Online: V koalici kancléřky Merkelové se rozjela debata o neúspěchu v eurovolbách
V celé EU výrazně oslabily frakce lidovců a socialistů a hlasovalo přes 50 procent voličů. Ve Velké Británii výrazně ztratili vládní konzervativci i opoziční labouristé. Radost nepanuje ani uvnitř stran německé konzervativní unie.
Volby do Evropského parlamentu online
V Portugalsku, které volilo 21 europoslanců, stejně jako před pěti lety vyhráli socialisté. Odhady jim přisuzují 30 až 35 procent hlasů. Druhá skončila s 20 až 24 procenty středopravá Sociálnědemokratická strana (PSD) následovaná marxistickým Levicovým blokem (BE) s devíti až 12 procenty. Křesla v Evropském parlamentu získali i portugalští konzervativci z Lidové strany (CDS/PP) a ekologická strana PAN hájící práva zvířat a ochranu přírody.
Volby do Evropského parlamentu vyhráli ve španělsku vládní socialisté premiéra Pedra Sáncheze, kteří by v unijním zákonodárném sboru mohli mít nově 18 místo současných 14 poslanců. Vyplývá to z odhadů zveřejněných společností GAD3. Konzervativní lidovci, kteří eurovolby před pěti lety vyhráli s 16 mandáty, přijdou možná až o pět europoslaneckých křesel. Nově do europarlamentu vstoupí ultrapravicová strana Vox, bude mít čtyři až pět poslanců.

Pro KDU-ČSL by byl dobrý výsledek, kdyby ve volbách obhájila své tři mandáty, řekl ve volebním štábu strany předseda Marek Výborný. To volební lídr lidovců Tomáš Zdechovský je zjevně skeptičtější.
"Věřím, že výsledek bude mezi sedmi osmi procenty," říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Lidovci počítají se dvěma mandáty. #zasevestabu#EUelections2019@E15newspic.twitter.com/WzPutf5ZZf
— Nguyen Thuong Ly (@nguyenthuongly) May 26, 2019
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) pokračuje ve svém stranění se novinářů. Do volebního štábu v restauraci U Zlaté konvice na Staroměstském náměstí média nesmějí.
Pokud se potvrdí první odhady výsledků, ztratili by evropští lidovci i socialisté přibližně 40 křesel, konzervativci by přišli o 19 poslanců. Posílili by naopak liberálové, zhruba o 35 křesel a o 21 mandátů více by měli evropští Zelení.


Dvě frakce, v nichž se v dosavadním europarlamentu sdružovaly nacionalistické a protiunijní strany, by nyní mohly dohromady získat 113 mandátů. Evropský parlament má celkem 751 křesel.
Europarlament zveřejnil první odhad výsledků letošních eurovoleb. Lidovci by mohli získat 173 mandátů, socialisté 147, liberální ALDE 102 křesel.
Ve Francii podle odhadu z průzkumu mezi voliči zvítězilo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové s 24 procenty hlasů. Strana En Marche! prezidenta Emmanuela Macrona skončila až druhá s 22 procenty hlasů.
Zájem voličů o eurovolby byl letos nebývale vysoký i podle odhadu samotného Evropského parlamentu. Zatímco v roce 2014 činila volební účast 42,16 procenta, letos pravděpodobně překročí 50 procent.

Ještě jednou volební účast. Ta byla letos ve většině zemí Evropské unie vyšší než před pěti lety.
Turnout in 2019 EU election (change compared to 2014)
— Europe Elects (@EuropeElects) May 26, 2019
🇩🇪🔺
🇫🇷🔺
🇮🇹 =
🇬🇧🔺
🇪🇸🔺
🇵🇱🔺
🇷🇴🔺
🇳🇱🔺
🇧🇪 ?
🇨🇿 🔺
🇬🇷 preliminary🔺
🇭🇺🔺
🇵🇹 preliminary🔺
🇸🇪🔺
🇦🇹🔺
🇧🇬🔻
🇩🇰🔺
🇸🇰🔺
🇫🇮 🔺
🇮🇪 =
🇭🇷🔺
🇱🇹 preliminary🔻
🇱🇻🔺
🇸🇮 preliminary🔺
🇪🇪🔺
🇨🇾🔺
🇱🇺 ?
🇲🇹🔻
Idea: tagesschau#EP2019

