#####První tři dny se marodí zadarmo
Firma či podnikatel nebo jiná instituce, která má zaměstnance, vyplácí nemocným prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (PN) nebo karantény náhradu mzdy. A to zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn a splňuje také podmínky nároku na nemocenskou. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny - při dočasné PN od čtvrtého pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne), a to jen v době trvání pracovního vztahu. Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění a zaměstnavatel ji vyplácí na základě předložení dokladů o PN (tím je rozhodnutí o vzniku dočasné PN a rozhodnutí o ukončení dočasné PN nebo potvrzení o trvání PN, trvá-li PN déle než 14 kalendářních dnů). Vypočítává se z průměrného výdělku, který se stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku PN nastupoval zaměstnanec na dovolenou. Náhrada mzdy se do výše nároku podle zákoníku práce nedaní, zaměstnavatel si v roce 2009 polovinu částky, kterou zaměstnancům zúčtoval podle zákoníku práce na náhradě mzdy v kalendářním měsíci, odečte z pojistného odvedeného v tomto měsíci. Z náhrady mzdy do výše nároku podle zákoníku práce se neplatí pojistné na sociální či zdravotní pojištění.
#####Právo na kontrolu
Kromě této povinnosti má zaměstnavatel oprávnění kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné PN. O této kontrole pořizuje písemný záznam, ve kterém uvede výsledek kontroly. Pokud při kontrole zjistí porušení režimu, zasílá zaměstnavatel záznam o kontrole dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Může dát také příslušné OSSZ podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné PN a ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Stejně tak může požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné PN a o rozsahu a době povolených vycházek. Nemocenského pojištění nově nejsou účastni společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou společností odměňováni, a členové v družstvech, kde podmínkou členství v družstvu není pracovněprávní vztah k družstvu. Tyto osoby odhlásí zaměstnavatel do 31. 1. 2009 a současně oznámí, zda činnost těchto osob zakládá účast na důchodovém pojištění. Dále je zaměstnavatel povinen písemně ohlásit příslušné OSSZ do 31. ledna 2009 smluvní zaměstnance a zaměstnance, jejichž zaměstnání je od 1. ledna 2009 zaměstnáním malého rozsahu, tj. zaměstnáním, ve kterém je sjednán započitatelný příjem nižší než rozhodný příjem (v roce 2009 činí rozhodný příjem dva tisíce korun) nebo není sjednán vůbec.
