Komplikovaná hranice městečka Baarle aneb Jaké to je mít kuchyni v Belgii a obývák v Nizozemsku?

Hraniční čára půlí třeba i obchody.

Hraniční čára půlí třeba i obchody. Zdroj: Vladimir Pomortzeff

Na každodenních pochůzkách překročíte hranici mnohokrát.
Někteří si pochutnávají v Nizozemsku, jiní v Belgii...
Pamětní deska na počest definitivního ustanovení státní hranice na území města Baarle.
Popisné číslo domu na belgickém území.
Žlutě jsou hranice Baarle, modré jsou belgické enklávy uvnitř nizozemského území.
14
Fotogalerie

Každá země má své výhody i nevýhody. Obyvatelé městečka Baarle na hranici Belgie a Nizozemska si mohou užívat přednosti obou. Důvodem je hraniční čára, která město křižuje skrz naskrz a leckdy protíná i domy nebo vchodové dveře.

Městečko Baarle se pyšní nejkomplikovanější hraniční čárou ve světě. Přestože leží v Nizozemsku, čtyři kilometry od nizozemsko-belgické hranice, značná část města patří Belgii. Jde tedy o takzvanou enklávu, kdy je belgické území úplně obklopené územím Nizozemska.

Aby však situace byla ještě o něco složitější, belgická část města netvoří jednu jedinou enklávu, ale je doslova nakrájená na dvě desítky parcel různé velikosti, které jsou promíchané s parcelami spadajícími pod Nizozemsko. Některá belgická územíčka tak tvoří pouze pár bloků, nebo dokonce i pár domků. Aby to bylo ještě nepřehlednější, belgické enklávy mají v sobě sedm dalších enkláv, tentokrát nizozemských, oddělených od zbytku Nizozemska jen desítkami metrů. Vypadá to trochu jako rozkládací ruská matrjoška: kus nizozemského území se nachází uvnitř území Belgie a to je celé obklopeno Nizozemskem.

Stokrát denně přes hranici

Na první pohled ale vypadá Baarle úplně stejně jako desítky dalších měst v tomto regionu. Nejsou zde žádné pozoruhodné památky ani kanály. Přesto sem ročně zavítá přes sto tisíc návštěvníků, a to právě díky podivuhodné hraniční čáře.

V realitě to vypadá tak, že během krátké procházky tímto zvláštním městečkem překročíte státní hranici nesčetněkrát. Stačí jednoduše přestoupit přes bílé křížky na chodníku a je tu Belgie. Za malý okamžik jste zpátky v Nizozemsku. Zajdete na kávu v nizozemské kavárně, ale nakupovat jídlo budete již v belgickém obchodě. Občas domy na jedné straně ulice spadají pod Nizozemsko, ale na druhé straně již platí belgické zákony. Jednotlivé budovy dokonce leží hned na území obou států.

Potvrzeno historií

Tato neuvěřitelná situace má své kořeny ještě ve středověku a je výsledkem složitých smluv mezi feudály Brabantského vévodství, kteří si navzájem prodávali a vyměňovali kousky území po celá staletí. Podpisem vestfálského míru v roce 1648 se hranice panství okamžitě proměnily v hranice dvou států, nezávislého Nizozemska a území dnešní Belgie, tehdy ještě kolonizované Španělskem.

Po vzniku samostatné Belgie v roce 1830 se několik komisí snažilo situaci kolem hranice na území města Baarle vyřešit, ale bez výsledku. Belgicko-nizozemská Maastrichtská smlouva z roku 1843 tento prapodivný stav zakonzervovala až do dnešních časů. Hraniční čára byla definitivně potvrzena smlouvou z roku 1995.

Rozpůlený sklad lihovin

Belgická část města Baarle se oficiálně jmenuje Baarle-Hertog a administrativně náleží k belgické provincii Antverpy. Nizozemská část nese název Baarle-Nassau a patří k Severnímu Brabantsku. Dnes tvoří belgické území celkem 22 enkláv, oddělených od mateřského státu několika kilometry nizozemského území. Uvnitř těchto belgických enkláv se nachází sedm malých územíček patřících Nizozemsku. Úplně nejmenší belgická enkláva má velikost zhruba 60 krát 30 metrů. Nejmenší nizozemská enkláva uvnitř belgické enklávy je pouze o pár metrů čtverečních větší. Vešla se na ni jenom půlka skladu lihovin, zbytek skladu už je v Belgii.

Ve většině případů vede státní hranice podél hranic pozemku. Existuje ale spousta výjimek, kdy hranice rozděluje jednotlivé pozemky, nebo dokonce i jednotlivé budovy včetně městské radnice. Zahrádka ležící na území cizího státu je tady docela běžná věc. Není neobvyklé, že se kuchyně domu nachází v Belgii a obývací pokoj už v Nizozemsku.

Čachry s příslušností

Tento zmatek částečně způsobili i sami obyvatelé města. Před časem v Nizozemsku platila povinnost zavírat restaurace o něco dřív než v sousední Belgii. Majitelé restaurací proto zakládali podniky přímo na státní hranici a pak v určitý čas už jenom přemísťovali stolky i se zákazníky na belgické území.

Nizozemským obyvatelům města se v minulosti rovněž vyplatilo umístit dětský pokoj na území Belgie, protože vojenská povinnost v Belgii byla kratší než v Nizozemsku. To ale skončilo mezistátní dohodou, která stanovila, že obyvatelé náležejí k tomu státu, ve kterém se nacházejí hlavní vstupní dveře do domu. Pro jednodušší rozlišení je na popisném čísle budovy od té doby znázorněna vlaječka příslušného státu. Našel se ovšem i takový dům, kde hranice procházela prostředkem vchodu, proto si zdejší obyvatelé mohli zvolit státní občanství podle svého přání. Dostali pak dvě různá popisná čísla s nizozemskou i belgickou vlajkou.

Výhodná dvojakost

Baarle má přes 9000 obyvatel, z toho třetina žije na belgickém území a zbytek v Nizozemsku. Město spravují na jedné radnici dva městské úřady, jsou tady dvě školy a dva kostely. Policejní stanice je jedna a nachází se na území Nizozemska, ale slouží zde společně belgičtí a nizozemští policisté. Ve městě jsou dvě pošty a dvě služby odvozu odpadu. Stejnou ulicí tak denně projíždějí listonoši a popelářské vozy obou států. Něco se ovšem již podařilo v minulosti propojit. Například město má společný vodovod, elektřinu dodává belgická společnost Electrabel, další belgická společnost IVEKA poskytuje služby kabelové televize. Ve městě působí šest mobilních operátorů, tři belgičtí a tři nizozemští. Obyvatelé Baarle ale dostali výjimku a mohou volat svým sousedům na území cizího státu za místní tarify, nikoli za ceny mezinárodních hovorů.

Dnes je tu státní hranice skoro symbolická, některé výhody pohraniční polohy města si ale obyvatelé užívají dodnes. Třeba v Belgii jsou výrazně levnější pohonné hmoty, potraviny je zase lepší nakupovat v sousedním Nizozemsku. Obchody se zábavní pyrotechnikou se nacházejí většinou v belgické části Baarle, protože belgické zákony kontrolující prodej tohoto zboží nejsou tak přísné jako v Nizozemsku. Na konci roku proto přijíždí do Baarle mnoho nizozemských turistů, aby si koupili výbavu na oslavu silvestra. Většinu návštěvníků ale láká do města právě podivuhodná hraniční čára. Ročně jich sem přijíždí zhruba 140 000.