V Nizozemsku podle prvních odhadů nečekaně vyhrála volby do Evropského parlamentu levicová Strana práce s 18 procenty hlasů. Předvolební průzkumy v Nizozemsku favorizovaly vládní Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která je však s 15 procenty až druhá. Uspěla i nová populistická formace Fórum pro demokracii (FvD). Strana, kterou v roce 2016 založil novinář Thierry Baudet, získala 11 procent. Partaj stavící se proti přistěhovalectví i proti nizozemskému členství v EU, tak v Evropském parlamentu zřejmě převezme úlohu Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, jež obdržela pouhá čtyři procenta hlasů a dosavadní čtyři křesla z nizozemských 26 určitě neobhájí.
Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze je nehledě na vládní krizi v alpské republice jasným vítězem voleb do Evropského parlamentu. Vyplývá to z odhadů, které lidovcům připisují 34,5 procenta hlasů. Strana si tak od posledních eurovoleb významně polepšila. Na druhém místě skončili opoziční sociální demokraté (SPÖ) s 23,5 procenta hlasů. Dosud vládní pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) získala 17,5 procenta hlasů.
Evropské volby v Belgii provázejí protesty hnutí žlutých vest.

Zatímco ve Vlámsku v dnešních volbách posílila krajně pravicová strana Vlámský zájem (VB), ve Valonsku a v Bruselu vedou socialisté. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na částečné výsledky. Belgičané dnes hlasovali v místních, v parlamentních i v evropských volbách.
Zvítězí-li ve Vlámsku pravice a ve zbylých dvou regionech levice, zformování většinové vlády v parlamentu o 150 poslancích by mohlo být složité.
Německé vládní strany - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - hovoří o zklamání a neuspokojivých výsledcích svých stran v eurovolbách. Obě partaje dosáhly svých dosud nejhorších výsledků ve volbách do Evropského parlamentu. Naproti tomu Zelení, kteří jsou faktickým vítězem hlasování, hovoří o senzačním výsledku. Projekce hoří o tom, že CDU/CSU získala 28 procent hlasů a SPD 15,5 procenta. Sociální demokraty předběhli Zelení s 22 procenty hlasů.
V Bulharsku podle průzkumů jasně vyhrálo občanské hnutí premiéra Bojka Borisova s téměř 33 procenty hlasů. Opoziční socialisté získali 23 procent.
V Irsku vyhrála volby do Evropského parlamentu vládnoucí strana Fine Gael s odhadovaným ziskem 29 procent hlasů. Z 11 irských křesel by měla získat čtyři.
Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu v Německu dosáhla podle údajů televizní stanice ZDF 60 procent. Je tak o 12 procent vyšší než před čtyřmi lety.
Wow. GE EU election turnout nearly 12% higher than 2014, at 60% https://t.co/jznZgpXbHZ
— C. Stelzenmüller (@ConStelz) May 26, 2019
Jak vypadala volební účast ve vybraných zemích EU dnes odpoledne?
EU election turnout latest numbers at 6pm pic.twitter.com/5TLvmZeA7J
— Ryan Heath (@PoliticoRyan) May 26, 2019
Řecká opoziční konzervativní Nová demokracie podle odhadů v eurovolbách získala 32 až 36 procent hlasů. Vládní levicová formace SYRIZA skončí pravděpodobně druhá s 25 až 29 procenty hlasů. SYRIZA je v Řecku u moci od roku 2015 a zemi letos čekají parlamentní volby, proto je výsledek eurovoleb vnímán jako svého druhu test nálad voličů.
SPD poprvé po více než 70 letech nevyhrála zemské volby v Brémách, tvrdí odhady. Zvítězila CDU/CSU s 25,5 procenta, SPD získala 24,5 procenta.
Pokud se odhady výsledků potvrdí, půjde pro vládní strany CDU/CSU a SPD o jejich nejhorší výsledek v eurovolbách, pro Zelené naopak o jasně nejlepší.
V Německu eurovolby podle prvních odhadů vyhrála CDU/CSU kancléřky Merkelové s 28 procenty. Druzí jsou Zelení s 22 procenty a třetí SPD s 15,5.
Lidovci rakouského kancléře Kurze jsou nehledě na vládní krizi jasným vítězem eurovoleb v zemi. Odhad jim slibuje 34,5 pct, druzí jsou socialisté.
Součástí eurovoleb jsou v některých zemích i volby do místních či regionálních parlamentů nebo zastupitelstev, například v Belgii a Irsku. Irové, kteří podle průzkumů upřednostňovali Stranu zelených, rovněž v souběžném referendu rozhodli o zrušení přísného zákona o rozvodech.
Evropský parlament ale na svém webu začne první vnitrostátní odhady nabízet od 18:00 středoevropského letního času, s první projekcí rozložení mandátů se počítá po 20:00 středoevropského letního času a předběžné výsledky se předpokládají kolem 23:15 středoevropského letního času. Další průběh eurovoleb budeme i nadále sledovat zde.
Jako první dnes skončilo hlasování ve 14:00 středoevropského letního času v Lucembursku a také v Belgii, kde ovšem tato hodina platila jen pro osobní hlasování, v případě elektronické volby bylo možné se rozhodnout do 16:00 středoevropského letního času. Jako poslední dnes skončí hlasování v Itálii. Teprve poté jednotlivé země zveřejní oficiální výsledky.
Eurovolby někde přilákaly více lidí než v roce 2014, příkladem je Slovensko s účastí 20 procent. Větší zájem hlásí i Maďarsko, Rumunsko či Kypr.
Zvolená slovenská prezidentka a bývalá místopředsedkyně Progresivního Slovenska Zuzana Čaputová uvítala, že Slovensko budou v EP zastupovat hlavně proevropské politické síly. "Jsem hrdá na Slovensko! Děkuji, že jste přišli volit. Ukázali jsme, že budoucnost Evropy nám není lhostejná," uvedla Čaputová, která v prezidentském úřad vystřídá Kisku.
Ve volbách do Evropského parlamentu hlasoval i bývalý italský premiér Silvio Berlusconi.

