Pult centrální ochrany liberecké městské policie šetřil peníze některým podnikatelům. Zařízení, které má stejný princip jako ostraha bezpečnostních agentur, funguje zdarma a má hlídat hlavně městský majetek.
V minulosti na ně ale městská policie připojila i devět soukromínků. Mezi nimi byl například dům spolumajitele největší stavební firmy Syner Jiří Urban, společnost Geoprint, u které radnice tiskla svůj zpravodaj, krajský zdravotní rada za ODS Jaroslav Krutský či kulturní měsíčník Kalendář Liberecka, jehož spolumajitelem je bývalý poslanec za ODS Tomáš Hasil.
Nové vedení radnice jim smlouvy vypovědělo. Chybu přiznává i současný ředitel strážníků Ladislav Krajčík, který smlouvy po předchůdci zdědil.
Některé smlouvy jsou hodně staré. Proč se nikdo neozval? Není to proto, že šlo o lidi spojené s bývalým vedením města. A to by se mu nemuselo líbit?
Ne. Prostě jsme řešili jiné věci a tohle jsme nepovažovali za tak naléhavé. Do funkce ředitele jsem nastoupil v srpnu 2008. Půl roku před mistrovstvím světa. Na ně jsme se museli připravit. Pak jsme se pustili do reorganizace městské policie, zřizovali nové odbory, měnili styl práce. Pult nebyl tím nejdůležitějším. Dostalo se na něj až na podzim loňského roku v souvislosti s přípravami systému kvality ISO. Ale uznávám, že jsme to měli řešit dřív.
A se stalo, že se na pult připojili i soukromníci?
Na to neumím odpovědět, nebyl jsem u toho. Ale myslím, že na vině jsou i nejasná pravidla, která by přesně stanovila, koho a za jakých podmínek můžeme na pult připojit. Nikdy jsme ale za to peníze nebrali.
Ale hodně peněz jste určitě ušetřili těm, kteří byli připojení.
Neplnili jsme funkci hlídací agentury. Ta má ještě další povinnosti. Například střežené objekty pravidelně kontrolovat. To my neděláme. Náš pult tak může obsloužit mnohem víc objektů, než je tomu nyní. Vyjíždíme jen, pokud hlásí alarm. A když už hlídka vyjede na místo, projde oblast, zkontroluje auta, pořádek. Dělá svoji práci.
A měli jste v poslední době nějaký poplach ze soukromých domů nebo firem?
Nepamatuji se ani na jeden výjezd. Na základě hlášky pultu vyjíždíme málo. Jen asi desetkrát do týdne a většinou je to planý poplach. Někdo špatně zakóduje, nechá otevřené okno nebo omylem zavře uvnitř kolegu a odejde. Mnohem víc volání máme na tísňovou linku 156. Těch je zhruba 170 týdně. K tomu nám píší lidé maily, máme speciální linku pro neslyšící nebo pro důchodce. další výzvy přijímáme z městských schránek. Pult je jen zlomek z nich.
Kolik objektů a jakého druhu dnes pult hlídá?
Je to kolem sto šedesáti objektů od mateřských škol, přes ústavy a domovy, které zřizuje stát. Dále základní školy, úřady až po neziskovky. Ne všechny budovy patří městu. Jsou tam i objekty strategického významu, například rozhlas.
Smlouvy jste vypověděli. Znamená to, že v tuto chvíli už žádného soukromníka nehlídáte?
Nemělo by to tak být. Ale, jak jsem řekl, běží smluvní lhůty. Zbývá doladit technické detaily. Vypnout signál, přesměrovat ho.
Jak to bude dál?
Pravidla pro využívání pultu centrální ochrany už máme připravená. Jen se musíme domluvit s radnicí, jestli jejich formulaci nechá na policii nebo ji bude schvalovat rada.
A co se týká vás?
Jsem ředitel a jsem za to odpovědný. Je na vedení města, jak kauzu posoudí.
