Čeští akademici sepsali monumentální dílo o zániku

Příčinou vzestupu Hitlera k moci nebyl versailleský systém a válečné reparace, ale neschopnost Němců uznat porážku v první světové válce, píše kniha

Příčinou vzestupu Hitlera k moci nebyl versailleský systém a válečné reparace, ale neschopnost Němců uznat porážku v první světové válce, píše kniha Zdroj: profimedia.cz

Dobrá zpráva na úvod: blížící se bankrot části Evropské unie a rozpad pološíleného experimentu jménem euro nebude ve skutečnosti z hlediska dějin znamenat nic fatálního. Nenastane žádná tma ani spálená krajina, naopak rozvrat životaneschopného, neživotného, bude nová příležitost pro vše živé.

„Kolaps ve skutečnosti neexistuje… v mnoha případech tyto kolapsy, ať již vymyšlené nebo skutečné, končí novým pozitivním vývojem – novým počátkem,“ píše pro někoho možná překvapivě v úvodu sborníku prací Kolaps a regenerace jeden z hlavních editorů Miroslav Bárta. I tak by se ve zkratce dalo popsat motto knihy, jejíž záběr vyrazí dech. Od lovců-sběračů a prvních zemědělců přes keltskou civilizaci, starou Čínu, římskou říši, stát českých Boleslavů až po rozpad osmanského či britského impéria, Rakousko-Uherska a Československa. V tom je její hlavní přednost i slabina.

Editoři více než osmisetstránkového sborníku (sešlo se zde na třicet textů českých akademiků, vědců či viceguvernéra ČNB) nezastírají, že se inspirovali u stěžejní práce Kolapsy složitých společností od Josepha Taintera (česky v roce 2009). Ta stále díky erudici autora, svěžímu, čtivému jazyku i zajímavým závěrům představuje benchmark oboru. Přesto český následovník má svůj smysl.

Především důrazem na národní dějiny či lidi v prehistorické české kotlině. Tak zatímco zánik keltské civilizace na českých územích je již dostatečně proprán, mezi lahůdky knihy se zařadí bezesporu stať o vzestupu a pádu říše českých Boleslavů, komparativní studie husitství z pera historického esa Petra Čorneje, pád stavovského státu po Bílého hoře nebo rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa Roberta Kvačka.

To platí i pro drtivou většinu příspěvků věnovaných kolapsům v dalších částech zeměkoule: španělské impérium, osmanská říše či úpadek Velké Británie po druhé světové válce. Obzvláště je třeba vypíchnout příspěvek Ondřeje Housky, který přesvědčivě vyvrací, že by nacisty k moci ve třicátých letech v Německu vynesla tvrdost versailleského systému a poválečné reparace (inflace byla nejvyšší v letech, kdy Němci neplatili, naopak když platili, problém s inflací neexistoval). Na druhé straně text věnovaný pádu Římanů bere události až příliš povšechně. Kolaps a regenerace není již s ohledem na Tainterovu knihu příspěvek přelomově objevný či převratný (s několika výjimkami), spíše však vyčerpávající a komplexní. V tom je spolu se zdůrazněním českých dějin jeho hlavní síla.

Miroslav Bárta, Martin Kovář a kolektiv: Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur

Nakladatelství: Academia, 2011
Hodnocení: 80 %