Sobotní volby do Evropského parlamentu na Slovensku, které podle odhadů vyhrála koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu, potvrdily, že země chce změnu a že pokračuje pád nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Napsala to slovenská média, která si všímají také posílení krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. Šéfové PS a Spolu ohlásili, že chtějí vyhrát i nadcházející parlamentní volby.
"Příběh, který voliči na Slovensku začali psát prezidentskými volbami, pokračuje - země volá po změně. A učí se interpretovat výraz ´progresivně´. Směr musí zapomenout na svou dominanci a jeho výsledek bude mít stále více trpkou pachuť," napsal list Sme.
ČT: Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 byla průměrná volební účast v Evropské uniii 42,61 procenta. Nejvíce voličů přišlo v Belgii (89,94 procenta), nejméně naopak na Slovensku (13,05 procenta). Průměrná volební účast v Česku byla 18,2 procenta.
V Řecku již odvolil také tamní premiér Alexis Tsipras.

Sobotní eurovolby na Slovensku podle místních médií vyhrála proevropská koalice PS/Spolu před vládním Směrem-SD a krajně pravicovou LSNS.
Hlasování dnes probíhá také v Maďarsku, Řecku, Bulharsku, Rumunsku, Kypru a v Litvě. Volební místnosti se zde otevřely již v 7:00 našeho času. Hlas svému favoritovi již odevzdal například maďaský politik Viktor Orbán v doprovodu své manželky.

Dnes svůj hlas budou moci svým favoritům v eurovolbám dát v Dánsku, Portugalsku a Španělsku. Volební místnosti se tam otevírají v 9:00 hodin našeho času.
Hodinu před půlnocí by dnes měly být zveřejněny výsledky letošních voleb českých europoslanců. I když hlasování v ČR skončilo už v sobotu, Český statistický úřad může výsledky zveřejnit až po 23:00. Důvodem je to, že ve většině států unie si budou voliči své europoslance vybírat až v tento den, jako poslední skončí hlasování v Itálii.
V celém Německu se otevřely volební místnosti pro volby do Evropského parlamentu. Favoritem je CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové následovaná Zelenými a sociálními demokraty.
Odvoleno již mají Češi, Slováci, Lotyši, Malťané, Britové, Irové a Nizozemci.
Dobrý den, vítejte u dnešního online přenosu k volbám do Evropského parlamentu.

