OBRAZEM: Tragické střety vlaků. Podívejte se na pět nejhorších železničních nehod v české historii

Nehoda vlaků u Českého Brodu, která se stala 14.7.2020

Nehoda vlaků u Českého Brodu, která se stala 14.7.2020 Zdroj: ČTK / CTK / Správa železnic

Pomník připomínající tragickou vlakovou nehodu u Stéblové
Vlakové neštěstí u Stéblové
Dobová fotografie, zachycující události po vlakovém neštěstí u Stéblové
Pan Josef David, kterému při tragédii v roce 1960 zahynula maminka, jeho otec byl těžce raněn
Ohořelá jízdenka z tragédie, která se zachovala
23
Fotogalerie

Při srážce osobního a nákladního vlaku mezi Úvaly a Českým Brodem, která se stala v úterý, zemřel jeden člověk a více než třicet cestujících bylo zraněno. Smutná bilance vlakového střetu nicméně svým rozsahem zdaleka nedosahuje rozměrů netragičtějších neštěstí, která se v historii železnice na území Česka stala. Připomínáme pět z nich.

14. listopad 1960 - železniční nehoda u Stéblové   

Nejtragičtější dopravní nehoda v historii vlakové dopravy u nás. Tragédie se tehdy stala v podvečerních hodinách na trati Pardubice - Hradec Králové, která je dnes označena jako Trať 031. Přibližně jeden a půl kilometru od stanice Stéblová se srazil osobní vlak číslo 608 s osobním vlakem číslo 653. 

Následky střetu ještě zhoršil fakt, že na místě vypukl požár. To kvůli žhavému uhlí, které se vysypalo z topeniště parní lokomotivy vlaku 608 a zapálilo naftu unikající z motorového vozu, který naopak vedl vlak číslo 653. 

Nehoda si vyžádala 118 mrtvých a 110 zraněných osob. Některé zdroje uvádí čísla o několik jednotek menší, avšak obecně se počítá s touto nelichotivou statistikou. 

Jako viníci nehody byli shledáni členové posádky vlaku číslo 608. Ten údajně odjel ze stanice Stéblová bez povolení výpravčího. Všichni přeživší členové posádky dostali několikaleté tresty. Média byla tehdejším režimem instruována, že o nehodě nesmějí podrobněji informovat, aby nebyla poškozena pověst socialismu. 

24. prosinec 1953 - železniční nehoda u Šakvic

V počtu obětí a zraněných druhá nejtragičtější vlaková nehoda se stala na štědrý den roku 1953 na trati Brno - Břeclav u stanice Šakvice. V ranních hodinách se zde srazil rychlík jednoucí z Brna a osobní vlak, který stál ve stanici Šakvice. To vše se událo za plné rychlosti rychlíku. Při nehodě byl poškozen také rychlík právě přijíždějící z Bratislavy. 

Nehodu nepřežilo 103 lidí. Dalších 83 bylo zraněno. Informace o počtu obětí se i v tomto případě opět rozcházejí. Některé zdroje totiž přidávají ještě tři mrtvé a celkem 102 zraněných. 

Nehoda se podle oficiálního vyšetřování stala především kvůli hrubé nedbalosti posádky rychlíku, která měla být v době nehody pod silným vlivem alkoholu. 

20. prosinec 1943 - železniční nehoda ve Kbelích

I hlavní město si prožilo jednu z nejhorších vlakových nehod v historii. Ta se stala 20. prosince roku 1943 na jednokolejné trati mezi zastávkami Kbely a nádražím v pražských Satalicích u přejezdu ulice Hornopočernická. Tehdy se zde před šestou hodinou ranní čelně srazily dva osobní vlaky číslo 1111 a 1160.

Ve vozech, které přepravovaly především dělníky z továren ve Vysočanech, Letňanech a Čakovicích, tehdy na místě zemřelo celkem 23 osob a 110 se zranilo. Později však na následky zranění zemřelo dalších 19 lidí a celkový počet mrtvých tak poskočil na číslo 41. 

Hlavní příčinou srážky bylo podle vyšetřování nedorozumění na výhybně. Ta byla shodou okolností ten den nově otevřena, spolu se zastávkou Praha-Kbely. Jako viník nehody byl konkrétně označen výpravčí Antonín Pospíšil. 

21. prosinec 1950 - železniční nehoda v Podivíně

V pořadí třetí prosincové neštěstí se stalo v Podivíně na Břeclavsku. Tragédie se stala na železničním přejezdu, kde se srazil rychlík číslo 25, jedoucím z Bratislavy do Brna, s autobusem ČSAD. Podle přímých svědků vlak autobus roztrhl a táhl sebou ještě několik desítek metrů. 

Nehodu nepřežilo 34 osob a dalších 56 bylo zraněno. Představitelé tehdejšího režimu však nikdy přesná čísla nezveřejnili. Neoficiální údaje tak uvádí celkem 45 mrtvých. 

Za nehodu byl zodpovědný signalista na železničním přejezdu v Podivíně. Autobus nejdříve zastavil před přejezdem, neboť byly závory staženy dolů kvůli osobnímu vlaku číslo 708. Ten přejel a signalista závory zvedl i přesto, že se k přejezdu blížil další vlak. A to rychlík číslo 25. Muž byl později za svůj čin odsouzen na pět let vězení. Byl to podle tehdejších zákonů nejvyšší možný trest. Zemřel po třech letech pobytu za mřížemi. 

11. prosinec 1970 - železniční nehoda u Řikonína

I poslední z pětice nejhorších vlakových nehod se udála v prosinci. Tentokráte se jednalo o nehodu mezinárodního expresu číslo 57 Pannonia. Dva jeho vozy se 11. prosince 1970 zřítily z viaduktu na trase Brno - Havlíčkův Brod do říčky Libochovky. Samotná nehoda mezinárodního expresu proběhla v návaznosti na srážku lokomotivy, ke které došlo krátce předtím.

Nehodu nepřežilo celkem 31 osob. Třicet z nich byli Poláci. Počet zraněných se tehdy zastavil na čísle 18. Vyšetřování nehody opět ukázalo na lidskou nedbalost. 

Podívejte se na krátký dokument o vlakové nehodě u Řikonína:

Vlakové neštěstí ve světě

Za nejtragičtější vlakovou nehodu historie je považováno smetení pobřežního expresu číslo 50 vlnou Tsunami na Srí Lance. Událost se stala 26. prosince roku 2004 a zemřelo při ní těžko uvěřitelných více než 1700 osob. 

Nehody se ale nevyhýbají ani těm nejvyspělejším zemím světa. Tragickou ránu dostala železniční doprava například ve Španělsku. U města Santiago de Compostela vykolejil 23. července 2013 vysokorychlostní vlak. Celkem tehdy zemřelo 79 lidí a více než 160 jich bylo zraněno. Hlavním viníkem neštěstí byl označen strojvedoucí, který vjel s vlakem do zatáčky příliš vysokou rychlostí. Jde o druhou nejtragičtější vlakovou nehodu v Evropě za posledních 25 let.

Přehled deseti nejhorších vlakových nehod světa najdete také na webu vtm.zive.cz >>>

Tou první je nehoda u německého městečka Eschede. Na lince Hanover - Hamburg ve dvouset kilometrové rychlosti vykolejil 3. června 1998 vysokorychlostní vlak. Z celkem 287 cestujících jich 101 nepřežilo a 88 se zranilo. 

Video zachycující vykolejení vlaku v Santiagu de Compostela (video obsahuje drastické záběry, je nevhodné pro citlivé diváky - pozn. red.)