Je bláhové věřit, že budoucnost bitcoinu bude jen růžová, míní tvůrci Trezorů na kryptoměny

I když podzimní cenová dynamika bitcoinu vypadá jako důsledek souhry příznivých okolností, nástup prudkého růstu kryptoměny předpovídal interní cenový model firmy na měsíc přesně. Už delší dobu se v SatoshiLabs při odhadování poptávky po jejich kryptopeněženkách řídí mimo jiné poučkou, že cena bitcoinu se vyvíjí ve čtyřletých cyklech. Během nich se střídá období poklesu a růstu. Aspoň tomu tak dosud vždy bylo, jakkoli minulé výnosy nemohou garantovat ty budoucí.

Celkové oživení kryptotrhu se projevuje i na tržbách Trezoru, dcery SatoshiLabs, jejíž obrat dosáhl v dosud rekordním roce 2021 skoro 1,5 miliardy korun při čistém zisku přes 800 milionů. Trezor nyní hlásí nárůst prodejů o 600 procent v období po amerických volbách ve srovnání s průměrnými čísly za období půl roku před nimi. 22. listopad byl dokonce prodejně nejlepším dnem v historii firmy. Spoluzakladatelé SatoshiLabs proto věří, že i aktuální cyklus pro ně nakonec bude z obchodního hlediska nejlepším v dosavadní více než desetileté historii firmy.

„Nikdy jsme přitom nesnili o tom mít firmu, kterou bychom sami řídili. My jsme spíše takoví ti ajťáci někde ze suterénu. Jako by se jenom náhodou stalo, že máme firmu o více než 200 lidech,“ popisuje Pavol „Stick“ Rusnák. 

VIDEO: Nejlepší investice? Najdete je v Číně, Indii i v Turecku, říká slavný finančník Guy Spier v pořadu Flow.

Guy Spier v pořadu Flow • Zdroj: e15

Oba úspěšní podnikatelé by nejen z tohtoo důvodu snadno mohli jít pohledem investičních pouček o finanční nezávislosti do důchodu. Dávají ale najevo, že na bitcoin a byznys kolem něj podobnou optikou hledět nelze. Finanční nezávislost je sice ústředním motivem oboru jejich podnikání, ale v úplně jiném smyslu, než jak ji vnímají například tradiční investoři.

„Jsme kromě toho ještě mladí na to, abychom šli do důchodu,“ říká Palatinus, v bitcoinové komunitě známý jako Slush. Ten před rozjetím byznysu s kryptopeněženkami ztratil 3092 bitcoinů, které zpětně viděno považuje jako obdobu zaplacení školného za to, aby se mohl posunout dál.

Když bitcoin není investice

Řada čtenářů teď začne přepočítávat aktuální kurz 3092 bitcoinů na koruny a vypočtenou hodnotu případně i porovnávat s žebříčkem miliardářů e15, jenže Palatinus dává najevo, že by mu podobné úvahy o bitcoinu coby výtahu ke korunovému nebo dolarovému bohatství přišly v rozporu s bitcoinovými ideály. Neustálému přepočítávání ceny bitcoinu na koruny totiž nefandí z principu.

„Hodně dlouho jsem měl problém s tím, když někdo mluvil o bitcoinu jako o investici. Většinou to potom znamená, že se takoví lidé akorát zaseknou na sledování rostoucích čísel na grafu a nemají potřebu řešit na bitcoinu nic jiného. Koncept takzvané antifragility bitcoinu, tedy vlastnosti charakterizované rčením ,co tě nezabije, to tě posílí‘, je založený na tom, že existuje dostatečně velká masa lidí, která mu rozumí do určité hloubky,“ upozorňuje Palatinus.

Veřejnosti dosud neznámá entita s pseudonymem Satoshi Nakamoto začátkem roku 2009 pustila kryptoměnu do oběhu mimo jiné se záměrem přinést světu takovou inovaci, která by ve světě peněz dokázala eliminovat nutnost důvěřovat nějaké centrální autoritě typu banky. Mezi vlastnosti bitcoinu proto patří, že transakce s ním nikdo nemůže cenzurovat nebo virtuální mince zkonfiskovat – za předpokladu, že si je majitel drží ve své vlastní kryptopeněžence. Kromě toho bitcoinů nemůže vzniknout více než 21 milionů, ať by byla poptávka po nich jakákoli. To je další rozdíl mezi největší kryptoměnou a standardními státními měnami, jejichž množství v oběhu je elastické.

„Já třeba bitcoin vnímám jako hodně defenzivní investiční nástroj. Ne ve smyslu toho, abych s jeho pomocí co nejrychleji vydělal co nejvíc, ale abych dokázal už vygenerovanou hodnotu dlouhodobě uchránit. Realita je prostě taková, že celý ten svět státních peněz postupně svou hodnotu ztrácí,“ doplňuje Pavol Rusnák.

Oběma průkopníkům, jejichž Trezor byl první kryptopeněženkou svého druhu na světě, dává dosavadní úspěch bitcoinu i jejich podnikání v neposlední řadě svobodu zabývat se tím, co je baví. Tím jsou i po více než deseti letech podnikání v oboru způsoby a možnosti, jak si spravovat bitcoin bez nutnosti spoléhat při tom na třetí strany typu bank či burz.