Z eurovoleb v Irsku by mohla odejít nejspokojenější Strana zelených se ziskem tří mandátů, vyplývá podle médií z průzkumu provedeného při hlasování.
Online přenos dnes končí. Volby do Evropského parlamentu budeme sledovat i zítra. Děkujeme vám za pozornost.
Data z posledního volebního okrsku převzal Český statistický úřad ve 20:14. Celkové výsledky včetně údajů o volební účasti zveřejní ČSÚ v souladu se zákonem v neděli po 23. hodině 🇨🇿🇪🇺 #volby2019#volby#evropskyparlament#EU#ČSÚ#ceskystatistickyurad
— ČSÚ (@statistickyurad) 25. května 2019
Hlasy voličů v evropských volbách v Česku sečetli volební komisaři ve všech okrscích. Statistici zveřejní výsledky včetně účasti až v neděli večer.
Na webu Mirošovic byl dnes odpoledne krátce zveřejněný výsledek eurovoleb v této středočeské obci. Výsledky hlasování o Evropském parlamentu lze přitom v celé EU, tedy i v České republice zveřejňovat až v neděli před půlnocí, kdy už odhlasují voliči ve všech členských státech. Podle kraje šlo o chybu volební komise. Výsledky z webu po upozornění krajského úřadu zmizely, uvedla vedoucí oddělení správních agend Středočeského kraje Eva Jůzová.
Volební sobota 25. 5. na Slovensku, v Česku, Lotyšsku a na Maltě. Video ⤵ pic.twitter.com/TlvjnTgNiS
— Evropský parlament (@Europarl_CS) 25. května 2019
V Olomouckém kraji řešili policisté problém v souvislosti s evropskými volbami na Olomoucku, a to kvůli ukradené státní vlajce u volební místnosti v obci Bouzov. Vlajku odcizil v noci na sobotu 25. května neznámý pachatel. "Policisté případ šetří jako přestupek proti majetku," řekla policejní mluvčí Tereza Neubauerová.
Český statistický úřad obdržel první data z volebních okrsků ve 14:24, sdělil na twitterovém účtu. Tamtéž pak ČSÚ uvedl, že v 16:05 bylo sečteno 12 470 z 14 766 okrsků. Mlsna podotkl, že nyní je možné zveřejňovat například údaje z výzkumů exit poll, kdy jsou dotazováni voliči právě vycházející z volebních místností, nebo i o volební účasti. Výsledky voleb lze však zveřejnit až do nedělního večera nelze.
ČT: Své kandidáty si voliči na Slovensku budou moci volit ještě pět hodin. Tamní volební komise dílčí odhad účasti nezveřejnila. Média z některých volebních místností hlásila malý zájem lidí o eurovolby. Naopak například v obci Kúty na slovensko-českém pomezí, kam tradičně jezdí hlasovat i Slováci žijící a pracující v Česku, se před volební místností dopoledne vytvořila fronta.
Kromě Česka a Slovenska se dnes hlasuje také v Lotyšsku a na Maltě. Volby se již ve čtvrtek konaly v Británii a v Nizozemsku, v pátek zase hlasovali Irové. Ve většině státech evropské osmadvacítky se hlasování uskuteční v neděli.
Od 7:00 do 20:00 místního času (od 06:00 do 19:00 středoevropského letního času) mají možnost zvolit si svých osm zástupců v Evropském parlamentu Lotyši, a to nejen ve vlasti, ale i v zahraničí. Předběžné výsledky se očekávají o půlnoci, poznamenala agentura TASS. Připomněla, že z 1,9 milionu obyvatel pobaltské země má právo hlasovat přibližně 1,4 milionu občanů, zatímco eurovoleb se opět nemůže účastnit skoro 230 tisíc lidí, kteří po vyhlášení nezávislosti nezískali lotyšské občanství a přišli o většinu politických práv, včetně práva volit a být volen a účastnit se celostátních referend.
Evropské volby neprovázely v Česku z pohledu ministerstva vnitra žádné problémy. Uvedl to náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. "Z našeho pohledu to byly naprosto bezproblémové volby. Nezaznamenali jsme žádný incident," uvedl Mlsna. Policie podle něho hlásila jeden případ neukázněného voliče v jedné z volebních místností, byl vyveden.
Právě teď začalo 14.766 okrskových volebních komisí sčítat hlasy ve volbách do Evropského parlamentu. Celkové výsledky se dozvíme však až v neděli večer, kdy se uzavřou všechny volební místnosti v EU.#číslodne#volby2019#evropskyparlament#volby#EU#čsú#ceskystatistickyuradpic.twitter.com/2HGIPViK4j
