Lex Voucher: Cestovní kanceláře nemusí vracet peníze | E15.cz

Není voucher jako voucher. Cestovní kanceláře musí zákazníky řádně poučit

Veronika Hejná

Až do konce srpna příštího roku nemusí cestovní kanceláře vracet peníze za neuskutečněné zájezdy. Umožňuje jim to zákon nazývaný Lex Voucher, který byl přijat ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na odvětví cestovního ruchu.

Cestovní kanceláře mohou ze zákona využít tzv. ochranné doby a ve výši zaplacené ceny či záloh vystavit poukaz na náhradní zájezd. Pokud by zákazník náhradní zájezd nevyužil v průběhu ochranné doby, která končí 31. srpna 2021, cestovní kancelář peníze vrátí.

Poukazy vystavené podle Lex Voucher musí splňovat určité náležitosti. I nadále však cestovky vydávají vlastní poukazy, které mohou být zvýhodněné, po uplynutí platnosti voucheru ale nebude mít zákazník právo na vrácení peněz. A tak není voucher jako voucher.

Mimořádné řešení mimořádné situace

Zákon se dotkne zájezdů od 20. února do 31. srpna letošního roku, které se neuskutečnily v důsledku zásahu vyšší moci, anebo byly splněny podmínky pro odstoupení zákazníka podle § 2535 občanského zákoníku z důvodu mimořádných okolností v místě pobytu.

Tím, že se zákon vztahuje na vztahy mezi zákazníky a cestovními kancelářemi zpětně, jde o vzácnou situaci, která by byla za normálních okolností nepřípustná. „Bohužel aktuální situace je na míle vzdálená normální situaci a zákony s celosvětovou pandemií moc nepočítají. Proto je třeba na zákon koukat i v tomto kontextu – jde o řešení mimořádné a nepředvídatelné situace,“ říká právnička Alžběta Kokešová z advokátní kanceláře eLegal. „To ale neznamená, že právní jistota a principy právního státu mají pauzu. Dá se očekávat, že dříve či později se zákon dostane před Ústavní soud,“ dodává.

Zákon je v rozporu též s evropskou směrnicí, nicméně obdobné řešení bylo přijato i v sousedních státech, ačkoliv ne ve všech z nich je přijetí poukazu povinné. „Své kolegy jsem informovala o řadě opatření, která jsme přijali a která mají za cíl pomoci subjektům podnikajícím v cestovním ruchu. Ta by měla oživit cestovní ruch po krizi způsobené dopadem onemocnění COVID-19,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová po neformální videokonferenci ministrů odpovědných v členských zemích EU za cestovní ruch.

Jak mezi poukazy rozlišit

Cestovní kancelář může zákazníkovi nabídnout vlastní poukaz, ve kterém mu přizná další výhody. Například oproti zaplaceným zálohám poukaz o několik procent navýší, anebo prodlouží platnost až do konce příštího roku. V tomto případě nejde o poukaz podle Lex Voucher. Přijetím takového poukazu dochází k narovnání a smluvní strany mezi sebou uzavírají novou smlouvu. S uplynutím doby, na kterou byl tento typ poukazu vystaven, právo zákazníka na zájezd zaniká a cestovní kancelář nemá povinnost finanční prostředky vracet.

„Mezi těmi poukazy je třeba rozlišovat. Poukaz podle Lex Voucher musí mít určité náležitosti – musí zde být uvedena částka, která odpovídá hodnotě dosud uhrazených plateb, identifikační údaje cestovky, datum začátku a konce platnosti voucheru. Konec platnosti je právě nejpozději 31. srpna 2021, což může být jedno z vodítek, jak poznat, o který poukaz jde,“ přibližuje Alžběta Kokešová s tím, že je cestovní kancelář povinna zákazníka řádně a srozumitelně poučit.

Za porušení informační povinnosti až pětimilionová pokuta

V případě, že se cestovní kancelář rozhodne využít ochranné doby, je povinna písemně o tom zákazníka vyrozumět a bez poplatků mu vystavit voucher nejméně v hodnotě veškerých uhrazených plateb. „Hodnota poukazu však nebude zahrnovat platby, které nejsou součástí smlouvy o zájezdu, například cestovní pojištění,“ upřesňuje ministerstvo v metodickém pokynu pro cestovní kanceláře.

Podle Lex Voucher musí cestovní kancelář zákazníka jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem poučit o jeho právech podle Lex Voucher, a to písemně. Součástí poučení je zejména informace pro zvlášť zranitelné skupiny, že mohou poukaz na zájezd odmítnout, poučení o právu cestovní kanceláře odložit povinnost vrácení uhrazených prostředků až do skončení ochranné doby s tím, že přijme-li zákazník náhradní zájezd, povinnost k vrácení peněz zaniká.

Zároveň cestovní kancelář zákazníkovi vysvětlí, že nevyužije-li nabídky náhradního zájezdu do konce ochranné doby, má kancelář do 14 dnů (tedy do 14. září 2021) povinnost vrátit veškeré uhrazené platby.

„Nesplnění nebo nesprávné splnění informační povinnosti může být kvalifikováno jako nekalá obchodní praktika,“ upozorňuje ministerstvo v metodickém pokynu. Porušení povinnosti pak může být podle zákona o ochraně spotřebitele sankcionováno pokutou až pět milionů korun.

Zákon nestanoví lhůtu, do kdy má cestovní kancelář oznámit, že využívá ochranné doby a vydává voucher. „V tomto bych vycházela ze lhůty, která je jinak určená pro vrácení peněz – tedy 14 dní. Zákon o tom ale mlčí. V případě, že cestovka se zákazníkem nekomunikuje, má zákazník samozřejmě právo obrátit se na Českou obchodní inspekci,“ uzavírá právnička Kokešová.

Autor: Veronika Hejná
 

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!