Europoslanci schválili komplexní regulaci kryptoaktiv. České firmy v ní vidí oprátku i naději

EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě

EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě Zdroj: E15 (Midjourney)

Europoslanci drtivou většinou schválili komplexní regulaci kryptoaktiv s názvem MiCA (Markets in Crypto Assets), jejíž finální návrh dojednalo české předsednictví Radě EU, už v dubnu tohoto roku. Nařízení, které je podle části expertů nejrozsáhlejší normou svého druhu na světě, obsahuje podle některých domácích kryptofirem problematická místa. Přesto také vzbuzuje nemalé naděje, že podnikání kolem kryptoměn bude dlouhodobě možné.

Regulace má vstupovat v platnost postupně, některá pravidla týkající se takzvaných stablecoinů začnou platit od července příštího roku, zbytek nařízení později. Část europoslanců volá po brzkém přijetí dalších regulací, neboť svět kryptoaktiv se za dobu projednávání MiCA změnil.

Přehnaná regulace byznysu s bitcoiny a spol. dlouhodobě patří mezi hrozby, které by mohly poslat cenu virtuálních měn dolů. Schválené nařízení MiCA s sebou ale podle podnikatelů nese i přes kontroverzní body několik příslibů. EU zároveň podle optimistů dává nařízením MiCA jasně najevo, že s kryptoaktivy do budoucna počítá a nehrozí tedy jejich plošný zákaz.

„Už pouhé vyjasnění toho, jaká pravidla vlastně platí, je pro celý obor neuvěřitelně přínosné. Stejně tak pro evropskou konkurenceschopnost,“ cituje server Coindesk Teanu Baker-Taylorovu ze společnosti Circle vydávající dolarový stablecoin USDC. V Evropě chce společnost vydávat stablecoin navázaný na euro. „Evropský kryptoprůmysl tak dostal přehledné předpisy, které scházejí v zemích typu Spojených států,“ uvedl zpravodaj návrhu Stefan Berger.

Data o stavu kryptotrhu v Česku za rok 2022

  • Objemy obchodu na burzách a směnárnách (v korunách): 53 miliard
  • Počet uživatelů burz a směnáren: 295 tisíc
  • Počet občanů ČR se zkušeností s kryptoměnami: 450 tisíc
  • Počet zaměstnanců v oboru: 1329 (hlavní pracovní poměr)

Pramen Česká kryptoměnová asociace

Česká kryptoměnová asociace se také zaštiťuje studií vypracovanou ekonomem Lukášem Kovandou a kolektivem z VŠE. Podle konzervativních odhadů by Česko mohlo do roku 2033 prostřednictvím odvětví kryptoaktiv získat téměř 40 miliard na daních a odvodech. Optimističtější odhady naznačují výnos kolem 256 až 362 miliard korun.

„Přijetí MiCA značí novou éru regulatorního dohledu na neregulovaných kryptotrzích, které mnoha začínajícím investorům způsobily těžké ztráty a více než dekádu sloužily jako útočiště podvodníkům a kriminálním organizacím,“ cituje agentura Bloomberg Ernesta Urtasuna z frakce Zelení/Evropská svobodná aliance.

Politik míní, že některé důležité aspekty kryptoaktiv zůstávají stranou regulace. „Neprodleně je potřeba další legislativní akce k doplnění chybějících částí MiCA,“ dodává Urtasun. Schválená regulace například výslovně nepokrývá fenomény typu nezaměnitelných tokenů (NFT) či decentralizovaných financí (DeFi).

Jedním z hlavních rysů MiCA jsou tvrdá pravidla pro kryptoměny pevně spjatá s kurzem standardních měn čili stablecoinů. Regulace se obecně dotkne subjektů vydávajících kryptoaktiva stejně jako poskytovatelů služeb s nimi spojených. Firmy spravující portfolio virtuálních měn svým klientům mají nést zodpovědnost za ztrátu kryptoměn a všechny subjekty, které zprostředkovávají služby spojené s kryptoaktivy, budou muset získat licenci. MiCA rovněž stanovuje minimální kapitálovou rezervu.

