Komentář vlivného izraelského internetového zpravodajského portálu The Times of Israel byl v sobotu ráno naprosto vypovídající. Vyšel s tímto titulkem: „Kolosální selhání – teroristé Hamásu pronikli do Gazy a zastihli Izrael nepřipravený“. To, co se odehrálo a odehrává v jižním Izraeli, připomíná menší válku a pro židovský stát je noční můrou. Země, která se už dlouhou dobu zmítá ve vnitřních politických a společenských sporech, jako kdyby zaspala.
Byl šábes, když teroristé zaútočili, tedy čas, který je věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní a všední činnosti, ale izraelská média i veřejnost se důrazně ptají, co dělala armáda, policie, tajné služby a potažmo vláda, že se nechala takto překvapit. Izrael je zvyklý na mnohé, ale některé scény byly v sobotu skutečně šokující. Jak je to možné? To, že Palestinci případné větší útoky skoro vždy maskují mohutnou raketovou palbou, je obvyklé. Tentokráte začaly rakety padat kolem šesté hodiny ranní místního času. Zajímavé ale bylo, co následovalo.
Kromě raket na území Státu Izrael pronikly minimálně desítky teroristů. Izraelští civilisté se stali přímo a ve velkém terčem ataků. Někteří byli podle všeho uneseni do Gazy. Ozbrojenci jezdili pick-upy po území Izraele, záběry ukazovaly maskované bojovníky, kteří pobíhali po ulicích. Izraelské důmyslné hraniční oplocení podél hranice s Gazou bylo na několika místech prolomeno, jak hlásil armádní rozhlas. Někteří teroristé pronikli do Izraele po zemi, jiní letecky na rogalech a další údajně i po moři. Izraelci bojovali s Palestinci přímo v ulicích města Sderot. Mezitím byly v mešitách ve východním Jeruzalémě vydávány další výzvy k provedení útoků. Jak je možné, že k něčemu podobnému vůbec došlo?
„Je to kolosální selhání, hierarchie prostě selhala, a to s obrovskými následky,“ prohlásil Eli Maron, bývalý šéf izraelského námořnictva. List The Jerusalem Post označuje celou akci Palestinců za bezprecedentní, protože podle něj nebyl útok ze strany Izraele vyprovokovaný.
Tyto noviny na svém webu uvádějí: „V minulosti konflikty s Gazou často procházely fázemi s pomalým narůstáním napětí. Například ještě v roce 2008 před operací Lité olovo sílila raketová palba z Gazy. V mnoha operacích to pak byl Izrael, kdo diktoval tempo konfliktu a v roce 2012 nebo 2019 zahájil údery v Gaze operacemi Pilíř mraků a Černý pás.
V roce 2014 začal konflikt napětím na Západním břehu Jordánu po únosu a vraždě tří Izraelců. Desetidenní konflikt v roce 2021 vypukl po dnech rozbrojů v Jeruzalémě. Nicméně i když Hamás letos v září vyvolal několik nepokojů, nic nenasvědčovalo tomu, že by se jednalo o pomalé bubnování směrem k širší válce. I Íránem podporované zástupné organizace, jako je palestinský Islámský džihád a libanonský Hizballáh, byly v posledních dnech relativně klidné ve svých přehnaných hrozbách a aktivitách. Jenže jednalo se o ukolébání před bouří.“
Jaký může být důvod podobného útoku Palestinců? Zajímavé je, že teroristé zaútočili stejně jako před padesáti lety při jomkipurské válce v sobotu, kdy je vzpomínaný šábes. Na rozdíl od útoku v roce 1973 ale nemají k dispozici válečná letadla, tankové divize a konvenční síly jako tehdy útočící arabské státy.
Dnes je Izrael v daleko silnější pozici. A také jeho odveta bude masivní. O život mohou přijít jen v Gaze možná až tisíce lidí. Podle vojenských analytiků je ale také možné, že akce by mohla předznamenat pokusy Íránu a jeho sítě teroristických skupin v regionu k dalším útokům na jiných místech. Akci palestinských teroristů lze také zarámovat do mezinárodněpolitického kontextu. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás již 21. září při svém vystoupení na Valném shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že „nezávislost Izraele je podvod a že USA okupují Palestinu“.
Proč tato slova na adresu Ameriky? Bidenova administrativa se snaží dokončit novou bezpečnostní dohodu mezi USA a Saúdskou Arábií včetně historické izraelsko-saúdské normalizační dohody a možné prozatímní smlouvy s Palestinci. Američané usilují o zahrnutí palestinských otázek do těchto dohod. Palestinci, kteří se pořád tváří, že volají po míru a touží po nezávislém státu, ale považují možnou normalizaci vztahů Izraele a konzervativní islamistické Saúdské Arábie za zradu svých zájmů. V překladu: Čím víc míru na Blízkém východě, tím menší bude zájem o „palestinskou věc“.
Autor je šéfredaktor Reflexu