„Máme ten luxus vybírat si za náplň práce, co nás nejen baví, ale kde si myslíme, že máme přidanou hodnotu. Konkrétně u Trezoru to znamená, že hodně řešíme produkt jako takový. Jinak ale další větve našeho holdingu – sociální síť na anonymní směnu bitcoinu Vexl, aplikace Invity na co nejjednodušší nákup kryptoměn nebo čipová společnost Tropic Square – vznikly z toho, že jsme viděli potřebu náš záběr rozšířit,“ vyjmenovává Palatinus.

„Řešíme strategii produktu, ale rádi se také nimráme v technologických aspektech,“ dodává Rusnák. Obojí se odráží i na nejbližších byznysových plánech SatoshiLabs. Firma připravuje na příští rok spouštění dalších produktů, zároveň očekává výrazný posun v návrhu a testování vlastních bezpečnostních čipů. O těchto ambiciózních záměrech mluvil Palatinus v rozhovoru pro e15 již v létě 2020, ve kterém vysvětloval, jak úzce tento oborový úkrok stranou souvisí s principy kryptopeněženky Trezor.

„Bohužel trend nezávislosti a transparentnosti díky programům s otevřeným zdrojovým kódem, který začal někdy před dvaceti třiceti lety, výrobu počítačových čipů a komponentů dosud neovlivnil. Je plná patentů a tajností,“ popsal tehdy Palatinus s tím, že problém se netýkal jen Trezoru, ale obecně i mobilů nebo počítačů.

Krok do světa čipů

„Bezpečnostní čip je první zařízení, které se zapne, když se počítač, mobil nebo jiný přístroj nastartuje,“ zjednodušeně popisuje Rusnák obecné fungování čipu, který „hlídá“, zda je aktuálně nainstalovaný operační systém autentický a neobsahuje například nějaká tajná zadní vrátka. Záměrem SatoshiLabs, respektive dcery Tropic Square, je vyrábět takový bezpečnostní čip, jehož fungování je transparentní a ověřitelné. Tedy umožňuje ohlídat i pomyslného hlídače. Podobné úvahy – ač třeba mohou z pohledu laika místy působit jako projev ajťácké paranoie – jsou ale v současnosti z pohledu byznysu SatoshiLabs důležité i z jiného hlediska, které s navrhováním bezpečnostních čipů bezprostředně nesouvisí.

Důvodem je rozmach amerických burzovně obchodovaných fondů na bitcoin (ETF), které letos odstartovaly v USA a přilákaly na poměry nově odstartovaných ETF rekordní objem kapitálu. Investiční kolosy typu BlackRock pak za investované peníze nakupují a drží virtuální měnu ve prospěch klientů. Ti s ní nemohou sami nakládat a musejí de facto důvěřovat protistraně v podobě správců fondů: Bitcoin přitom podle svého ustanovujícího dokumentu vznikl jako internetová měna, která je přelomová právě tím, že žádnou důvěru vůči protistraně nevyžaduje. Řadě investorů ale může bitcoin ve formě ETF bohatě stačit, protože i na něm mohou v případě další exploze ceny slušně vydělat.

Palatinus přesto podle svých slov tento druh burzovně obchodovaných fondů jako konkurenci pro Trezor nevnímá. „Myslím, že v principu se to moc nekanibalizuje. Naopak. Mezi čím větší množství lidí se bitcoin dostane, tím je větší šance, že alespoň nějaké procento z nich půjde do hloubky a začne víc studovat principy bitcoinu. I při existenci ETF se dá bitcoin používat tak, jak byl zamýšlen.“

„Je ale důležité cosi jako vyvažování moci, aby nezůstalo 99 procent bitcoinů uzamčeno v rukách institucí typu BlackRock. Chceme posilovat protiváhu toho tradičního finančního systému, aby lidé skutečně mohli používat bitcoin podle původního záměru,“ dodává Rusnák. „Étéefka bitcoin pravděpodobně nezničí, nevidím, jak by mohla,“ navazuje Palatinus.

„Dovedu si nicméně představit scénáře, kde nějaké případné státní zásahy a přehnaná regulace vůči těmto burzovně obchodovaným fondům způsobí drsnou kryptozimu,“ nevylučuje ani riziko brutálního ochlazení celého trhu, které by se projevilo masivním poklesem cen kryptoměn a zájmu o ně. „Ani to by bitcoin nezničilo, ale mohlo by to negativně postihnout spoustu uživatelů, kteří si už teď třeba myslí, že má kryptoměna všechno za sebou. Že je dospělá a že už bude vše jenom růžové. To se může ukázat jako planá naděje,“ nenechává si zamotat hlavu cenovkou bitcoinu Palatinus, který si moc dobře pamatuje, jak s cenou bitcoinu a jeho vnímáním ze strany držitelů zamával krach ve své době největší kryptoburzy světa, japonské Mt. Gox.

„Její pád v roce 2014 byl z pohledu samotné existence bitcoinu a jeho konceptu zřejmě ten největší otřes. Dneska už to tak nevypadá, ale tehdy to byla naprostá katastrofa, kdy došlo ke zhroucení téměř celého tehdejšího trhu. Osmdesát procent obchodů s bitcoinem probíhalo tehdy na Mt. Gox, spousta lidí ani nevěděla, že kryptoměna může fungovat i v nějaké jiné formě než jako zůstatek na této kryptoburze,“ připomíná Palatinus a varovně dodává, že historie se sice neopakuje, má ale tendence se rýmovat. „Dovedu si představit, že něco podobného může nastat i dnes za předpokladu, kdy bude většina lidí za bitcoin považovat číslíčka, která má u brokera jako ETF.“