Bitcoin versus krypto

To jsou ve zkratce změny, které MiCA zavádí. Evropský orgán pro cenné papíry (ESMA) by měl také získat pravomoc omezit nebo zakázat působení kterékoli platformy operující na území Evropské unie. V českém prostředí by MiCA měla mít pro některé firmy zásadní dopady. V dobrém i ve zlém.

„Především je důležité si uvědomit rozdíly mezi bitcoinem a ostatními kryptoměnami. Ostatní kryptoměny totiž mají známé zakladatele, ať už v podobě jednotlivců, nebo dokonce firem, kteří ovládají emisi kryptoměny a často také vyplácejí dividendy z vkladů (u takzvaného stakingu), čímž tyto kryptoměny naplňují základní znaky cenných papírů. Proto není překvapivé, že se je úřady jako SEC (Securities and Exchange Commission) snaží regulovat,“ uvádí širší kontext Pavol Rusnák, spoluzakladatel společnosti SatoshiLabs, která vyrábí hardwarové peněženky Trezor.

„Je to ale likvidační nařízení. Manévrovací prostor pro citlivou implementaci nebude skoro žádný. Snažil jsem se zapojit do připomínkového řízení, nikdo se ale mými poznámkami nezabýval,“ vysvětluje šéf kryptosměnárny Simple Coin Pavel Niedoba.

Právě pro kryptobyznys této velikosti – tedy působící jen na poměrně malém českém trhu a bez silné kapitálové skupiny v zádech – může být těžké všem povinnostem dostát. Nejde jen například o povinnou výši hotovostních rezerv, ale také o nutnost získat licenci od regulátora. Předseda České kryptoměnové asociace František Vinopal míní, že náklady na její získání jsou obrovské. Očekávaný harmonogram MiCAOčekávaný harmonogram MiCA|Probinex

„MiCA řeší nejen kapitálové vybavení, ale zavádí i kyberbezpečnostní standardy a klade nároky na personální obsazení burz či směnáren,“ dodává Vinopal. Z pohledu domácího krypotbyznysu je ale momentálně zřejmě nejpalčivějším problémem přístup bank – po převzetí Equa bank ze strany Raiffeisenbank v Česku skončil poslední finanční dům relativně vstřícný vůči kryptobyznysu.

Podnikatelé v oboru přicházejí o bankovní konta, respektive mají problém s otevřením nových účtů. Varují, že bez přístupu k finančním službám nelze podnikat. V tomto ohledu mohou vzbuzovat některé přísné aspekty MiCA i naději.

„Banky se pouze chovají racionálně. Nemusí se nám to líbit, ale skutečnost je taková, že orientovat se v tom, kdo, co, jak dobře a jak bezpečně pro klienty v kryptu dělá, není pro banky jednoduché. Klasický argument, že firmy splňují zákony, podle mě nestačí. Splňovat dnešní zákony opravdu nestačí, protože nebyly napsané pro krypto. Musíme nejdříve bankám porozumět, abychom jim mohli pomoct se v kryptu vyznat,“ napsal v souvislosti s rušením účtů kryptobyznysu Nikos Balamotis, partner fondu Miton C a člen představenstva nejvýznamnější české kryptoburzy Coinmate.

„Až MiCA vstoupí v platnost, poskytovatelé budou mít licence. Požadavky jsou vysoké. Domnívám se, že pokud už regulátor někomu udělí licenci podle MiCA, měl by mít otevřenou cestu bez dalších překážek,“ doplnil Balamotise právní expert Oldřich Peslar.

I kdyby najednou v Česku operující banky přestaly být vůči kryptobyznysu podezřívavé, stále by domácí firmy čelily jedné problematické okolnosti. Česká kryptoměnová asociace brojí proti tomu, aby se orgánem udělujícím „kryptolicence“ stala Česká národní banka.

