Leží tak trochu ve stínu známějších turistických oblastí v regionu, ať už za rezorty v Thajsku, nebo za poloostrovem Langkawi, jednou z nejoblíbenějších destinací v Malajsii. Pokud někdo hledá skutečný klid a panenskou přírodu, odlehlý ostrov Tioman dokonale splní jeho představy.
Legenda praví, že podobu ostrova na sebe vzala dračí princezna, která letěla navštívit svého milého do Singapuru. Omámená krásou Jihočínského moře se však rozhodla na místě spočinout a nabídnout útočiště pro mořeplavce. Je tedy zřejmé, že samotná cesta z pevniny na třicet kilometrů vzdálený ostrov může být dobrodružná. Začíná v malém přístavním městě Mersing, odkud je jediným pravidelným spojením malý trajekt, který se mnohdy vydává na svou cestu za nepříliš příznivého počasí. Během monzunových dešťů tak mohou být dvě hodiny cesty kolem malých ostrůvků dlouhé i pro zkušené mořeplavce.
Když se však dvacet kilometrů dlouhý a deset kilometrů široký Tioman vynoří z mraků, je to pohled jako z filmů o Jurském parku. Příkré kopce porostlé pralesem sahají až do výšky jednoho kilometru, dávají přitom jasně najevo, že ostrov je domovem pro lidi až ve druhé řadě. Tioman má jen lehce přes dva tisíce trvalých obyvatel, a ačkoliv turisté tuto cifru znásobí hned několikrát, na prvním místě je na Tiomanu bohatá fauna a flóra.
Veškerý lidský život se soustředí pouze na pobřeží rozeklané mnohými skalisky. Prsty na obou rukou pak stačí ke spočítání vesnic a obcí, které se na malém ostrově v Jihočínském moři nacházejí. Největší z nich, hlavní město Tekek, přitom nabízí veškerý servis od banky a pošty až po obchod s alkoholem. Jeho prodej je v muslimské Malajsii silně regulován a je tak jediným zbožím, za které si ve srovnání s Českem turista připlatí. Limonáda v plechovce stojí v přepočtu deset korun, snídaně v bistru padesátikorunu a vydatná večeře o dvacet korun víc.
Nulová infrastruktura
Při příjezdu na Tioman trajekt postupně staví ve všech vesnicích, což má prostý důvod. Na ostrově je minimální silniční infrastruktura, auta lze potkat pouze v hlavním městě Tekeku a v obci Juara, která se nachází na opačné straně ostrova. Jde o jediná obydlená území, která skrze džungli spojuje dlážděná silnice plná serpentin. Kdo se na ni vydá například na skútru, rozhodně se dočká od místních obyvatel doporučení, jak silnici zdolat. Každoročně na méně než desetikilometrovém úseku zemře hned několik lidí, další desítky skončí s krvavými šrámy. Právě skútry se sajdkárami jsou nejčastějšími dopravními prostředky po miniaturních vesnicích.
Pod hladinou
Pobyt na ostrově, který je pro většinu cestovatelů pouze jedinou zastávkou při putování po jihovýchodní Asii, však rozhodně neznamená jen motoristické zážitky. Nejoblíbenější aktivitou je na Tiomanu nepochybně potápění a šnorchlování, a to díky mnohým korálovým útesům jak na hlavním ostrově, tak na řadě okolních ostrůvků a skalních útvarů.
Objevovat podmořský život se na malých člunech vydávají lidé všech národností i věkových skupin. Malé žraloky pozorují z těsné blízkosti svých sasanek klauni očkatí, hejna tisíců malých rybek naopak nechávají naprosto v klidu líné mořské želvy. A pokud zájemce narazí na zkušeného průvodce, ukáže mu v průběhu celodenního výletu zátoky a skaliska, kde se vyhne i možným davům a podmořskou krásu bude moci sledovat nerušeně.
Jde to i po souši
Skutečnost, že mezi většinou vesnic a městeček na ostrově je nemožné dopravit se autem nebo motocyklem, přitom otvírá mnohem zajímavější způsoby, jak se po Tiomanu pohybovat. Jedním z tipů může být túra mezi vesnicemi Air Batang a Salang na východě ostrova. Obě obce spojuje pralesní stezka, která vede podél elektrického vedení, jež severnější obci zásobuje energií. Několikahodinový trek skrze temnou džungli dá rychle zapomenout, že se člověk nachází v dovolenkové destinaci, pocit dobrodružství umocňují nejen všudypřítomné opice a varani, ale také pavouci a hadi, zpravidla však dostatečně bojácní. Cestu mezi vesnicemi si je možné zpříjemnit v některé ze zátok, kde písčité pláže nabízejí absolutní soukromí a klid.
Většina turistů i místních ale preferuje spíše přepravu malými motorovými čluny. Ty je možné si pronajmout nebo využít pravidelné linky jezdící podél pobřeží od severu až na jih. Právě tam, nedaleko vesnice Mukut, lze v horách navštívit malebné vodopády, jejichž chladná voda je ve srovnání s teplým mořem velice příjemným osvěžením.
Rodinný byznys
Osvěžit se lze samozřejmě také v mnoha restauracích, které se nacházejí v každé z vesnic a obcí. Turistický ruch patří mezi hlavní příjmy ostrovanů, vývoj samotné infrastruktury přitom ovlivnily muslimské zvyklosti. Podle nich dědí majetek nejen nejstarší syn, ale odpradávna všichni potomci. Vesnice okupované kdysi jedinou rodinou se tak staly atomizovanými společenstvími, ve kterých žijí desítky až stovky vzdálených příbuzných. Každá z rodin se přitom snaží najít vlastní přivýdělek – některá provozuje obchod, jiná ubytování, další pak restauraci a přepravní službu. Zpravidla Evropané nebo Australané pak na ostrově provozují bary nebo potápěčské školy.
Také kvůli rodinným vazbám je doposud Tioman místem téměř nepolíbeným velkými hotelovými rezorty. Ubytování lze nejčastěji nalézt v malých klimatizovaných chatkách, v těsné blízkosti života místních. Vesnickou atmosféru umocňují také tiomanské zákony – žádná z budov na ostrově nesmí mít více než dvě podlaží.
Porcelánová minulost
Život na ostrově ovlivňuje také historická pozice dopravního uzlu. Důsledkem není pouze existující bezcelní zóna na Tiomanu, ale také mix kultur, který se nejjasněji projevuje například v gastronomii. Ta je i v celé Malajsii významně ovlivněna nejen sousedním Thajskem, ale také Indií či Čínou, která v minulých staletích ostrov využívala při obchodních plavbách. Dodnes je možné na plážích najít kousky porcelánu, který byl zásadním obchodním artiklem.
Podívejte se, jak to vypadá na ostrově Tioman:
