Kdyby se teď někdo probudil z dvacetiletého spánku u kašny na jihlavském náměstí, utrpěl by šok. Náměstí už se nejmenuje Míru, ale Masarykovo. Jiné je však hlavně využití městských domů. Před rokem 1989 bylo na náměstí šest hospod a bufetů.
Dnes je jich čtyřiadvacet, přičemž nedávno jich bylo třicet. Jen jedno pohostinství bez náhrady zaniklo: kavárna Passage na horním náměstí. Ta patřila v socialismu k jedinému výslovně nočnímu podniku ve městě, kde byla zavírací hodina kolem čtvrté ráno.
Dostat se do pravidelně plného baru s působivým interiérem nebylo jednoduché. U mříže stál vyhazovač, a když dva hosté podnik opustili, dva z fronty pustil dovnitř. Po revoluci kavárna upadala, dům chátral a na jeho balkoně rostly stromky. Dlouho šlo o jediný neopravený dům na náměstí. Po rekonstrukci zde vznikly obchody a banka.
V přízemí „pasáže“ byl také vyhlášený bufet. „Tehdy byla populárnější hotová jídla, guláše, omáčky, „vepřoknedlo“, ptáček. Mladí měli rádi smažené žampiony nebo sýr, někde tatarský biftek. Teď jsou upřednostňovány minutky, tehdy to nebylo obvyklé,“ vzpomíná Jiří Vetchý. Před rokem 1989 byl v Jihlavě vedoucím podniku Restaurace a jídelny. Podnik provozoval většinu restaurací ve městě. Jen Grandhotel spadal pod Interhotel a hospůdky na menších městech a na venkově provozovala Jednota. Jediný soukromník byl v Třešti.
Tři knížata jsou raritou
Jihlavskou raritou je restaurant Tři knížata na náměstí. Hostinec – tehdy U divého muže – zde byl už v 16. století. Jeden z renesančních paláců na náměstí obývá od dob socialismu dodnes restaurace U vévody Albrechta. Na sklonku osmdesátých let byl znovuotevřen hotel Zlatá hvězda, který je však dlouhodobě uzavřen. Nyní je v domě už jen herna.
Vyhlášenou „putykou“ nevalného ražení byl bufet Alfa, který plnil dobové zprávy z černé kroniky. Dnes je v domě restaurace Bohemia. Oblíbený byl Sklípek jen o kousek výš na stejné straně náměstí. Dnes zde funguje Sportbar a střídavě další podniky. Dům prochází neustálými proměnami interiéru i provozovatelů. V roce 1994 tady bylo otevřeno i první kasino na Moravě, už roky neexistující.
Oblíbený byl i „mlíčňák“
Své místo si podržel na horní straně náměstí mléčný bufet, oblíbený už za socialismu. Dnešní rocková hospoda Mikulka v ulici Matky Boží byla za socialismu tichou vinárnou, kde se sedalo při svíčkách. Radniční restaurace, vedlejší bar a podzemní disko vznikly po odkládané rekonstrukci v roce 1994. Předtím byl zchátralý dům desetiletí uzavřen.
Málokterá z jihlavských hospod si dodnes podržela původní místo, kolorit i klientelu. Takovou byla do nedávné rekonstrukce už zmíněná poslední „starosvětská“ restaurace v centru Jihlavy U tří knížat, odkud zněla i v poledne tahací harmonika, stejná zůstala Smíchovská restaurace v Legiodomu, Plzeňská pivnice v Husově ulici, či Plechanda nad zoologickou zahradou. Oblíben byl nyní přestavovaný výletní hostinec Lyžař u Zborné či Lesácká krčma na Lesnově. Ta koncem osmdesátých let po výbuchu plynu vyhořela a byla srovnána se zemí.
Hospody se od roku 1973 dělily do pěti cenových skupin, přičemž nejlepší byla „výběrová“ a pátá skupina byla takzvaná „čtyřka“. Kategorie se měly lišit cenami i kvalitou, která ale vždy neodpovídala. V Jihlavě byly jen podniky II. až IV. kategorie. Nejluxusnějším podnikem za socialismu byl Grandhotel na Komenského ulici, noční život kromě Passage kvetl i v Legiodomě a v kavárnách Krystal na Žižkově a Slavia v Komenského. Největší provozovatel RaJ měl v posledních letech socialismu na jihlavském okrese asi padesát podniků. Dnes je jen v samotné Jihlavě asi 360 barů, hospod, kaváren a restaurací.
