Berňák si jde pro kryptoinvestory. Urputněji než kdy dřív doměří daně z rekordních zisků
Státu pomohou s látáním rozpočtu i držitelé bitcoinu a dalších kryptoměn. Finanční správa očekává, že letos doměří výrazně vyšší daně z kryptoměnových zisků, chystá také častější kontroly. Problémy může mít kvůli nuancím danění krypta skoro každý, kdo se nakládání s virtuálními měnami ve vyšší míře věnuje.
Informace E15 ze zdroje blízkého Finanční správě potvrdilo Generální finanční ředitelství. Zatímco za období 2019 a 2020 Finanční správa doměřila řádově stovky milionů, za rok 2021 by měl rozdíl mezi skutečnými příjmy a ciframi (ne)uváděnými v daňovém přiznání činit přes miliardu korun.
„Na centrální úrovni byla opět detekována množina daňových subjektů, která řádně nepřiznala či neodvedla daň z příjmů plynoucích z těchto transakcí. Rozdíl mezi zjištěnými příjmy a údaji tvrzenými daňovými subjekty v přiznáních k dani z příjmů fyzických či právnických osob těchto subjektů činí souhrnně více než miliardu a bude prověřen v rámci standardní kontrolní činnosti příslušnými finančními úřady,“ uvedla Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
Co čeká svět kryptoměn v roce 2023. Podívejte se na video:
Krypto 2023: Přijde regulace?
• Zdroj: Videohub
Zmínila také plánované četnější a rozsáhlejší kontroly. Z důvodu rovnoměrnějšího zatížení kontrolních útvarů správce daně a počtu subjektů však budou další fáze kontrolní akce průběžnější než jedenkrát ročně a proběhnou ještě letos, a to na větším počtu subjektů,“ dodala Křehlová.
Finanční správa nicméně stále neví, jak tučný zdroj příjmů kryptoměny reálně znamenají. „Úkony správy daní prováděné v oblasti kryptoměn nejsou samostatně evidovány, proto není možné poskytnout žádné přesné statistické údaje,“ přiznala Křehlová.
Pro daňové experty není urputnější postoj Finanční správy překvapivý. Například šéf společnosti SimpleTax Kirill Juran zaznamenal několik indicií, které snahu státu vybrat více peněz na daních z krypta naznačují. „Je to třeba zvyšující se počet kontrol, které dorazí přímo k nám. Zde vidíme poměrně silný nárůst,“ vysvětluje Juran.
Stát má letos ideální příležitost k tomu, aby doměřil daně v citelném objemu. „Důvodem je bull run v roce 2021. Zahajování daňových kontrol má velká zpoždění. V roce 2021, kdy stál bitcoin necelých 70 tisíc dolarů, vydělal na kryptu skutečně skoro každý. A nedělám si iluze, že každý zdanil. Rok 2023 bude typicky prvním rokem, kdy se budou otevírat daňové kontroly za období 2021,“ doplnil Juran.
Pro mnoho držitelů krypta bude ale jeho správné zdanění představovat výzvu, přestože existují programy typu WhaleBooks či CoinTracking.org, které by měly umět stanovit daňový základ automaticky.
„Bez automatizačního nástroje se rozumně nedá zdanění krypta dělat vůbec. Software ušetří přes 90 procent práce, nicméně stále se nejedná o samospásné řešení. Žádný software nefunguje bez chyb. Máme interně velmi dlouhý manuál, kde všude námi užívaný software dělá chyby a co všechno je třeba při výpočtech opravit a zkontrolovat. Výpočet tak vyžaduje poměrně dost vysoce kvalifikované lidské práce,“ popisuje Juran.
„Samozřejmě také platí, že je krypto a krypto. Někdo má pár nákupů a prodejů za rok na jedné burze. To se pak můžete spolehnout na software více. Pokud však stakujete, lendujete, půjčujete si proti krypto kolaterálu na DeFi, máte airdropy, poskytujete likviditu, točíte NFT, tradujete deriváty a tak dále, pak začíná ten správný punk,“ načrtl daňový expert ze SimpleTax příklad, kdy se zdánlivě jednoduchá česká daňová pravidla dostanou do kolize s komplikovanou praxí.
Teoreticky je vše jasné: rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou kryptoměny se v Česku daní patnácti procenty. V případě, že příjmy přesahují 48násobek průměrné mzdy, vztahuje se na ně 23procentní daň.
V některých ohledech se Český přístup k danění krypta zásadně liší od sousedních zemí. V Rakousku dosahuje daň z kryptozisků 27,5 procenta a v Německu platí například roční časový test. Kdo tam tedy drží bitcoin či jinou virtuální kryptoměnu déle než rok, může ji posléze prodat bez nutnosti zdanění zisků. Ty však na Slovensku doprovází povinnost pro fyzické osoby platit zdravotní pojištění ve výší 14 procent. Drobní slovenští kryptoinvestoři jsou nicméně od zdaňovací povinnosti osvobozeni.
Českou praxi by však někteří politici – konkrétně poslanec za ODS Jiří Havránek – chtěli změnit. „Z mého pohledu jsou důležité dvě klíčové změny. Zaprvé zavedení časového testu, podobně jako u akcií, které zamezí takzvanému casino efektu. Zde nám může být inspirací například Německo.
Druhou úpravou je zdanění zisků z kryptoměn až ve chvíli, kdy dochází k přechodu na standardní měny (aktuálně podléhá zdanění i směna jedné kryptoměny za druhou – pozn. aut.) To by vedlo ke zjednodušení systému pro tradery a zároveň i pro následné státní kontrolní mechanismy. Tyto dvě úpravy by mohly výrazně zatraktivnit Českou republiku pro celý průmysl virtuálních aktiv,“ nechal se na podzim loňského roku slyšet Havránek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
