Druhou květnovou neděli nosí děti kytice maminkám. Devatenáctiletá Mirka ze Zlína by ale spíš měla přemýšlet, jak udělá radost svému otci Miroslavu Glabovi. Ten totiž v neděli 20. června slaví Den otců a dárek si určitě zaslouží. Svou dceru vychovává od jejích třinácti let sám. Sedmička u příležitosti zatím málo známého svátku zjišťovala, jak se žije mužům s podobnými příběhy.
Vaření, žehlení, praní
Příběh Miroslava Glaby je výjimečný. Před sedmi lety se rozvedl s manželkou, se kterou měl dvě dcery. O ty se pak rozdělili. „Bylo to přání holek, samy se rozhodly, že jedna bude s matkou a druhá se mnou. Soudní znalec v posudku uvedl, že to je rozumné řešení, takže to nakonec dopadlo dobře,“ pochvaluje si Glaba.
První chvíle nebyly úplně jednoduché. „Mirka tehdy měla třináct let, museli jsme se odstěhovat do pronajatého bytu, musel jsem se učit vařit, prát, žehlit, prostě se starat kompletně o celou domácnost,“ říká Glaba.
Postupně společně s dcerou všechno zvládli. „Bylo to těžké, ale tím, že se dcera rozhodla zůstat se mnou, ve mě vložila obrovskou důvěru. Tu člověk nesmí zklamat. Ne každý chlap je stavěný na to, aby dělal všechny ženské domácí práce, ale kvůli dceři jsem to prostě zvládnout musel,“ dodává Glaba.
Situaci ještě ztížil fakt, že dcera byla právě v pubertě. „Kdykoliv mohla jít za matkou, starší sestrou, v tom problém nebyl. Je šikovná. Dokonce i moje první kuchařské pokusy, které nedopadly vždycky úplně dobře, přešla shovívavým mlčením,“ popisuje Glaba.
Den otců ale neslaví. „Nezdá se mi to nijak důležité. Jsem rád, že alespoň jednu dceru jsem mohl vychovávat. Dnes má devatenáct, žádné negativní stopy na ní rozvod a moje péče nezanechaly, což je dobře,“ dodává Glaba.
Sám s malým synem
Sám s pětiletým synem Markem žije i šestatřicetiletý Tomáš Maňák. Před třemi lety se rozvedl s manželkou. „Měla problémy, které jí nedovolovaly se o Marka postarat. O jejích potížích nechci mluvit, ale byly závažné. Dokonce tak, že jsem musel nastoupit na otcovskou dovolenou.
Zaměstnavatel mi vyšel vstříc, pomáhali mi moji i manželčini rodiče, takže jsme všechno zvládli,“ říká Maňák, který pracuje jako konstruktér.
Dnes už je nad věcí a užívá si radostí se všetečným předškolákem, „Naučil jsem se postupem času všechno. Vařit i péct. Žijeme si v pohodě a nic nám nechybí. Jezdíme na lyžích, na kole i na bruslích, děláme si výlety a momentálně se těšíme na dovolenou do Jeseníků,“ říká Maňák.
Malý Marek maminku stále navštěvuje. „Jsem rád. I když naše soužití dopadlo krachem, Marek má právo i na mámu. Vždycky se za ní těší, a to je fajn,“ pochvaluje si Maňák.
Dítě v péči otce? Výjimka
Oba muži patří mezi několik ojedinělých případů, soudci jinak svěřují děti do péče otcům jen výjimečně. „Poměr vyznívá ve prospěch matek, což je ale logické. Vůbec nezáleží na tom, jaký soudce případ posuzuje. Rozhodují důkazy a nemalou roli hraje i přání dítěte,“ tvrdí zlínský soudce Josef Holcman, který má pro častější úspěch matek u soudu jednoduché vysvětlení. „Otcové jsou schopní mnohdy poskytnout lepší materiální zázemí. To je, stejně jako pevnější ruka, potřebné až ve vyšším věku. Především pokud se jedná o menší děti, je mimořádně důležitá mateřská láska a cit,“ dodává Holcman.
Střídavá péče
Mnohem více je otců, kteří se o děti starají formou střídavé péče. Děti v takovém případě pendlují mezi oběma rodiči a u každého z nich bydlí určitý čas. To je i případ Vlastimila Dvořáka, který se každý druhý týden stará o syna Jana. „Myslím, že dětí se nerad vzdává každý otec. Je přece normální, když s ním chci být. A pokud to nejde pořád, tak alespoň touto formou,“ říká Dvořák.
Odborníci však upozorňují, že střídavá péče není úplně nejlepším řešením pro dítě. „Mělo by to fungovat tak, že rodiče pronajmou pro dítě byt a střídavě tam s ním bydlí. Ale pokud se neustále stěhuje jen dítě, je to špatné řešení. Jen ať si tito rodiče někdy vyzkouší každý druhý týden bydlet jinde. Taky by se jim to nelíbilo,“ uvedl soudce Holcman.
Úskalí střídavé péče si uvědomuje i Dvořák. „Samozřejmě že to pro syna není jednoduché. Pokud ale nemám jinou možnost, tak jsem rád za střídavou péči. Snažím se to klukovi co nejvíce ulehčit,“ dodává Dvořák.
Muži si při sporu, zda mají usilovat o svěření dětí do své péče, často nechávají poradit od odborníků. „Většinou chtějí vědět, jak nastolit řád krátce po rozvodu. Když se jim tohle podaří, zajímá je, jak vztahy vyladit,“ říká poradce Michal Vybíral z Ligy otevřených mužů.
Tátové postupují podle něj ve výchově jinak. Lákají je dobrodružství. „Žena je z principu více pečující a snaží se dítě ochránit. Chlap s ním jakoby experimentuje, je mu bližší třeba záliba ve zbraních a sportu,“ uzavřel pedagog Vybíral.
Neznámý Den otců
Nejen tátům samoživitelům je určený mezinárodní Den otců. Ti šťastnější se dočkají třeba večeře a příjemných chvil s manželkou či přítelkyní. Ale většina mužů nejspíš s nadšením neobrací kalendář a nevyhlíží 20. červen.
„Zvuk Dne otců je přesto rok od roku lepší. Trend začíná fungovat. Podnikli jsme oficiální kroky k tomu, abychom z něj udělali významný den. Nepovedlo se. Budeme ho prosazovat nadále. I v neformální podobě. Den matek je zatím jiná kategorie. Myslím si ale, že Den otců bude mít za pár let stejný zvuk. Opravdu tomu věřím,“ uvedl předseda Ligy otevřených mužů Martin Jára.zatím neznají motiv činu. Mohly za ním stát Toflovy podnikatelské aktivity.