— ČSÚ (@statistickyurad) 25. května 2019
Dnes a včera se volební účast v Praze pohybovala kolem 30 procent, a také v některých dalších krajích podle předběžných odhadů překročí 20 procent. Mimořádně vysokou volební účast hlásí Holubice na Brněnsku, kde se souběžně konalo místní referendum. Volební místnosti v Česku se uzavřely dnes ve 14:00, výsledek voleb bude zveřejněn v neděli pozdě večer.
Zájem Čechů o volby do europarlamentu byl letos zřejmě mírně vyšší než před pěti lety. V Praze by mohla být volební účast kolem 30 procent.
Volební místnosti se uzavřely. Volební komisaři nyní hlasy pro jednotlivé kandidáty spočítají a odešlou Českému statistickému úřadu. Ten se zveřejněním výsledků bude muset počkat do zítřejších 23:00, až skončí hlasování i v dalších zemích EU. Nejdéle se bude čekat na Itálii.
Křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové mají před nedělními volbami do Evropského parlamentu nečekaný problém. Je jím video nazvané "Zničení CDU", v němž mladý youtuber Rezo nekompromisně cupuje jejich politiku a tvrdí, že vládní strana ničí Německo. Téměř hodinový příspěvek za jediný týden vidělo přes devět milionů lidí, tedy zřejmě o poznání více než všechny předvolební klipy CDU dohromady. Co hůř, strana zjevně vůbec neví, jak reagovat.
Volební místnosti se uzavírají ve 14:00. Voliči tak mají ještě hodinu aby odevzdali svůj hlas některému z kandidátů do Evropského parlamentu.
Polední výjev z pražských Horních Měcholup. Účast prý zatím cca 28 procent. #EP2019pic.twitter.com/da1l55ABzp
— jv (@_janvavra) 25. května 2019
Kolem pětiny oprávněných voličů dorazilo k urnám na Vysočině. "Co se týká obcí, mají tak dvacet procent, Jihlava má méně. Kolegyně navštívily několik (jihlavských) okrajových volebních místností a tam byla účast podstatně nižší," řekla Ivana Schimmerová z krajského úřadu.
Na jižní Moravě přišlo do dnešních 10:00 volit 21,03 procenta lidí. v Brně byla účast u eurovoleb o něco vyšší, dosáhla 25,88 procenta. Jednu z nejvyšších účastí hlásí z Holubic, kde se souběžně s volbami koná místní referendum. Zatím tak přišlo hlasovat 45 procent oprávněných voličů.
V Olomouckém a Zlínském kraji se volební účast pohybuje kolem 20 procent. Podle pracovníků volebních komisí lidé chodili i dnes dopoledne, ale účast je již menší než v pátek. Například na Terrově náměstí v Olomouci přišlo dosud 24 procent voličů.
Ke 20 procentům se dnes dopoledne blížila volební účast ve větších městech v Plzeňském a Karlovarském kraji. Například v Plzni v jednom z okrsků v Kralovické ulici měl před 11:00 přes 18 procent, v Karlových Varech v lázeňském centru byla účast 17,5 procenta, ale spolu s lidmi s voličským průkazem to bylo 28 procenta. V malých obcích je účast nižší, například v Abertamech na Karlovarsku byla okolo 12 procent.
Na jihu Čech se průměrná volební účast zatím pohybuje kolem 17 procent, uvedla Alena Karvánková z krajského úřadu. Nadprůměrnou účast 42 procent hlásí Heřmaneč na Jindřichohradecku. Odvolilo 29 lidí včetně člověka, který přišel s voličským průkazem.
Malý zájem voličů je na severu Čech. Průměrná volební účast v Ústeckém kraji je 15 procent, řekla mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělová. "Dnes už jsou volební místnosti navštěvované jen velmi málo," uvedla. Například v Krupce na Teplicku je účast 15 procent, v Chřibské na Děčínsku 16 procent.
Velké rozdíly v účasti mezi jednotlivými okrsky jsou v Libereckém kraji. Zdeněk Valášek z libereckého krajského úřadu, který volební místnosti objíždí, dnes řekl, že například v Ktové na Semilsku se účast pohybuje okolo 32 procent. "Záleží vždy na složení voličů, jejich věku, sociálním zázemí," uvedl.

