Účast v evropských volbách se těžko odhaduje dopředu, přitom může mít zásadní vliv na výsledek. Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median by letos měla být účast přece jen vyšší než před pěti lety. „Vnitřní společenská pnutí byla tehdy vybita v nedávných hlasováních a lidé neměli potřebu se vymezovat proti vládě,“ říká Prokop.
Češi chodí k evropským volbám ve výrazně menším počtu než ostatní obyvatelé EU. Čím si to vysvětlujete?
Vidím tři hlavní faktory. Prvním je pocit malé váhy hlasu v případě menší země. Dá se pozorovat jistá, i když ne bezvýhradná korelace mezi velikostí země a volební účastí. Dalším důvodem je malá medializace voleb spolu s relativně malými volebními kampaněmi. Výzkumy Eurobarometru ukazují, že v Česku je ve srovnání se zbytkem unie velmi málo lidí, kteří si uvědomují, že byli zasaženi nějakým tématem evropských voleb. A třetí věc – u nás jsou eurovolby pojímané často jako boj o obhajování českých národních zájmů, jako souboj Česko versus EU. V takovém nastavení je pro voliče těžké si vybrat, která strana národní zájmy obhajuje líp. Tím, že většinou absentují konkrétnější témata, se voličům ztěžuje výběr podle klasických ideologických linií. Roli samozřejmě hraje i to, že u nás převažuje určitá skepse vůči EU, která ale zase není tak silná, jak se někdy soudí. Ale je tu zhruba 30 až 35 procent lidí, kteří jsou poměrně aktivní a vyhranění, ať už proevropsky, nebo protievropsky. A potom ten zbytek, v němž je hodně lidí, kteří jsou sice k EU kritičtí, ale nejsou moc aktivní. Nazval bych to vlažným skepticismem. A tihle lidé často nechodí volit.
Takže se dá říct, že ti vlažní hlasují nohama a zůstávají doma?
Rozhodně se ukazuje, že výrazně častěji chodí k volbám lidé, kteří jsou na názorových pólech, přičemž v eurovolbách je obecně aktivnější ten eurooptimistický pól. Zatím to vždy platilo a dnešní předvolební data mluví podobně. Ale může se to obrátit. Není vyloučené, že Tomio Okamura dokáže motivovat své voliče a může dostat víc hlasů, než se teď očekává. Pak by na tom vzhledem k vedení kampaní nejspíš prodělalo ANO. Totéž platí pro ten optimistický pól, kam patří třeba koalice Spojenců nebo KDU-ČSL. I ty mohou překvapit lepším výsledkem, než jaký vycházel z posledních průzkumů.
Mezi eurovolbami v letech 2009 a 2014 propadla účast o deset procentních bodů. Proč se to stalo?
Já si myslím, že jedním z hlavních vlivů bylo, kdy se ty volby konaly. V roce 2014 se do Evropského parlamentu volilo půl roku po sněmovních volbách a asi rok a čtvrt po prezidentských. Takže vnitřní společenská pnutí byla vybita v nedávných hlasováních. A lidé neměli ani tendenci se nějak vymezit proti Sobotkově vládě, protože ta tehdy sotva vznikla a měla ještě docela velkou podporu. Letos se může stát, že dost lidí půjde hlasovat proti Andreji Babišovi, jiní ho naopak budou chtít podpořit. Tyto momenty v roce 2014 absentovaly.
Jak volit do europarlamentu? >>>
Volební účast bude letos vyšší než před pěti lety?
Problém je, že účast v podstatě nejde odhadnout. Ve všech výzkumech vám 25 až 27 procent lidí řekne, že určitě půjdou volit, a dalších 15 až 20 procent, že spíše půjdou. Jenže pointa je, že rozhodně nepřijde sto procent těch, kteří říkají „určitě“, a dorazí jen menšina těch, kteří říkají spíše. Aby se dala účast alespoň trochu odhadnout, je nejlepší vycházet z minulých voleb. Před minulými volbami, kdy byla účast 18 procent, byla přesvědčenost lidí o účasti u voleb přece jen nižší, méně lidí také uvádělo, že se o volby zajímají. Takže se může stát, že skončíme zase někde u 18 procent, ale jako pravděpodobnější vidím, že se vrátíme nad dvacet. Ale kdo ví. Teď do toho navíc mohou vstoupit ty protesty na náměstích, které mohou z eurovoleb udělat jakési referendum o Babišovi. To může účast dost podstatně zvýšit.