Podle kryptosměnárníka Niedoby je právě centrální banka největším nepřítelem tuzemského světa virtuálních měn. Vinopal z České kryptoměnové asociace volí jiná slova. Vyjadřuje obavy z toho, aby licenční řízení v tuzemsku netrvalo výrazně déle než v jiných státech, kde jsou veřejné instituce naladěny vůči kryptobyznysu vstřícněji. Týká se to třeba Pobaltí či Německa.

Boj s anonymitou

Europoslanci spolu s MiCA schválili také regulaci zaměřenou na sledování kryptoměnových transakcí (Transfer of Funds Regulation). Peněžní toky by měly být dohledatelné podobně jako klasické bankovní převody, alespoň při využívání centralizovaných služeb. Kryptoburzy budou muset například identifikovat odesílatele a příjemce každé kryptotransakce v hodnotě přes tisíc eur, zhruba 23 500 korun, kterou zprostředkovávají. Týkat se to má i převodů z burzy do vlastní hardwarové peněženky.

Právník se obává, že by licenční řízení v režii České národní banky trvalo neúměrně dlouho. „Určitě budeme zásadně vystupovat proti formalistickému přístupu, kdy se licenční a dohledové podmínky nastaví tak, že Česká republika nebude v rámci EU konkurenceschopná,“ dodává Vinopal.

Pro licenční řízení platí obecně, že kvalita žádosti a součinnost žadatele mají zásadní vliv na délku licenčního řízení. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že nařízení o trzích s kryptoaktivy počítá pro licenční řízení s velmi krátkými lhůtami, což společně s připravovanými prováděcími předpisy k nařízení bude klást na žadatele o licenci vysoké nároky při přípravě žádosti a co do součinnosti v průběhu licenčního řízení,“ doplnila již dříve za ČNB Denisa Všetíčková z odboru komunikace.

MiCA a české banky

Podle optimistických náhledů na kryptoregulaci by implementace MiCA mohla znamenat i to, že by se banky nezdráhaly zprostředkovávat investice do bitcoinu a krypta.

„Za předpokladu, že návrh MiCA bude schválen Radou EU a Evropským parlamentem v současném znění, můžeme potvrdit, že banky budou mít možnost nabízet investice do kryptoaktiv,“ uvedla již dříve mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

Současný přístup v Česku působících bank ale vyniká opatrností. Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý dříve přiznal, že je jeho zaměstnavatel v průběžném kontaktu se zástupci některých kryptosměnáren, aby spolu o rizicích praní peněz diskutovali. „Na možné změny evropských pravidel v oblasti obchodování s kryptoměnami budeme případně reagovat v situaci, kdy k těmto změnám dojde,“ dodal Hrubý. Další finanční domy deklarovaly obdobný postoj.

„Racionální přístup regulátora znamená, že se bude snažit naplnit to, co regulace chce, ale nepojme ji jako pověstný klacek házený pod nohy žadatelům o licenci. A v takovém případě se naše země může stát nástupním místem pro celou řadu nových subjektů včetně těch, které budou hledat cesty k působení na evropském trhu. Česko by pak mohly mít jako určitou domovskou zemi,“ uvedl v dřívějším interview spoluzakladatel advokátní kanceláře Blockchain Legal Radim Kozub.

Ještě jiný pohled na MiCA nabízí ekonom Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal, autor několika knih o bitcoinu. Podle něj jsou na regulaci problematické mimo jiné následující rysy. „Zaprvé u bitcoinu není časový test jako u akcií, což znamená, že se lidem kvůli daním vyplatí kupovat si pofiderní bitcoinová ETF, aniž by si koupili bitcoiny do hardwarové peněženky a měli je u sebe tak, jak to bylo navržené. Zadruhé hodnotový test, bez kterého musí podávat daňové přiznání kdokoli si koupí za bitcoiny jednu kávu. Zatřetí je daňovou událostí i směna jedné kryptoměny za druhou, což třeba u směny měn není,“ uvedl Stroukal.