Kam na podzimní výlet? Do Českého ráje na Trosky

Zříceniny hradu Trosky.

Zříceniny hradu Trosky. Zdroj: David Malík

Hrad ze 14. století stojí na vulkanických sopouších zvaných Baba a Panna a tvoří symbol a dominantu Českého ráje
Jeho nezaměnitelný charakteristický tvar lze pozorovat z rozličných míst v okolí.
Pískovcové skály v Českém ráji.
Pískovcové skály v Českém ráji.
Pískovcové skály v Českém ráji.
6
Fotogalerie

Začátek listopadu přináší do Českého ráje nejenom zklidnění ruchu na pěších stezkách i cyklotrasách, ale také nádherně vybarvené podzimní listí, které kontrastuje s šedými pískovcovými skalami. Naše nejstarší chráněná krajinná oblast nabízí bezpočet výletů i vícedenních vandrů, my jsme se vydali na jednodenní výlet z Turnova přes Hruboskalské skalní město na hrad Trosky.

Přibližně patnáct kilometrů dlouhý výlet mezi Turnovem a Troskami zahrnuje to nejlepší, co krajina Českého ráje může nabídnout – vyhlídky na skalní města, starobylé hrady i malebné rybníky. K vidění jsou ale i méně známé zajímavosti, jako jsou třeba tesané pískovcové reliéfy nebo symbolický hřbitov horolezců.

Zlatou stezkou Českého ráje

Cesta z Turnova až po hrad Trosky vede po červené turistické značce, která nese označení Zlatá stezka Českého ráje. Spojuje Mladou Boleslav, Turnov a Jičín, vine se jako had kolem všech významných míst v oblasti a měří skoro sto dvacet kilometrů. Jde o jednu z našich nejstarších dálkových turistických tras, která vznikla jako projekt Klubu českých turistů v roce 1937 propojením jednotlivých kratších úseků v jednu komplexní stezku. 

Dny jsou na začátku listopadu už docela krátké, takže kdo chce do cíle dorazit za světla, musí vyrazit zavčasu. Stoupání od železniční zastávky z údolí Jizery vede na první vyhlídku u skály Hlavatice. Osamocenou skálu zdobí od roku 1894 vyhlídka, ke které vede ocelové točité schodiště. Výhled na Turnov a vzdálený ještědský hřbet je odměnou za úvodní námahu, to nejlepší ale teprve přijde!

Široká lesní cesta vzápětí vstupuje do rozlehlých bučin zbarvených do teplých podzimních tónů a nedaleký skalní hrad Valdštejn pak doslova tone v záplavě oranžového bukového listí. Hrad Valdštejn patří v sezoně k nejoblíbenějším cílům, v pozdním podzimu ale na hradním nádvoří nebývá ani živáčka a absolutní ticho na vyhlídkách ruší jen šumění listí ve větru.

Necelý kilometr od červené značky leží roubený Kopicův statek, který patří mezi nejpozoruhodnější památky pojizerské lidové architektury. Odbočky a našlapaných kilometrů není třeba litovat, protože nedaleký les ukrývá mnoho kamenných plastik s tématem přírody i našich dějin, které do kamenů a skal vytesal bývalý majitel statku Vojtěch Kopic.

V kolébce českého horolezectví

Janova vyhlídka je prvním rozhledem Hruboskalska, na který výletníci cestou od Turnova narazí. K samotnému výhledu je třeba odbočit z červené značky, ale zacházka určitě stojí za nádherné výhledy na Čertovu ruku a skály Majáku. Odtud lze sestoupit po modré značce k patám skal, sceneričtější cesta skrz Hruboskalsko vede „horem“ po vyhlídkách.

Hruboskalsko patří mezi největší skalní města Českého ráje, pískovcové věže tu dosahují výšky přes padesát metrů a oblast se díky tomu stala kolébkou pískovcového horolezectví u nás. Čeští i saští lezci zdolávali stěny ve „Skaláku“ nebo též Dračích skalách již od počátku minulého století a pod Mariánskou vyhlídkou najdeme symbolický hřbitov horolezců.

Český ráj patří spolu s oblastí Labských pískovců a Adršpachem k tradičním horolezeckým oblastem, kde vznikla a rozvinula se tradice pískovcového lezení u nás. Přestože pískovcových horolezeckých terénů je ve světě mnoho, pouze v České republice, v Německu a v Polsku se lezení na písku vyvinulo v samostatnou lezeckou disciplínu.

Červená značka postupně obchází vyhlídky U Lvíčka a Na Kapelu s dalšími nádhernými pohledy na pískovcové věže. Široká lesní cesta prochází arboretem Bukovina s mohutnými a exotickými stromy, až nakonec vyústí na silnici u zámku Hrubá Skála.

Mariánská vyhlídka v Hruboskalském skalním městě patří mezi nejoblíbenější a jistě stojí za trochu delší zacházku od páteřní červené značky. Mezi vystupujícími skalami lze odtud pozorovat blízký zámek Hrubá Skála, připomínající orlí hnízdo, vzdálenou nezaměnitelnou siluetu Trosek i nejvyšší vrchol Českého ráje Kozákov. 

Kolem Věžáku na Trosky

Za Hrubou Skálou cesta opět vede do hlubokého lesa a pokračuje jím k údolí Jordánky. Soustavě několika rybníků zde dominuje Věžický rybník, lidově zvaný Věžák, patřící mezi nejhezčí rybníky Českého ráje. Zdejší skály jako by vyrůstaly přímo z vody, vylézt se na ně dá od hráze, odkud vede strmá cesta na skalní plotny s hezkým rozhledem.

Může se hodit

Délka trasy: 15km přímou cestou, včetně všech popsaných zacházek přibližně 20km

Náročnost: celodenní pěší výlet vede po značených turistických cestách v relativně snadném terénu

Věžák se mimo jiné objevil ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, je to největší z celkem osmi rybníků v okolí, které spadají do přírodní rezervace Podtrosecká údolí. Všechny obejít by byl výkon, ale alespoň dva další z nich Krčák a Vidlák, zpříjemňují cestu k hradu Trosky.

Jakmile cesta vystoupá z údolí k obci Tachov, objeví se dvě typické skalní věže zříceniny hradu Trosky. Hrad bývá obvykle v listopadu již uzavřen, takže je možné si v klidu vychutnat pohled na něj ze sklizených jabloňových sadů. Hrad ze 14. století stojí na vulkanických sopouších zvaných Baba a Panna a tvoří symbol a dominantu Českého ráje, jeho nezaměnitelný charakteristický tvar lze pozorovat z rozličných míst v okolí.

Tady náš podzimní výlet v podstatě dospěl do svého konce. Ještě je ale třeba sestoupit od hradu k železniční zastávce, odkud jede vlak zpět do Turnova.