Původně tam sídlil sklad obchodu se železem, který měl zázemí v malých stavbách poblíž. Po znárodnění vše využívala armáda a po sovětské okupaci zabrala ruská vojska. Od jejich odchodu prázdné prostory mezi ulicemi Laurinovou, Palackého a Mjr. Frymla chátrají. Nyní pozemky využije záchranná služba, která v současnosti působí hned vedle.
„Potřebujeme garáže pro sanity, mycí box a parkovací místa pro zaměstnance,“ říká ředitel Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek. Přístěnky zčásti ze dřeva, cihel i panelů proto půjdou k zemi.
Pro největší stavbu, takzvanou Glűcknerovu slévárnu, zatím hledají využití.
„Snad cokoli bude lepší než to, co tam stojí nyní. Projít koncem Palackého ulice k můstku přes koleje se po setmění bojím. Mohl by se tam lehce někdo schovávat a nikde ani živáčka,“ přiznává Jana Poláková, která okolo chodí z práce na autobus. Prostory ostatně často kontrolují strážníci.
Ti do budov, z jejichž blízkosti vyjíždí pomáhat sanitky, míří často, někdy obden. „V podobných místech nacházíme nejčastěji bezdomovce, lidi, po kterých pátrá policie, či drogově závislé,“ říká mluvčí boleslavských strážníků Ondřej Kubala.
Muži v uniformě tam proto nahlížejí, jakmile zjistí, že se dovnitř někdo dobýval. Stalo se také, že si obyvatelé z ulice všimli světla a zavolali je. Rekonstrukce určitě pomůže.
Konec zlodějiny
Nové garáže živlům také zkomplikují vykrádání sanitek. „Bohužel to není vůbec rarita. Naposledy nám ukradli ve Slaném vysílačku dokonce na Štědrý den,“ přiznává ředitel Houdek. V Boleslavi nově uzamknou všechny vozy.
Garážováním prodlouží také životnost léků a techniky v sanitkách, spolu s úsporou za jejich očistu a dezinfekci ve vlastní myčce ušetří peníze, které investují jinam. Třeba i do zvýšení komfortu pacientů.
Deset parkovacích míst zase uleví padesátce zaměstnanců boleslavské záchranky, úbytek jejich aut v ulicích by mohli zaznamenat i tamní obyvatelé.
Jak využije záchranka samotnou budovu Glűcknerovy slévárny, dosud není jasné. „Momentálně stále ještě vzniká studie, tudíž v tuto chvíli nemáme definitivní závěry,“ říká mluvčí Středočeského kraje, pod který záchranka patří, Berill Mascheková.
Do konce března však výsledek musí doputovat do rady kraje. Takovou podmínku si stanovil boleslavský magistrát, jenž zatím pozemky, které chtějí záchranáři využít, vlastní. Při nedodržení jim je zadarmo nepřevede. „Chceme si být jistí, že budovu opravdu opraví a nebude tam trčet ještě dalších deset let,“ vysvětluje primátor Raduan Nwelati. Rekonstrukci musí kraj stihnout do tří let.
Magistrát pro slévárnu, která je jednou z poslední staveb průmyslové architektury ve městě, dřív hledal různá využití. Mluvilo se o nízkoprahovém centru či parkovacím domě.
Výjezd přes slévárnu?
„Záchranná služba by tam mohla postavit kapacitní garáže, z budovy je komfortní výjezd do slepé ulice nezatížené dopravou a ústící do křižovatky,“ uvažuje architekt města Jindřich Zítka.
Sanitky nyní startují do rušné Laurinovy ulice, kde navíc často neukáznění řidiči stojí ve frontě před semaforem i na žlutě vyšrafovaných místech silnice.
„Problémy s výjezdy mají posádky hlavně v odpoledních hodinách, nejvíce mezi druhou a třetí. Stává se, že ho kolona stojících vozidel zablokuje, ale po zapnutí majáků cestu uvolní,“ říká mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková. Podle ní zatím sanitky vždy projely. K jejich zdržení ovšem někdy dochází.
Ředitel Houdek podobné využití slévárny v tuto chvíli nepředpokládá.
Glűcknerova slévárna
byla postavena kolem 1. světové války, určitě po roce 1905, kdy začalo fungovat vlakové spojení Boleslav – Stará Paka
ke skladu obchodu se železem a železnými výrobky vedla vlečka
nápis Rudolf Glűckner je dodnes na omítce vidět, zřejmě šlo o židovského obchodníka
naposled ji využívala sovětská armáda jako opravnu vojenských automobilů
