Povodeň zničila kanalizaci a vyplavila z podzemí poklad

Je ze čtrnáctého století a vede pod ním sklepní klenutá chodba, ve které památkáři odhalili čtyři stavební slohy. Gotiku, klasicismus, baroko a renesanci. Řeč je o domu číslo čtyřiapadesát. Rarita na strakonickém náměstí vedle spořitelny, o které zatím téměř nikdo neví. „Je možné, že spodní část, která se svažuje zhruba do šesti metrů, sloužila jako úkryt při požáru domu,“ říká majitel Jiří Urbánek. Zajímala ho minulost domu, a tak hledal v archivech a pátral mezi pamětníky. „Ale dostal jsem se jen dvě stě let zpátky,“ vysvětluje.
Sklepení je vytesané do skály se stěnami dozděnými kamennými kvádry a cihlovou klenbou. Je v něm stálá teplota kolem sedmi stupňů Celsia. „Spodní chodba zasahuje mimo dům až do poloviny silnice a její ramena jsou zaspyaná. Podle všeho se tak stalo v padesátých letech, kdy ve městě dělali kanalizaci. Možná, že se dál větví pod celým náměstím,“ domnívá se Urbánek.
Dům opravuje a rád by veřejnosti zpřístupnil jeho část i s podzemím.
Do sklepního labyrintu dalšího strakonického domu, číslo 142, sestoupili redaktoři Sedmičky s baterkami, fotoaparátem a se zatajeným dechem. Chvílemi je přepadala klaustrofobie. Stísněnost a zapomenutý rozpadlý krumpáč totiž budil dojem, že ho nedávno musel opustit vyzáblý hrabě Monte Christo.
„Jedna chodba musela vést do náměstí, druhá do sousedních masných krámů,“ popisuje Yveta Hrabáková, průvodkyně a majitelka prodejny s obuví, pod kterou sklepy vedou. I tady je ale jejich pokračování neprůkazné, protože přepážky jsou zazděné nebo zasypané. Strakonické podzemí není zmapované. Nelze ho přirovnávat k historickému podzemí například v Táboře. Památkáři vylučují, že by existoval souvislý labyrint chodeb.
„Spíš ojedinělé solitery,“ říká Pavel Hájek z českobudějovického Národního památkového ústavu. Podzemní chodby mohou být někdy zaměňované s novodobou kanalizační sítí z devatenáctého století. Několik příkladů se v posledních letech podařilo zjistit i píseckým archeologům v lokalitě Bakaláře, na Alšově náměstí a v Komenského ulici.
„Kanalizace byla vyzděná jak z cihel, tak z kamene a použitá technika patrně odpovídá různým fázím její výstavby,“ popisuje archeolog píseckého Prácheňského muzea Jaroslav Jiřík. V podzemí píseckého Velkého náměstí archeologové zatím významnější výzkumy nedělali. „I v tomto prostoru je možné očekávat soustavu inženýrských sítí z devatenáctého století,“ vysvětluje archeolog. Přes náměstí a kolem budovy soudu vedla ale i starší kanalizace, která odvodňovala část jádra města snad už v době renesance.
„Historik August Sedláček uvádí, že v roce 1794 narušila velká voda kanalizaci a v ní byl pak nalezený poklad. Padesát dukátů a středověkých mincí ze čtrnáctého až osmnáctého století,“ vypráví Jiřík. Domy na náměstí mají sklepy o dvou patrech. Spodní je často zahloubené do pevné skály, druhé už je vyzděné. „Zkoumali jsme ho například v roce 2008 a 2009 v domě U zvonu. Zjistili jsme, že nejspodnější patro tehdy odvodňovali štolou vytesanou ve skále směrem k řece. Většina spodních sklepů je dnes už zatopená,“ dodává Jiřík. Vyzděné patro bylo zhruba tři metry pod současným povrchem a další metr a půl vedl do spodního patra. Sklep zastával funkci ledničky. Ve spodním bývala mnohdy studánka a lidé tam uskladňovali mimo jiné potraviny, které déle vydržely. Existenci středověkých chodeb pod Pískem nelze potvrdit ani vyvrátit. Dalším novým zjištěním totiž brání komplikovaný vstup do podzemí. Znamenalo by to například rozkopat majiteli jeho dům. Jsou ale i jiné metody. Třeba geofyzikální průzkum. Ten spočívá v tom, že jen z povrchu vědci zjistí, jestli je v geologickém podloží nějaká dutina. Ale i tak není možné odhadnout stáří nebo funkci prostor, dokud se tam člověk nepodívá. Další věcí je otázka zádlažby na náměstí, která má několik vrstev. O Písku, jehož jméno je odvozené od rýžování zlatonosného písku, je první zmínka v datační formuli listiny krále Václava I., vydané roku 1243. Středověké město první osídlovali Keltové. Vývoj Strakonic jako města začal v druhé polovině dvanáctého století, kdy Bavoři začali budovat hrad. Městská privilegia byla Strakonicím potvrzena v roce 1367 Bavorem IV.