Mohou politici s nízkou účastí systémově něco udělat? Objevil se návrh na jednodenní volby místo dvoudenních.
Ukazuje se, že u jednodenních voleb účast není o mnoho nižší, ale také není o nic větší. Takže v tom velký vliv nevidím.
Co myšlenka elektronického hlasování?
Jsem spíše odpůrcem elektronických voleb. Jednak nejsou úplně bezpečné a jednak volební účast také zásadně nezvyšují. Elektronické hlasování má zajímavý efekt, který zkoumal kolega ze Sociologického ústavu Lukáš Linek. Když jdou lidé, kteří jsou hodně angažovaní, k volbám, často s sebou berou i část rodiny, která třeba tolik angažovaná není. V elektronických volbách potom sice hlasují lidé, kteří třeba normálně volit nechodí, ale na druhé straně v nich zase nehlasují ty rodiny angažovaných. Tím se efekt zvýšení účasti oslabuje.
Pokud politikům vadí nízká účast, měli by se tedy spíš snažit v kampaních motivovat voliče.
Určitě. Podle mě hlavní věc, která tu chybí, je snaha alespoň tři měsíce před volbami nastolovat nějaká evropská témata. Tady kampaně začínají tři týdny před volbami kolem nějakého narychlo vymyšleného tématu, jako je kvalita potravin. Přitom třeba téma férové Evropy, které vytáhla ČSSD, je docela silné. Ale musel byste ho postupně nastolit přes konkrétní problémy a dva tři měsíce na tom pracovat, přinášet ho do debat. Když se o evropských tématech začne mluvit pár týdnů před volbami, tak je účast prostě nízká.
Obecně se předpokládá, že nižší volební účast nahrává politickým stranám s pevnějšími jádry voličů. Platí to i pro eurovolby?
Moc ne. Dobře je to vidět na KSČM, u níž se tenhle předpoklad často objevuje. Evropské volby jsou specifické a voliči komunistů se o ně prostě moc nezajímají. V roce 2014 dostala KSČM v eurovolbách jen 75 procent toho, co chvíli předtím ve sněmovních. Navzdory tomu, že účast byla výrazně nižší. Účast u evropských voleb je strukturálně podobná volbám senátním. Je to něco trochu jiného, než když ve sněmovních volbách klesne účast ze 60 na 55 procent. K evropským volbám chodí více městští a vzdělanější voliči a na druhé straně voliči ostřeji vyhranění proti EU.
Nedávno jste modelovali volební výsledky při různě vysoké účasti a zdá se, že nižší účast nahrává dnešní opozici a proevropským silám, zatímco ANO by pro výraznější úspěch potřebovalo dostat k urnám více lidí.
Ano. Nakonec samozřejmě nejvíc záleží na tom, jak strany zvládnou mobilizaci svých voličů. Ale když si představím nějaké skupiny stran, tak voliče výrazně přesvědčenější o účasti ve volbách mají strany proevropské. A obecně platí, že s nižší účastí mají šanci na větší úspěch. Samozřejmě záleží na tom, jak se ta podpora potom přeskupí uvnitř těch skupin. Jestli na tom vydělají Spojenci nebo KDU-ČSL nebo třeba ODS, to nejde predikovat. Stejně jako to, jestli na nižší účasti prodělá více ANO nebo levice. Hnutí ANO v posledním měsíci zajímavě přešaltovalo na národoveckou notu, zřejmě aby zabránilo úniku hlasů k SPD. Povede se jim to? To nejde předem říct. Ale obecný trend skutečně je, že na nízké účasti vydělávají strany, které mají mobilizovanější voliče. To jsou proevropské síly, ale potenciálně i SPD.