Ve středních Čechách přesáhla volební účast 20 procent. Například v Kolíně přišlo k urnám 22 procent voličů, ke stejnému procentu se blíží účast také na Berounsku. V Benešově už odvolilo 21 procent lidí. V Mělníku a Kladně přišlo zatím volit kolem 18 procent voličů.
Účast kolem 30 procent hlásí kromě Prahy také v devíti okrscích Hradec Králové. Jinak ale přišlo v Pardubickém a Královéhradeckém kraji do volebních místností přibližně pětina voličů.
O volby do Evropského parlamentu není ani dnes příliš velký zájem. Podle informací se účast v krajích pohybuje nejčastěji mezi 15 a 21 procenty. V Praze je to asi 30 procent. Volební místnosti budou otevřeny ještě dvě a půl hodiny.
Na Slovensku už odvolila nastupující prezidentka Zuzana Čaputová. Její český protějšek prezident Miloš Zeman vhodil svůj hlas do volební urny již včera.

Ještě stále váháte zda jít nebo nejít k volbám do Evropského parlamentu?Rozhodně běžte a spolurozhodujte tak o své https://t.co/xuQCfsOm4S to na vás! pic.twitter.com/us2qcpMN4X
— Josef Stredula (@JStredula) 25. května 2019
Volby na Slovensku začaly o hodinu dříve než v Česku a skončí dvě hodiny před půlnocí. O přízeň zhruba 4,5 milionu voličů se uchází 31 politických stran, hnutí a koalic. Na rozdíl od Česka, kde hlasování začalo v pátek a skončí dnes odpoledne, se eurovolby na Slovensku a v dalších státech unie konají pouze jeden den.
Aktuální Evropský parlament má přesně 751 členů. Křesla v něm jsou rozdělena mezi země podle počtu obyvatel. Poslanci netvoří skupiny národní, nýbrž politické.
O složení Evropského parlamentu může tento víkend rozhodnout celkem 427 milionů oprávněných voličů z 28 členských států EU.
Vítejte u online přenosu. V Česku začal druhý den eurovoleb. Lidé v nich mají poslední možnost ovlivnit, kdo je bude příštích pět let zastupovat v Evropském parlamentu.
Česko čeká druhý den voleb do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřou v 8:00 na šest hodin. Hlasovat budou moci ti voliči v Česku, kteří to nestihli v pátek.
První den českých voleb do Evropského parlamentu skončil. Aktuální dění budeme opět sledovat od zítřejšího rána.
Volební místnosti se uzavřely ve 22 hodin, znovu se otevřou v sobotu ráno. Zájem voličů nebyl nijak velký. Podle odhadů by nakonec mohla hlasovat zhruba pětina až čtvrtina voličů. Před pěti lety si europoslance vybrat pouze 18,2 procenta voličů. Výsledky budou zveřejněny v neděli před půlnocí, až skončí hlasování i v dalších zemích EU. Nejdéle se bude čekat na Itálii.
Jak vlastně volit do Evropského parlamentu?
Jak se volí ve volbách do Evropského parlamentu? Vybrat jediný lístek a kroužkovat jen dva kandidáty #VolbyEP#EuropeanElections2019
— Časopis Reflex (@Reflex_cz) 24. května 2019
#Elections2019https://t.co/AH4EG3TJOi
Kromě Česka se v pátek volilo i v Irsku.
🇨🇿 🇮🇪 🇪🇺 Dnes volí Česko a Irsko. Jak se hlasovalo v Týnu nad Vltavou a v irském Moate zjistíte ve videu ⤵ Ješte do 22h máte čas taky hlasovat v #evropskévolby2019#tentokratbuduvolitpic.twitter.com/55dwuRjh26
— Evropský parlament (@Europarl_CS) 24. května 2019
Co přineslo Česku členství v EU?
Začaly volby do @Europarl_CS. Členství v Unii výrazně pomohlo našemu ekonomickému úspěchu. Podívejte se na výběr, co nám #EU za 15 let přinesla.👇#EUYourBusiness#volbyEU#volbyEPpic.twitter.com/dn14pLvq3g
— Svaz průmyslu ČR (@SvazPrumyslu) 24. května 2019
Stále ještě nevíte, koho volit do Evrospkého parlamentu? Pomůže vám volební kalkulačka.
Při pohledu na volební slogany politických stran to i 15 let po vstupu do EU vypadá, jako bychom do unie vlastně ani nevstoupili. Jako by to byl náš soused, a to ne zrovna hodný a oblíbený. Glosuje Petr Pešek. Více si přečtěte zde.
V pražských Horních Měcholupech jsou volební místnosti zatím prázdné pic.twitter.com/pgOZZEET2i
— Michal Tomeš (@Tomes_Michal) May 24, 2019
Co přináší členství v Evropské unii a mělo by Česko přijmout euro? Přečtěte si, co si myslí čeští podnikatelé
Předseda Pirátů Bartoš věří ve vyšší účast v evropských volbách než v minulosti. Rozbití evropského projektu není v zájmu Česka, řekl, když odvolil.

