Někteří z nich se ztratili, jiní utíkají před minulostí. Už více než dvě stovky lidí hledají policisté na Olomoucku. „Podstatnou část hledaných osob tvoří mladiství, kteří utíkají z výchovných ústavů. Druhou skupinou jsou lidé, kteří po vynesení rozsudku odmítli nastoupit výkon trestu. Vyhýbají se vězení,“ vysvětlila policejní mluvčí Jitka Dolejšová.
Jak vypadá pátrání po hledaných lidech v praxi, popsal Sedmičce jeden ze zkušených olomouckých policistů. „Musíme se vyptávat v terénu. Začínáme u rodiny. Ptáme se ale i kamarádů nebo třeba v hospodě, abychom našli nějakou stopu. Není to vždy zrovna příjemné,“ tvrdí vyšetřovatel. Jako marná mu občas připadá práce s útěkáři. „Když nějakého mladíka najdeme a předáme ho do ústavu, stává se, že za deset minut uteče a my jej máme v pátrání zase znovu,“ řekl policista, který už chronické útěkáře dobře zná.
Když se policisté z pátracího týmu zadívají na fotografie hledaných osob, prakticky hned vědí, o koho jde. „Většinou jsou to takové ty malé ryby,“ komentoval sbírku portrétů vyšetřovatel. Hledaní neplatí alimenty, mají za sebou vloupačky, podvody nebo řízení v opilosti. Jedna z hledaných, Olomoučanka Michaela Koukalová, je odsouzena za úvěrový podvod, ale k vězeňské bráně nepřišla. Za sérii podvodů je vydán zatykač i na Zdeňka Ptáčka a Pavel Dvorský se tři roky skrývá, protože by měl sedět ve vězení za neplacení výživného. Rudolf Richter má zase na svědomí krádeže a Roman Venhuda přebývá neznámo kde, protože neplatil daně. Všichni volí raději život ve skrýši než za mřížemi.
„Stalo se ale, že se nám jeden muž přihlásil sám. Prý už to nemohl vydržet. Byli jsme u něj dokonce po domovní prohlídce se psovodem. Manželka tvrdila, že není doma, policisté ale našli místa na půdě a v kůlně, kde byly matrace a kde asi přebýval,“ uvedla Dolejšová. Zkušenosti policistů vypovídají i o tom, že některé země se drobnými trestnými činy vůbec nezabývají.
Od roku 1998 pátrají policisté i po Jiřím Masopustovi, o němž vědí, že žije ve Spojených státech. Jeho tvář je mezi všemi ostatními na policejních webových stránkách. Před čtrnácti lety odebral zboží a nábytek za téměř jeden milion korun, a nikdy svým dodavatelům nezaplatil. Poslední stopa vede do New Yorku. I když byl na Masopusta vydán příkaz k vydání, odvolal se.
„Využil amerického práva ochrany a podal na Českou republiku stížnost za nezákonné držení ve vazbě,“ uvedla Dolejšová. Spuštění soudní a úřední mašinérie mu na pár let zajistí klidný život.
V Česku jde o měsíce
V případě, že se lidé skrývají na českém území, mají podstatně menší šanci, že na ně policisté nepřijdou. Odhalení úkrytu se ve většině případů počítá na měsíc, i když ti nejfikanější dokážou policistům unikat i několik let. Olomoučtí kriminalisté letos vyhlásili pátrání ve více než osmi stovkách případů, z nichž sto čtyřicet mělo nastoupit do vězení.
„Loni jsme pohřešovali osmaosmdesát dětí a nezletilých. Kromě čtyř případů většina z nich utekla z domova,“ uvedla Dolejšová. Podle policistů se ale stává i to, že někdo z rodiny uteče záměrně, aby se osamostatnil. „Příbuzní nám ohlásí, že dotyčného pohřešují. Pokud ho ale najdeme a zjistíme, že si nepřeje být v kontaktu s rodinou, musíme to respektovat a jen jim oznámíme, že je v pořádku,“ vysvětlila Dolejšová.
Nejdéle pohřešovaným je dnes na Olomoucku šestatřicetiletý muž, který v dubnu 1993 odešel do práce a už se nikdy nevrátil. Nikomu nezanechal žádný vzkaz.
