní vstup do botanické zahrady do severní části areálu u Bohnic. Takže je potřeba dobudovat pěstební zázemí, které se nachází v současné době na severu, a pochopitelně vybudovat odpovídající zázemí pro návštěvníky. Je zde obrovské převýšení, které dělalo velký problém vozíčkářům i starším návštěvníkům. Proto zde stavíme výtah. Hotovo by mělo být v říjnu až listopadu příštího roku. Náklady jsou odhadovány na 120 milionů korun.

Pražská zoo kvůli hrozbě povodní přestěhuje gorily. Postaví nový pavilon za čtvrt miliardy

Jaké další investice plánujete?
 
Staví se například nový vstup z ulice Kovárna u vinice svaté Kláry. Bude umístěn v podzemí, takže nebude narušena památkové chráněná vinice. V jižní části zahrady chceme vybudovat výstavní sál a zázemí pro zaměstnance.
 
Tou nejvýznamnější investiční akcí, o které se začalo mluvit před čtyřiceti lety, je ale vodovod z Vltavy. V současné době zaléváme drahou pitnou vodou, což omezuje rozvoj expozic, protože každých dalších sto metrů výsadby nás stojí horentní sumy. Vodovod začneme realizovat letos na podzim. Hotový by měl být do půl roku. To se odrazí nejvíce v celé tváři zahrady, neboť na to naváže rozvoj expozic.
 
Od otevření Fata Morgany v roce 2004 se v botanické zahradě, co se týká rozvoje, nic moc převratného nedělo. Proč?
 
V posledních patnácti letech sehrály zásadní roli spory o pozemky, byly to různé soudní kauzy, směny pozemků. V těchto místech pak nešlo investovat, protože nám nepatřila. V současnosti máme nedořešených asi pět pozemků, ale z hlediska rozvoje a toho, co plánujeme, to nemá žádný vliv.
 
Fata Morgana se ve své době prodražila téměř desetinásobně a stála tehdejšího ředitele místo. Zahrada musela dokonce zaplatit pokutu. Nebojíte se toho také?
 
Od doby, kdy se začal skleník stavět, což byl rok 1999, běží do současnosti soudní spor. Neumím odhadnout, kdy bude dokončen. Vůbec nechápu, že někdo mohl schválit původní plán, že bude skleník stát dvacet milionů. Všem muselo být jasné, že stavba bude dražší. Nakonec stála více než 200 milionů korun. Spoléhám na to, že když budeme s magistrátem jednat na rovinu a budeme mít k dispozici včas odhady cen, tak bychom měli předejít podobným komplikacím. V plánech počítáme i s růstem cen v příštích letech, byť v posledních dvou letech se to odhadovalo velmi špatně, protože nárůst cen ve stavebnictví byl enormní. 

Zvířata tu nemáme kvůli byznysu, říká šéf pražské zoo Miroslav Bobek

Na kolik vás vyjdou všechny plánované investice?
 
Podle předběžných odhadů je to asi půl miliardy. Je to samozřejmě kompletně hrazeno z prostředků magistrátu jakožto zřizovatele, botanická zahrada samotná takovou částku ze zisku nikdy nevygeneruje.
 
Známou součástí zahrady je také vinice sv. Kláry a místní vinotéka. Jak moc vydělávají?
 
Vinice sv. Kláry je takovým naším stříbrem, kde vyděláváme na naší doplňkové činnosti. Ze zisku je dotován fond odměn a rezervní fond. Vinice je pro nás alfou a omegou zejména ve vztahu k odměnám zaměstnanců. Vinici máme všichni rádi a z hlediska ekonomičnosti je zisková.
 
Kromě vína produkuje zahrada i med.
 
Medu vyprodukujeme celkem málo. Úly má pronajaté klub pražských včelaříků, kteří se o ně chodí starat, a med, který získají, nám přenechávají. Jde spíše o symboliku. Nabízí to možnost odnést si trochu letní energie a práce včel domů a botanickou zahradu i ochutnat.

Ovlivňuje botanické zahrady v Česku sucho? Jsou rostliny, které jste museli obětovat?
 
Tomu jsme se snažili maximálně předejít tím, že jsme zvýšili zálivku. Poslední dva roky máme enormní nárůst spotřeby vody, snažíme se zachovat i rostliny nebo stromy, které jsou dlouhodobě vysazené. Po pěti sedmi letech mohou totiž zničehonic začít schnout. Botanická zahrada má z tohoto pohledu trochu nevhodné podloží, které je posazeno v sedimentech břidlic. Takže jakmile k tomu stromu nalijete vodu, tak ona někam hluboko mizí do země a dlouho se neudrží. Snažíme se tomu předcházet i kvalitnější výsadbou.

Rostliny dostaly „turbo“ a rostou jako zběsilé. Vědci dokázali vylepšit fotosyntézu

V zoologických zahradách často vidíme chov ohrožených druhů, ale i snahu vracet je do přirozeného prostředí. Děje se něco podobného i v botanických zahradách?
 
Máme ve svých sbírkách obrovské množství chráněných rostlin. Některé pocházejí z jiných botanických zahrad. Může se stát, že zničehonic rostlina zemře a nějaký vzácný druh, který se v přírodě už nenachází, tím může úplně zaniknout. Specializujeme se také na sběry přímo ve volné přírodě, dlouhodobě třeba spolupracujeme s Vietnamem, odkud přivážíme orchideje. Dokonce tam bylo nalezeno několik vzácných orchidejí, které nebyly ještě popsány.
 
Dá se říci, o jaký druh je nejnákladnější se starat?
 
Mezi ty velmi náročné rostliny patří právě orchideje. Nejsou to ty, které lidé běžně pěstují doma za oknem a krásně jim kvetou. Jsou to orchideje z vysokohorských mlžných pralesů nebo i ze Středozemí. Zde je proto drahá ona intenzivní lidská práce zaměstnanců.
 
Kolik zahradníků v botanické zahradě pracuje?
 
Celkově máme sto zaměstnanců, z toho 52 zahradníků.

Vědci zjistili, že konopí pochází z tibetských hor

V minulosti se mluvilo o spojování trojských zahrad – botanické a zoologické. Je to reálné?
 
Z principu rostlina a zvíře nejsou až tak kompatibilní. V zásadě jsme těch možností, jak spolupracovat, zase tolik nenalezli. Každá zahrada funguje i marketingově na jiném základu, ty akce jsou často odlišné a probíhají záměrně v jiných dnech, aby se rozptýlilo obrovské množství návštěvníků, které proudí z metra Nádraží Holešovice. O slučování zahrad se sice dříve uvažovalo, ale pokud vím, tak to nyní není na programu dne.
 
Máte asi i typově jiné návštěvníky, do zoo chodí spíše rodiny s dětmi za zábavou, k vám spíš na klidnou procházku...
 
Přesně tak, do botanické zahrady většina návštěvníků chodí za relaxací, odpočinkem – je to taková klidová zóna ve víru velkoměsta. Lidé si toho mohou během návštěvy hodně přečíst a dozvědět se nové věci, projít se a pak ten den třeba zakončit posezením ve vinotéce.
 
V botanické zahradě je řada zajímavých soch, například kovové žirafy. Chystáte i další umělecké instalace?
 
Určitě s tím počítáme. V příštím roce plánujeme doplnit sbírky afrických ručně tesaných kamenných soch, které jsou ze Zimbabwe. Naše zadání jsou rostlinné motivy a každá expozice by měla mít postupně svůj umělecký předmět. Umění do botanické zahrady rozhodně patří. Velice zajímavé jsou také instalace zvětšených plodů rostlin, což je velmi zajímavé pro menší děti, ale třeba i nevidomé.

Babiš: Z jednání s Hřibem má člověk psychické trauma, projekt úřednické čtvrti bude pokračovat

Kolik stojí taková kamenná socha ze Zimbabwe?
 
Socha jako taková není až tak drahá, ale nejnákladnější je doprava. Dílo může vážit třeba dvě tři tuny. Předpokládáme, že jedna socha by nás měla vyjít mezi 60 tisíci a 70 tisíci korun, což je velmi nízká cena.
 
Lidé při procházkách botanickou zahradou prý občas úmyslně zapomenou domácího mazlíčka, třeba želvu. Jak často se to děje?
 
Někteří návštěvníci asi chtějí pro to zvíře něco lepšího nebo je přestane doma bavit, želva přeroste akvárium, nebo naopak doroste dítě do věku, kdy se už nechce o zvíře starat. Věřím tomu, že podobný přetlak mají i v zoologické zahradě. Nás se nikdo neptá, návštěvníci zkrátka tajně donesou želvu, jedna paní ji dokonce přivezla v dětském kočárku, a hodí ji do jezírek v zahradě.
 
Hodně lidí vypouští zvířata ve skleníku Fata Morgana, protože si myslí, že tam ještěrkám a gekonům bude lépe a něco si nachytají. Ale ve skutečnosti skleník nemá takové podmínky, aby se drobnému zvířectvu dařilo, a nemá tam dostatek potravy. Nakonec tam člověk najde mrtvého gekona. Lidé by se nás měli nejdřív zeptat a ušetřili bychom si tím všichni trable.

Bohumil Černý (28)

Ředitelem Botanické zahrady hl. m. Prahy se stal v roce 2016, kdy jako ředitel sekretariátu zahrady dočasně nahradil tehdejšího šéfa Oldřicha Vacka. Ten se nepohodl s vedením pražského magistrátu a radní posléze Vacka odvolali. Černý se osvědčil. Radní proto nakonec zrušili výběrová řízení a ředitelem ho jmenovali oficiálně.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!