"Tady v Mladé Boleslavi v mém volebním okrsku tři hodiny po otevření volebních místností je účast přes 12 procent, což je relativně vysoké číslo, tak pokud to samé bude v České republice, tak by ta volební účast mohla být vyšší, než odhadovaly některé průzkumy," uvedl Jan Hamáček.
Zatím slušný zájem o evropské volby zaznamenaly volební komise na západě Čech. Podle komisařů ve dvou plzeňských okrscích lidé chodí téměř srovnatelně s jinými volbami. "Je to až překvapivé, čekali jsme nižší zájem," uvedla jedna z komisařek.
Předseda lidovců Marek Výborný očekává účast ve volbách do Evropského parlamentu kolem 20 procent. Politici podle něj moc neumí lidem vysvětlit svou práci.

Zákaz zabijaček a silných vysavačů? Připomeňte si nejčastější euromýty
K volbám do Evropského parlamentu přišlo v některých okrscích za první dvě hodiny i deset procent voličů. Jinde komisaři naopak hlásí účast v řádu mála procent. V hlavním městě se volební účast k 16. hodině pohybovala mezi osmi až 11 procenty.
"Výsledek těchto voleb ovlivní, jak bude vypadat Evropská unie. Mělo by nám na tom záležet na tom, jak vypadá, protože jsme země s exportní ekonomikou, která potřebuje mít otevřené hranice, obchodní spolupráci a která potřebuje být pevnou součástí západu kvůli své bezpečnosti," konstatoval předseda ODS Petr Fiala.

Polská vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) je připravena jednat o koalici v novém Evropském parlamentu s italskou krajně pravicovou Ligou či její španělskou obdobou, stranou Vox. Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru pro server Polskatimes.pl.
"Ovlivní to, kam se EU v následujících pěti letech bude posouvat. Zda k demontáži, chaosu a destrukci, nebo zda k pravomoci, které má, bude vykonávat lépe a k prospěchu Evropanů," uvedl Jiří Pospíšil. Pokud podle něj proevropské síly prohrají, hrozí, že parlament bude blokovat veškeré návrhy a opatření, která by přispěla k životu občanů i lepším službám, která unie poskytuje.
Volby do Evropské parlamentu mají podle Jiřího Pospíšila význam pro budoucí chod EU, jsou ale i symbolem pro vnitřní politiku. Premiér Andrej Babiš by měl dostat žlutou kartu, uvedl.

