Dětský hokej: rivalita vytlačila radost | E15.cz

Dětský hokej: rivalita vytlačila radost

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Touha hrát za prestižní klub láká řadu malých hokejistů. Snaha vyniknout se ale může obrátit proti nim.

Vstávání v půl páté ráno, cesty na tréninky, dovolená jen kvůli zápasům a několikatisícové částky za výstroj. Tolik věnovali rodiče čtrnáctiletého Matiase Čepelíka z Ústí nad Labem jeho touze hrát hokej za prestižní klub HC Slovan Ústečtí Lvi. Po osmi letech ale Matias ztratil o hokej zájem úplně.
„Totálně se psychicky zhroutil. Začal si stěžovat na bolesti břicha a nechtěl už chodit na tréninky,“ říká Matiasova matka Monika Čepelíková. Rodiče museli s chlapcem vyhledat odbornou pomoc. „Byli jsme s ním v dětské pedagogicko-psychologické poradně v Ústí. Svěřil se nám, že ho trenér dal na druhou kolej, a tak to psychicky neunesl,“ vysvětlila Čepelíková.

Rivalové v brance

Matias hrál hokej už od školky. Ke sportu ho přivedl jeho otec, bývalý hráč HC Slovanu Liberec. „Hokej si vybral Matias sám. Odmala byl hodně hyperaktivní, takže jsme uvítali, že si energii vybije při trénincích,“ uvedla Matiasova matka. Tréninkovou zátěž snášel dobře. „Ve druhé třídě se rozhodl, že chce chytat a pracoval na sobě,“ doplnila Čepelíková. Změna k horšímu nastala v době, kdy Matias začal hrát žákovskou ligu. Když přecházel z páté do šesté třídy, přešel i v hokeji do vyšší kategorie a měl nového trenéra.
„Do té doby se synem problémy nebyly. Pak ho ale nový trenér nechával jen minutu v brance a zbytek utkání Matias proseděl na střídačce. Nakonec ho nebrali ani na zápasy a kluk nechápal proč. Trenér mu to nedokázal vysvětlit,“ míní Čepelíková.
Podle Martina Šnajdra, který Matiase trénoval, ale není chyba na jeho straně. „Matias byl vynikající brankář, ale nebyl sám. Do týmu přišli další dva kluci, kteří chytali stejně dobře. Musel jsem je během zápasu prostřídat,“ hájí se trenér. Mnohdy také mají rodiče jiné představy, než jsou možnosti jejich dětí. „Domnívají se, že mají doma dalšího Jágra nebo Haška. Ale na špici mezi profesionály se podaří dostat jen málokomu,“ podotýká Šnajdr.

Profesionální zábava

Souhlasí s ním i ústecký psycholog Petr Křenek. „Rodiče někdy neodhadnou síly svých dětí a vkládají do nich přehnané ambice. Vystavují je ale strachu ze selhání a pocitu nedostatečného výkonu,“ konstatoval Křenek. Sport by měl být podle něj pro děti hlavně zábavou. „Dnes se už z dětských sportů stávají poloprofesionální záležitosti. Původní zábava, smysl pro čest a pravá radost z vítězství už se kvůli penězům z hokeje, ale i fotbalu vytratily,“ dodává psycholog.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video