Salvadorci své měně bitcoinu nevěří. Češi doufají, že se díky nim zbaví daní z krypta

Salvador přišel jako první stát na světě s tím, že udělá z bitcoinu národní měnu. Část občanů proti plánu protestovala.

Salvador přišel jako první stát na světě s tím, že udělá z bitcoinu národní měnu. Část občanů proti plánu protestovala. Zdroj: profimedia

Bitcoin zaznamená symbolický průlom. Od úterý 7. září začne ve  středoamerickém Salvadoru platit zákon, podle něhož musejí obchodníci přijímat jako platidlo kromě dolaru i nejrozšířenější kryptoměnu. Stát prezidenta Nayiba Bukeleho je první zemí na světě, jež přijala bitcoin jako oficiální platidlo. Řada držitelů virtuálních mincí v Česku si od toho slibuje nejen další zhodnocení kryptoměny, ale i vlastní osvobození od povinnosti danit zisky z držení a prodeje digitální měny. Tuzemská finanční správa ale tato očekávání mírní.

Mezi některými českými uživateli sociálních sítí kolují opatrná očekávání, že Bukele by mimoděk mohl změnit nahlížení tuzemských úřadů na bitcoin. Pokud by se z něj stala oficiální zahraniční měna, mohla by v ideálním případě být uplatněna daňová výjimka na kurzový zisk. Nejde o zanedbatelná procenta.

Zisky ze směny bitcoinu a dalších kryptoměn je v Česku nutné danit patnáctiprocentní sazbou. Pokud celkové příjmy jednotlivce překročí 1,7 milionu korun ročně, od všech zisků nad tuto částku si musí odečíst dokonce 23 procent.

„Finanční správa setrvává na svém výkladu, tedy považuje virtuální měny za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou. Peněžní příjem z prodeje kryptoměny u poplatníka fyzické osoby, která není podnikatelem, podléhá zdanění jako příjem z převodu jiné věci,“ uvádí Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství.

Část odborníků nicméně varuje, že situace tak jednoznačná není. „S tímto výkladem se v případě uznání bitcoinu jako zákonného platidla nelze spokojit. Nevím, jak by chtěl stát uspět v případném sporu u soudu. Ďábel je ale podle mého soudu skryt v detailu, kdy je v zákoně uvedeno ,směna peněz z účtu vedeného v cizí měně‘,“ uvedla jednatelka společnosti Daněhned a odbornice na účetní problematiku digitálních měn Hana Trnková Kocourková.

„Co je však účet vedený v cizí měně,  když přemýšlíme o bitcoinu? Určitě to nebudou burzy, možná to bude digitální peněženka, ale všechny? Aby mohlo být navíc uplatněno osvobození, měl by být kurz cizí měny vyhlašován Českou národní bankou, což pro bitcoin zatím neplatí,“ dodala.

Dění v Salvadoru je ovšem pro držitele kryptoměny důležité i z jiného pohledu. Mohlo by přispět k tomu, aby zastánci bitcoinu vůbec nějakých zdanitelných zisků dosáhli díky případnému zhodnocení ceny kybernetických mincí.

Úspěch „operace bitcoin“ současně napoví, nakolik je necelých třináct let mladá digitální měna schopná obstát v každodenní praxi. Z čistě technologického hlediska má k tomu výrazně lepší předpoklady než ještě před několika lety. Postupně se prosazuje vylepšení bitcoinové sítě Lightning Network, které umožňuje zprostředkovat okamžité mikrotransakce.

Kryptoplatby obecně nejčastěji probíhají po naskenování QR kódu speciální mobilní aplikací. Salvador vytvořil oficiální státní bitcoinovou peněženku s názvem Chivo. Všichni její uživatelé obdrží do začátku kousek bitcoinu v hodnotě třiceti dolarů. Peněženka má fungovat i bez připojení k internetu, postačí připojení k salvadorské mobilní síti. 

Podobná vlastnost dosud nebyla u mobilních „kryptowalletek“ pravidlem. Bukele dále nechal po celé zemi rozmístit dvě stovky bankomatů umožňujících směnu dolarů za bitcoin a obráceně.

Salvadorská společnost a mezinárodní instituce však podobnou míru připravenosti na vstup bitcoinu do každodenního života nejsou. Agentura Moody’s nedávno částečně i kvůli kryptoměnovému experimentu snížila středoamerickému státu rating. Mezinárodní měnový fond Bukeleho krok kritizoval s tím, že postavení bitcoinu na úroveň státní měny představuje zkratku, kterou by nikomu nedoporučoval. Důvodem je mimo jiné údajně až příliš neekologická těžba kryptoměny či její náchylnost ke zneužití pro praní špinavých peněz. 

Podobně kritičtí jsou i sami Salvadorci. Podle průzkumu Středoamerické univerzity (UCA) provedeného na vzorku 1281 respondentů téměř sedmdesát procent z nich nesouhlasí s tím, aby se z bitcoinu stala v jejich zemi zákonná měna. Pouze pět procent dotazovaných uvedlo, že rozumí tomu, k čemu kryptoměna slouží a jak se používá.

„Zákon o bitcoinu byl přijat extrémně rychle bez patřičné technické studie nebo veřejné debaty,“ uvedl pro The Guardian Ricardo Castañeda ze Středoamerického institutu fiskálních studií. Bitcoin by teoreticky měl představovat nouzové řešení pro Salvadorce bez bankovního účtu – v zemi se 6,5 milionu obyvatel jich je většina.

Pětinu HDP země navíc tvoří prostředky, které do ní posílají emigranti. Tyto transfery by měla kryptoměna zlevnit a zrychlit. Podle hlavního analytika Markets.com Neila Wilsona ovšem salvadorský experiment nepředstavuje nic jiného než snahu autokratického režimu přilákat k sobě pozornost.

Bukele s přelomovým bitcoinovým oznámením přišel letos poté, co mediální prostor žil už měsíc kritikou „justičního puče“, tedy kontroverzního odstavení státního zástupce a několika soudců Nejvyššího soudu. Znepokojení nad ním vyjádřil i Washington.

Připomeňte si principy fungování bitcoinu: