NA TISÍC PROCENT: Jak poznat, jestli se hodíte na investice do kryptoměn

Experiment redakce E15 s kryptoměnami nese zajímavé výsledky

Experiment redakce E15 s kryptoměnami nese zajímavé výsledky Zdroj: e15

Redakce deníku a serveru E15 si loni pořídíla trochu bitcoinu. Výnosy jejího experimentálního portfolia kryptoměn přesáhly za půl roku sto procent. Ostatně všichni, kdo v první polovině letošního roku investovali do bitcoinu či dalších podobných měn, se zřejmě dočkali hodně zajímavého podzimu. Adventní čas ale spíše než k přepočítávání zisku vybízí k pozastavení se a zamyšlení. Peníze nejsou na světě to jediné důležité a pamatovat by na to měli i ti, kdo uvažují o nákupu bitcoinu, či dalších virtuálních mincí.

Samozřejmě: nárůst kurzu bitcoinu se dal v souvislosti s půlením (halvingem) čekat, jak jasně vyplynulo z jedné dřívější ankety mezi odborníky na virtuální měny. Jeden z nich, Jakub Vejmola alias Kicom, v nedávno aktualizované prognóze tipoval, že by cena bitcoinu mohla jít před Vánocemi na 15 tisíc dolarů. Realita se ukázala ještě o sedm tisíc lepší.

Takové bilancování je vysoce příjemné a lze pochopit, že najednou projevují zájem o virtuální měny i úplní nováčci. Jenže pokud pro ně bude podobné přepočítávání zisků jedinou motivací k zapletení se s bitcoinem a spol., nebude to nutně příjemná jízda. Kryptoměny jsou natolik volatilní a zároveň pro laiky ještě ne zcela uživatelsky vyladěné, že bez dodatečné motivace se jich řada nováčků rozhodne zbavit z prostého důvodu – za ty nervy jim nestojí.

Ne všichni si uvědomují, že bitcoin rozhodně není jen technologický, ale do značné míry i ekonomický, politický a ideologický experiment s konceptem decentralizace. Ten má v případě kryptoměn řadu odstínů, které ještě nabývají na zajímavosti v době historicky nevídaných ekonomických stimulů vlád a centrálních bank.

Žádná autorita například nemá pravomoc vám zamítnout bitcoinovou transakci, stejně jako si libovolně „natisknout“ další a další mince. Vývoj a fungování bitcoinu se velmi hrubě popsáno odehrává v triádě programátoři-těžaři-uživatelé, což vzdáleně připomíná klasickou dělbu moci ve státech typu výkonodárná-zákonodárná-soudní.

Co se stane, když například těžaři kryptoměn přestanou být vlivem technologického pokroku zapotřebí? Nebude nakonec lepší, když by za fungování plateb ručili sami držitelé digitálních mincí, přičemž by ještě získali nárok na odměnu?

A nejsou nakonec virtuální měny i odpovědí na otázku, jak zajistit přístup k finančním službám i pro všechny obyvatele rozvojových zemí?

Patří bitcoin stále ještě mezi rizikové investice, nebo bezpečné přístavy pro uložení jmění? Jak zásadně by proměnila společnost případná kompletní odluka peněz od státu? Nastartuje bitcoin éru nějakého kyberpunku?

Každopádně vzletnost, až abstraktnost těchto otázek má čistě praktický záměr: pokud vás nic z výše naznačeného ani vzdáleně nezajímá, investice do digitálních mincí možná nebude pro vás.Alespoň nyní ne, kdy je celý obor stále ještě poměrně mladý – a nevyzpytatelný.