Druhá vlna pandemie se šíří Evropou a většina států reaguje opětovným zavedením mnoha restrikcí. Ve srovnání se situací z jara je ale podzimní zpřísňování pomalejší a váhavější. Vlády většiny evropských zemí se totiž snaží, aby opatření neměla tak bolestivé ekonomické dopady jako na jaře. A virová strategie Švédska se stále drží jen v rovině doporučení.
Pro lepší srovnatelnost vydává Oxfordská univerzita tzv. Stringency Index hodnotící opatření, ke kterým jednotlivé země přistupují. Ta pak převádí do jednotného ukazatele, který může nabývat hodnot mezi 0 a 100.
Vývoj indexu, který představila PPF banka, ukazuje rozdílný přístup jednotlivých zemí - na jedné straně Švédsko s liberálním postojem a na druhé straně zbytek Evropy se striktními jarními opatřeními.
Česká republika například patřila k zemím, které nejrychleji zavedly výrazně striktní opatření, zároveň ale nejrychleji opatření uvolňovaly, což vedlo k opětovnému zpřísňování.
Naproti tomu podzimní zpřísňování bylo pomalejší a váhavější, což se projevilo na rychlém šíření epidemie a zvýšení rizika, že restrikce bude nutné udržet delší dobu.
I když načasování zavádění nových opatření jsou rozdílná, propojená Evropa (zatím kromě Švédska, které jde vlastní cestou) směřuje k dalším výrazným restrikcím. Je však zřejmé, že se všechny země snaží, aby nebyly tak bolestivé jako na jaře.
V průměru je Stringency Index u druhé vlny pandemie nižší, a to i přesto, že počty nakažených rostou výrazněji. Ekonomické ztráty by tak měly být ve srovnání s první vlnou mírnější.