Určitě to bude lepší než minule. My věříme, že zdvojnásobíme počet našich europoslanců, tedy že ze dvou mandátů uděláme čtyři," řekl místopředseda ODS Jan Zahradil. Věří, že voliče občanských demokratů od účasti ve volebních místnostech neodradí teplé a slunné počasí. "Věříme, že naši voliči jsou disciplinovaní a že oni k volbám přijdou," dodal.
Eurovolby mohou být referendem o Babišovi, říká sociolog Daniel Prokop. Více si přečtěte v tomto rozhovoru.
"Volební účast většinou do evropských voleb nebývá až tak valná, já ale doufám, že jsme se snažili napříč politickým spektrem občanům vysvětlit, že ty volby jsou velmi důležité. My na naší kandidátce si skutečně myslíme, že jsou zcela zásadní," řekl Vít Rakušan. Přál by si, aby volební účast přesáhla 20 procent, i tak by ale podle něj šlo o nízké číslo vzhledem k důležitosti voleb.
Jsou to nejdůležitější volby do Evropské parlamentu, říká premiér Babiš.
Odvolili jsme! 🇨🇿 pic.twitter.com/OCj9Mom0nI
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 24. května 2019
Svůj hlas odevzdal i předseda STAN Vít Rakušan. Za úspěch by považoval, kdyby koalice STAN a TOP09 získala přes 12 procent hlasů.

Evropské volby mají dlouhodobě nízkou účast
Stejně jako jinde v Evropě se i v tuzemsku eurovolby zařadily mezi takzvané volby druhého řádu. Pro srovnání – zatímco ke sněmovním či prezidentským volbám chodí pravidelně zhruba 60 až 65 procent oprávněných voličů, poslance Evropského parlamentu vybírá přibližně stejné procento lidí jako senátory a méně než krajské či obecní zastupitele.
Je pravda, že zájem o eurovolby setrvale klesá v celé Evropě už od těch prvních v roce 1979 a také v ostatních zemích unie se eurovolby těší menšímu zájmu než volby prvního řádu. Výjimkou jsou země, které mají více či méně přísně stanovenou povinnou volební účast, jako jsou Belgie či Lucembursko, kde účast přesahuje 80 procent.
Důvody nevelkého nadšení Čechů pro volbu vlastních zástupců v Bruselu a Štrasburku vidí odborníci především ve způsobu vedení kampaní. „Stejně jako v předchozích letech se dá očekávat velmi malá volební účast, kterou bude mít na svědomí i menší finanční náročnost kampaní v porovnání s jinými typy voleb,“ říká Karel Komínek z Institutu politického marketingu. Že strany na evropských volbách šetří, je patrné i z toho, že žádná z nich se letos nehodlá ani přiblížit k výdajovému limitu 50 milionů korun, který pro tento typ kampaně stanovuje zákon. Nejvíce utratí hnutí ANO – 30 až 35 milionů korun. Druhá nejštědřejší je ODS s plánem utratit deset milionů.
Dalším důvodem, proč se stranám nedaří rozdmýchat zájem o eurovolby, je podle sociologa agentury Median Daniela Prokopa liknavý přístup k evropským tématům. Otázkou také je, nakolik si představitelé českých politických stran vyšší eurovolební účast skutečně přejí. Právě agentura Median nedávno vypracovala model, který počítal s různými variantami volební účasti od 15 až do 35 procent. Podle této studie by vyšší účast jednoznačně pomohla vládním stranám ANO a ČSSD. Babišovcům model přisoudil při minimální účasti zisk 21,7 procenta, zatímco maximalistická varianta jim slibuje 25,2 procenta.
Opačný je trend u opozičních stran. ODS klesá modelovaný výsledek s rostoucí účastí postupně od 14,2 až ke 13 procentům při 35procentní účasti. Koalici STAN, TOP 09 a regionálních hnutí model přisuzuje zisk od 8,7 do 11,3 procenta rovněž v nepřímé úměře k volební účasti. Stejný trend je patrný u KDU-ČSL.
Podle dosavadních opatrných odhadů by se účast v letošním klání měla alespoň vrátit nad 20 procent.